Vědci vylepšili rostlinu králičí DNA. Zvířecí gen jí dal schopnost bojovat proti znečištění vzduchu

Rostliny vylepšené králičí DNA by mohly pomoct snížit znečištění vzduchu v domácnostech. Vyplývá to z nové studie, kterou publikoval odborný časopis Environmental, Science and Technology. Podle vědců totiž může králičí gen dát rostlinám schopnost zbavovat okolí jedovatých látek, jako je benzen nebo chloroform.

V domácnostech se často shromažďují škodlivé látky. Do vzduchu se uvolňují například z nábytku, během kouření nebo při různých běžných činnostech. Některé z nich – jako je například benzen a chloroform – dokonce zvyšují riziko vzniku rakoviny. 

Laboratorní výzkum týmu vědců z Washingtonské univerzity poukázal na možnou prospěšnost geneticky upravených pokojových rostlin, které by mohly pomoct snížit množství jedovatých látek ve vzduchu.

Výzkumníci vylepšili běžnou pokojovou rostlinu – šplhavnici zlatou – o umělou formu králičí verze genu známého pod názvem P450 2e1. Tento gen produkuje enzym, který umí rozložit celou řadu chemikálií a vyskytuje se v tělech mnoha savců, včetně lidí. 

Geneticky modifikované rostliny pak vědci umístili do nádob, které obsahovaly chloroform nebo benzen. V následujících dnech pak pozorovali, jak se množství těchto škodlivin mění. 

Během týdne škodlivin výrazně ubylo

Podle deníku Independent vědci zjistili, že za pouhých šest dní se chloroform vyskytoval pouze v nepatrném možství a úroveň benzenu se za osm dní snížila o 75 procent. 

Poté vědci experiment zopakovali s obyčejnými – tedy geneticky neupravenými – rostlinami a zjistili, že koncentrace škodlivých látek ve vzduchu se během sledovaného období nesnížila.  

Vědci proto navrhují, aby se jejich geneticky vylepšené rostliny používaly k čištění vzduchu domácností. Během studie ale rostliny vystavili větší úrovni znečišťujících látek, než se běžně v pokojích objevuje. Proto je podle nich potřeba zjistit, jestli by rostliny působily stejně i za normálních podmínek. 

Někteří odborníci výsledky nové studie vítají. Například Liz Rylottová z University of York podle Guardianu  mimo jiné uvedla, že se jedná o „skvělou průlomovou technologii“. Zároveň ale dodala, že vzhledem k podobě zákonů Evropské unie je nepravděpodobné, že by tyto geneticky upravené rostliny mohly být v dohledné době v Evropě dostupné.  

Profesor Laurence Jones z britského Centra pro ekologii a hydrologii nicméně uvedl , že je potřeba uskutečnit další výzkum, aby se zjistilo, jestli je možné tento přístup využít i mimo laboratoř.

Autoři výzkumu podle svých slov v současnosti provádějí další pokusy, aby zjistili, jestli šplhavnice může pomoct snížit množství i jiných chemikálií, které jsou ve vzduchu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
před 4 hhodinami

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
před 22 hhodinami

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026
Načítání...