V hlíně se našla léčivá látka schopná porazit bakterie odolné proti většině antibiotik

Lidé ve Fermanaghu v Severním Irsku už staletí věří, že půda v této oblasti má léčivé účinky. Když tuto legendu prověřili mikrobiologové, zjistili, že v zemi se nacházejí neznámé bakterie, které dokáží porazit bakterie s odolností proti antibiotikům.

Antibiotická odolnost je podle Světové zdravotnické organizace čím dál větším problémem: bakterie se učí přizpůsobovat antibiotikům mnohem rychleji, než člověk stačí objevovat nové účinnější látky, takže se dříve používané léky stávají v podstatě neúčinnými. Do roku 2050 připraví antibiotická odolnost o život přibližně 1,3 milionu Evropanů, odhaduje Světová zdravotnická organizace.

Mikrobiologové proto pátrají po jakýchkoliv způsobech, jak bakterie předehnat, a zajistit tak lidstvu lékařskou péči. Jednou z cest je i hledání mezi přírodními léčivy. A právě takhle objevili novou účinnou látku experti z univerzity ve Swansea. Jejich nález se umí vypořádat se šesti „jezdci bakteriální zkázy“ – tedy bakteriemi, proti nimž stále více selhávají běžná antibiotika – včetně extrémně nebezpečného zlatého stafylokoku (MRSA).

Vědci, kteří za objevem stojí, dali doposud neznámému kmeni bakterie jméno Streptomyces sp. myrophorea. Půda, v níž ho našli, pocházela ze severoirského hrabství Fermanagh. O tom, že se mezi lidmi povídá o léčivých účincích, informoval lékaře jeden ze členů výzkumného týmu, Gerry Quinn, jenž z této oblasti pochází. Lidová medicína používala kusy hlíny zabalené do plátna – to se přikládalo například na bolavé zuby, hlavu nebo zanícená místa na těle.

Historie pomáhá dnešku

Pozoruhodné také je, že místo, odkud se hlína brala, využívali už před 1500 lety druidi a před čtyřmi tisíci lety lidé neolitické kultury.

Experti popsali, že nově objevené bakterie umí potlačit růst čtyř ze šesti proti antibiotikům nejvíce odolných patogenů: Enterococcus faecium (VRE), Staphylococcus aureus (MRSA), Klebsiella pneumonia a Acinetobacter baumanii. 

Profesor Paul Dyson ze Swansea University nový objev komentoval slovy: „Tento kmen je účinný proti čtyřem ze šesti patogenů, které odolávají antibiotikům. Náš objev je velmi důležitý krok pro poražení antibiotické rezistence.“ Podle Dysona je tento objev také důležitý v tom, že ukazuje, jak zásadní je znalost lidové nebo tradiční medicíny: „Naše výsledky poukazují na to, že se vyplatí studovat folklor a tradiční lékařské metody. Vědci, historici a archeologové mohou všichni s tímto úkolem pomoci. Zdá se, že řešení na velmi současný problém se nachází v moudrosti našich předků.“

Tento objev ještě neznamená, že se do pár měsíců do lékáren dostanou superúčinné léčivé látky. Výzkum vlastností, vedlejších účinků i případných rizik nově objevené látky může trvat i několik let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 6 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 7 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 10 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 12 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 15 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
včera v 16:55

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24
Načítání...