Antropologové z univerzity v Oxfordu objevili sedm univerzálně platných morálních zákonů, které podle jejich výzkumu platí ve všech velkých kulturách světa. Vědci v rozsáhlém výzkumu analyzovali přes 600 tisíc stránek různých textů – mělo by tak jít o nejrozsáhlější rozbor morálky napříč kulturami.
Vědci z Oxfordu prozkoumali morální pravidla platná v šedesáti kulturách po celém světě. Našli jich sedm, které se vyskytovaly úplně ve všech:
- Pomáhej své rodině
- Pomáhej své skupině
- Vracej laskavosti
- Buď odvážný
- Poslouchej nadřízené
- Rozděluj zdroje spravedlivě
- Respektuj majetek ostatních
Tato práce je výjimečná množstvím zkoumaných kultur. Už starší studie některá tato morální pravidla zkoumaly, ale zatím nikdy všechna dohromady, ani ne na tak rozsáhlém a pestrém vzorku světových kultur. Studie vyšla v odborném časopise Current Anthropology.
Morálka je univerzální
„Debata mezi morálními relativisty a morálními univerzalisty zuřila po celá staletí, ale teď konečně máme na některé sporné otázky odpovědi,“ komentoval výsledky hlavní autor práce Dr. Oliver Scott Curry.
Tento spor měl dvě řešení: buď existuje nějaká společná morálka, kterou se lidé řídí, anebo jsou morální volby volné, založené jen na prostředí, kde daná kultura existuje. „Lidé po celém světě čelí podobným společenským problémům, používají tedy podobné sestavy morálních pravidel, aby tyto problémy řešily,“ říká Curry. „Jak jsme předvídali, těchto sedm morálních zásad se objevuje univerzálně, napříč všemi kulturami. Všichni lidé sdílí společný morální kód. Všichni souhlasí, že spolupracovat pro společné dobro je ta správná věc,“ vysvětluje vědec.
- Morálka (z lat. moralitas, správné chování, od mos, moris, mrav) znamená celkovou představu správného jednání ve společnosti. Od pravidel zdvořilosti se liší tím, že se týká věcí závažných a podstatných, na druhé straně od práva zase tím, že se nedá soudně vymáhat a za její porušení nepřicházejí sankce (potrestání).
Výzkumníci v této práci testovali teorii, že morálka vznikla, aby zlepšovala spolupráci. A protože existují různé druhy spolupráce, existuje i více různých morálek. Podle této teorie bylo úkolem morálky posilovat rodinné vazby. Vysvětluje také, proč lidé uzavírají koalice – zjednodušeně „v množství je síla.“ Právě tyto evoluční tlaky vytvořily morální pravidla, která způsobila, že si ceníme jednoty, solidarity a loajality.
Co je dobré, je společné
Antropologové ukázali, že sedmička výše uvedených morálních zásad je ve všech kulturách považována za dobrou. A také, že se nenašla jediná kultura, kde by byla tato pravidla pokládána za morálně špatná. Není tedy pravda, jak se domnívali někteří antropologové v minulosti, že jde jen o pravidla platná v Evropě a že jiné kultury se řídí jinými pravidly.
Vědci v práci poskytují desítky příkladů z nejrůznějších pro Evropany exotických kultur – od amharských zásad pevné rodiny, přes rovnostářství v Koreji, až po reciprocitu mezi lidem Garo v Indii nebo oslavu válečnictví u Masajů.
Studie ovšem odhalila také nepravidelnosti. Přestože všechny kultury se Sedmerem souhlasily, lišily se od sebe podle toho, jakou míru důležitosti u nich měly jednotlivé body. Tým, který na tomto výzkumu pracoval, teď vypracoval nový dotazník, pomocí něhož hodlá u zástupců konkrétních kultur zjišťovat, jaké je u nich postavení hodnot v žebříčku. Podle toho by pak rádi hledali podobnosti a odlišnosti mezi různými společnostmi.
„Doufáme, že tento výzkum pomůže porozumění mezi lidmi z odlišných kultur – že jim ukážeme, co všechno máme společného, i v čem se lišíme,“ dodal profesor Curry.
