Studentka ze skotské univerzity Karen Flemingová rekonstruovala tvář druidky z doby železné. Ta zřejmě byla za života výjimečnou osobností. Vědkyně tak usuzuje z toho, že se dožila nejméně šedesáti let, což z ní dělá jednoho z nejstarších lidí, jejichž osud z doby železné známe.
Studentka rekonstruovala tvář šedesátileté druidky
Právě díky vysokému věku se ji studentka forenzních věd Flemingová pokusila rekonstruovat, a to pomocí nejmodernějších metod a vosku. Lebka byla nejprve detailně nasnímána pomocí 3D skenů, poté vědci museli vymodelovat jednotlivé svaly, které lebku pokrývaly. Teprve poté ji pokryli vrstvou vosku, která by měla připomínat tvář stařeny.
Výsledkem je třírozměrná velmi realistická podoba ženy, která dostala přezdívku Hilda. Žila asi před dvěma tisíci lety. „Dnes už není možné zjistit, kdy zemřela, protože jsme nebyli schopní datovat ji pomocí radiokarbonové metody. Ale podle odhadů zemřela někdy mezi roky 55 až 400 našeho letopočtu,“ říká vědkyně. Její lebka byla nalezena roku 1833 v severní části ostrova Lewis a Harris. Od té doby se nachází v Edinburghském anatomickém muzeu.
Samotná rekonstrukce málem nevznikla – studentka ji totiž dokončovala během letošního léta, kdy Británii zasáhla vlna veder. Vosk se začal rozpouštět. „Zní to komicky, ale řadu částí Hildy, třeba její voskové uši, jsem většinu léta ukrývala v ledničce. A protože jsem ji musela převážet v autě, musela jsem ledničku s voskovýma lidskýma ušima mít na předním sedadle v autě.“
Rekonstrukce tváře druidky
Ženy průměrně umíraly jako čerstvé třicátnice
Bezzubá stařena na dnešní poměry vypadá snad ještě o deset let starší. „Myslím, že vypadá jako mnoho starších žen, které jsem ve svém životě potkala,“ říká však studentka.
„Byla pro rekonstrukci fascinující osobností. Z její lebky je zřejmé, že než zemřela, byla delší dobu bezzubá,“ uvedla Flemingová. „Není to nijak překvapivé vzhledem k její stravě, která byla v té době obvyklá. Ale úctyhodný je věk, jehož se dožila,“ vysvětluje.
Během doby železné byl průměrný ženský věk asi 31 let – zejména pro vysokou úmrtnost při porodech a v souvislosti s poporodními komplikacemi. Podle archeologů je vyšší věk dožití spojený s privilegovanou rolí ve společnosti, která přinášela jak lepší stravu, tak i základy lékařské péče.
Tajemství druidů
Vědci označují Hildu za druidku zejména proto, že jim chybí lepší pojmenování. Ze zápisků Julia Caesara se ví, že mezi Kelty existovaly i druidky. Není ale zcela jisté, jakou roli tato funkce nesla. Nejčastěji se zobrazují jako kněží. „Slovo druid označuje odborníka na náboženství nebo magii,“ vysvětluje profesor Ronald Hutton z Bristolské univerzity.
Realita však mohla být i úplně jiná. „Je problém poznat, co to slovo v praxi znamenalo. Protože existovalo mnoho keltských jazyků, jimiž během doby železné mluvila spousta Keltů. To slovo může mít spoustu významů – od někoho, kdo se živí jako kovář a bokem provozuje magii, až po vládkyni nebo člena nějaké elitní rodiny,“ dodává Hutton.
Právě proto, jak široký je tento pojem, je pro historiky i archeology složité popsat, jakou roli Hilda v keltské společnosti zastávala. Jasné je, že její rekonstruovaná podoba poputuje na výstavu Masters Show, která ukazuje ty nejlepší studentské práce z celého Skotska.