Průměrná spotřeba alkoholu ve světě stále roste. Zatímco v roce 1990 to bylo 5,9 litru čistého alkoholu na dospělého, v roce 2017 už statistika hovořila o 6,5 litru. Podle rozsáhlé studie, která zkoumala vývoj ve 189 zemích světa, se průměrná spotřeba dostane do roku 2030 k hranici šesti a půl litrů. Experti varují, že ke snížení spotřeby alkoholu povedou jen globální řešení.
Autoři práce zdůrazňují, že za stoupající spotřebu alkoholu mohou především dříve chudé země, které v současné době bohatnou. Nejvíce se situace mezi roky 2010 až 2017 zhoršila v Indii a Vietnamu, naopak k největšímu snížení konzumace došlo v Ázerbájdžánu, Rusku, Velké Británii a Peru.
Studie vyšla v odborném časopise Lancet, vycházela z globálních dat z let 1990 až 2017. Analýza potvrzuje, že spotřeba alkoholu rychle roste. Od roku 1990 se množství vypitého alkoholu zvýšilo o 70 procent: z 20,999 milionu litrů na 35,676 milionu litrů. Zatímco v bohatých zemích se jeho spotřeba za tu dobu v podstatě nezměnila, v chudých a středněpříjmových státech rostla.
Vědci na základě nových dat předvídají, že do roku 2030 bude alkohol pít asi polovina všech dospělých, přičemž čtvrtina se alespoň jednou měsíčně opije. Jde přitom o rizikovou činnost, protože alkohol je silným faktorem při vzniku nejméně dvou stovek chorob.
„Naše studie poskytuje rozsáhlý přehled o tom, jak se mění globální spotřeba této návykové látky. Před rokem 1990 se většina alkoholu konzumovala v bohatých zemích, vůbec nejvíc v Evropě. Ale tento vzor se postupně měnil, ve východní Evropě se konzumace výrazně snižovala, ale současně se zvyšovala v zemích, jako je Čína, Indie nebo Vietnam. A tento trend bude pokračovat i do roku 2030, kdy už Evropa nebude hlavním konzumentem alkoholu,“ uvedl Jakob Manthey, který je hlavním autorem práce.
„Podle našich dat se nepodaří dosáhnout splnění cíle Světové zdravotnické organizace, která by ráda do roku 2025 snížila spotřebu alkoholu globálně o 10 procent,“ dodává vědec. „Naopak – alkohol se stane jedním z hlavních rizikových faktorů v medicíně a jeho dopad bude ve srovnání s ostatními faktory růst.“
Jednou měsíčně se opije téměř pětina dospělých
Roku 2017 byla nejnižší spotřeba alkoholu v severoafrických zemích a státech Blízkého východu. Dospělý tam průměrně vypije méně než jeden litr ročně. Naopak největší míra konzumace byla ve středoevropských a východoevropských zemích, kdy se průměr pohybuje kolem 12 litrů čistého alkoholu na dospělého a rok. Vůbec nejnižší spotřebu má Kuvajt (0,005 litru), nejvyšší Moldávie (15 litrů).
Místy, kde spotřeba roste nejrychleji, jsou státy jihovýchodní Asie (růst 34 procent), v Evropě se naopak snížila o 12 procent. Na tento výsledek měly největší vliv bývalé sovětské republiky.
Autoři zdůrazňují, že globálně klesá i počet abstinentů – ze 46 procent v roce 1990 na 43 procent v roce 2017. Roku 2030 už bude abstinentů jen 40 procent a alespoň jednou měsíčně se silně opije 23 procent dospělých.
Řešení je v rukou OSN
Vědci varují, že se svět nepohybuje správným směrem: nadměrnou spotřebu alkoholických nápojů se nedaří omezovat. Volají proto po zavedení přísnějších pravidel, díky nimž by se podařilo konzumaci snížit. Mohlo by jít například o vyšší daně nebo povolení prodeje alkoholu jen ve specializovaných obchodech. Tato pravidla by podle nich měla platit po celém světě a na jejich dodržování by měla dohlížet OSN.
