Koně osedlal, uprchnout nestihl. Nový objev z Pompejí ukazuje, jaká byla smrt v sopečném oblaku

Sopka, která v roce 79 po Kristu zničila Pompeje, zabíjela nejen jejich lidské obyvatele, ale také zvířata. Ukazuje to nový objev, jejž představili italští archeologové. Ve městě totiž objevili dokonale zachované zbytky osedlaného koně.

Archeologové koně našli v jednom z nejvíce zkoumaných míst Pompejí, ve slavné Vile tajemství. Jde o stavbu na okraji města zasaženou především popelem ze sopky, který celou budovu zasypal několikametrovou vrstvou. Ta celý objekt téměř na dva tisíce let izolovala před vzduchem i lovci pokladů.

Podle Massima Osanna, který archeologický výzkum v této oblasti vede, se muselo jednat o zvíře patřící nějakému vysoce postavenému vojenskému veliteli, s velkou pravděpodobností dokonce generálovi.

Sopka přinesla smrt

Když v roce 79 po Kristu vybuchla sopka Vesuv, byly Pompeje zasypané směsí žhavého popela a kamení. Obyvatele zasáhl oblak horkého plynu a rozžhavených skal – tento takzvaný pyroklastický proud se pohyboval tak rychle, že lidé nestihli uprchnout a zemřeli mnohdy na místech, kde žili. Erupce připravila o život tisíce místních.

Stejný osud postihl i doposud neznámého majitele koně. Archeologové odhadují, že muž erupci viděl a chtěl před ní uprchnout právě na tomto zvířeti. Kůň byl totiž připravený k cestě – měl sedlo i kompletní postroj. Pyroklastický oblak ale postupoval rychleji. 

Výzkumníci na místě nalezli také roztavené kousky bronzového kování a pozůstatky dalších dvou koní, ti ale byli neosedlaní.

Vila Tajemství, která leží na severním okraji Pompejí, patří k nejlépe zachovaným částem města – archeologové ji zkoumají už od roku 1909. V posledních letech ale vydává díky lepším detekčním technologiím světu spoustu nových objevů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 6 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 16 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 18 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...