Vědci vylepšili rostlinu králičí DNA. Zvířecí gen jí dal schopnost bojovat proti znečištění vzduchu

Rostliny vylepšené králičí DNA by mohly pomoct snížit znečištění vzduchu v domácnostech. Vyplývá to z nové studie, kterou publikoval odborný časopis Environmental, Science and Technology. Podle vědců totiž může králičí gen dát rostlinám schopnost zbavovat okolí jedovatých látek, jako je benzen nebo chloroform.

V domácnostech se často shromažďují škodlivé látky. Do vzduchu se uvolňují například z nábytku, během kouření nebo při různých běžných činnostech. Některé z nich – jako je například benzen a chloroform – dokonce zvyšují riziko vzniku rakoviny. 

Laboratorní výzkum týmu vědců z Washingtonské univerzity poukázal na možnou prospěšnost geneticky upravených pokojových rostlin, které by mohly pomoct snížit množství jedovatých látek ve vzduchu.

Výzkumníci vylepšili běžnou pokojovou rostlinu – šplhavnici zlatou – o umělou formu králičí verze genu známého pod názvem P450 2e1. Tento gen produkuje enzym, který umí rozložit celou řadu chemikálií a vyskytuje se v tělech mnoha savců, včetně lidí. 

Geneticky modifikované rostliny pak vědci umístili do nádob, které obsahovaly chloroform nebo benzen. V následujících dnech pak pozorovali, jak se množství těchto škodlivin mění. 

Během týdne škodlivin výrazně ubylo

Podle deníku Independent vědci zjistili, že za pouhých šest dní se chloroform vyskytoval pouze v nepatrném možství a úroveň benzenu se za osm dní snížila o 75 procent. 

Poté vědci experiment zopakovali s obyčejnými – tedy geneticky neupravenými – rostlinami a zjistili, že koncentrace škodlivých látek ve vzduchu se během sledovaného období nesnížila.  

Vědci proto navrhují, aby se jejich geneticky vylepšené rostliny používaly k čištění vzduchu domácností. Během studie ale rostliny vystavili větší úrovni znečišťujících látek, než se běžně v pokojích objevuje. Proto je podle nich potřeba zjistit, jestli by rostliny působily stejně i za normálních podmínek. 

Někteří odborníci výsledky nové studie vítají. Například Liz Rylottová z University of York podle Guardianu  mimo jiné uvedla, že se jedná o „skvělou průlomovou technologii“. Zároveň ale dodala, že vzhledem k podobě zákonů Evropské unie je nepravděpodobné, že by tyto geneticky upravené rostliny mohly být v dohledné době v Evropě dostupné.  

Profesor Laurence Jones z britského Centra pro ekologii a hydrologii nicméně uvedl , že je potřeba uskutečnit další výzkum, aby se zjistilo, jestli je možné tento přístup využít i mimo laboratoř.

Autoři výzkumu podle svých slov v současnosti provádějí další pokusy, aby zjistili, jestli šplhavnice může pomoct snížit množství i jiných chemikálií, které jsou ve vzduchu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
12:56Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
před 3 hhodinami

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
před 5 hhodinami

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
11:55Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
včera v 14:25‌‌

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
včera v 13:34‌‌

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
včeraAktualizovánovčera v 12:24‌‌

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
včera v 08:00‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.