Koně osedlal, uprchnout nestihl. Nový objev z Pompejí ukazuje, jaká byla smrt v sopečném oblaku

Sopka, která v roce 79 po Kristu zničila Pompeje, zabíjela nejen jejich lidské obyvatele, ale také zvířata. Ukazuje to nový objev, jejž představili italští archeologové. Ve městě totiž objevili dokonale zachované zbytky osedlaného koně.

Archeologové koně našli v jednom z nejvíce zkoumaných míst Pompejí, ve slavné Vile tajemství. Jde o stavbu na okraji města zasaženou především popelem ze sopky, který celou budovu zasypal několikametrovou vrstvou. Ta celý objekt téměř na dva tisíce let izolovala před vzduchem i lovci pokladů.

Podle Massima Osanna, který archeologický výzkum v této oblasti vede, se muselo jednat o zvíře patřící nějakému vysoce postavenému vojenskému veliteli, s velkou pravděpodobností dokonce generálovi.

Sopka přinesla smrt

Když v roce 79 po Kristu vybuchla sopka Vesuv, byly Pompeje zasypané směsí žhavého popela a kamení. Obyvatele zasáhl oblak horkého plynu a rozžhavených skal – tento takzvaný pyroklastický proud se pohyboval tak rychle, že lidé nestihli uprchnout a zemřeli mnohdy na místech, kde žili. Erupce připravila o život tisíce místních.

Stejný osud postihl i doposud neznámého majitele koně. Archeologové odhadují, že muž erupci viděl a chtěl před ní uprchnout právě na tomto zvířeti. Kůň byl totiž připravený k cestě – měl sedlo i kompletní postroj. Pyroklastický oblak ale postupoval rychleji. 

Výzkumníci na místě nalezli také roztavené kousky bronzového kování a pozůstatky dalších dvou koní, ti ale byli neosedlaní.

Vila Tajemství, která leží na severním okraji Pompejí, patří k nejlépe zachovaným částem města – archeologové ji zkoumají už od roku 1909. V posledních letech ale vydává díky lepším detekčním technologiím světu spoustu nových objevů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 1 hhodinou

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 3 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 5 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...