Vědci vylepšili rostlinu králičí DNA. Zvířecí gen jí dal schopnost bojovat proti znečištění vzduchu

Rostliny vylepšené králičí DNA by mohly pomoct snížit znečištění vzduchu v domácnostech. Vyplývá to z nové studie, kterou publikoval odborný časopis Environmental, Science and Technology. Podle vědců totiž může králičí gen dát rostlinám schopnost zbavovat okolí jedovatých látek, jako je benzen nebo chloroform.

V domácnostech se často shromažďují škodlivé látky. Do vzduchu se uvolňují například z nábytku, během kouření nebo při různých běžných činnostech. Některé z nich – jako je například benzen a chloroform – dokonce zvyšují riziko vzniku rakoviny. 

Laboratorní výzkum týmu vědců z Washingtonské univerzity poukázal na možnou prospěšnost geneticky upravených pokojových rostlin, které by mohly pomoct snížit množství jedovatých látek ve vzduchu.

Výzkumníci vylepšili běžnou pokojovou rostlinu – šplhavnici zlatou – o umělou formu králičí verze genu známého pod názvem P450 2e1. Tento gen produkuje enzym, který umí rozložit celou řadu chemikálií a vyskytuje se v tělech mnoha savců, včetně lidí. 

Geneticky modifikované rostliny pak vědci umístili do nádob, které obsahovaly chloroform nebo benzen. V následujících dnech pak pozorovali, jak se množství těchto škodlivin mění. 

Během týdne škodlivin výrazně ubylo

Podle deníku Independent vědci zjistili, že za pouhých šest dní se chloroform vyskytoval pouze v nepatrném možství a úroveň benzenu se za osm dní snížila o 75 procent. 

Poté vědci experiment zopakovali s obyčejnými – tedy geneticky neupravenými – rostlinami a zjistili, že koncentrace škodlivých látek ve vzduchu se během sledovaného období nesnížila.  

Vědci proto navrhují, aby se jejich geneticky vylepšené rostliny používaly k čištění vzduchu domácností. Během studie ale rostliny vystavili větší úrovni znečišťujících látek, než se běžně v pokojích objevuje. Proto je podle nich potřeba zjistit, jestli by rostliny působily stejně i za normálních podmínek. 

Někteří odborníci výsledky nové studie vítají. Například Liz Rylottová z University of York podle Guardianu  mimo jiné uvedla, že se jedná o „skvělou průlomovou technologii“. Zároveň ale dodala, že vzhledem k podobě zákonů Evropské unie je nepravděpodobné, že by tyto geneticky upravené rostliny mohly být v dohledné době v Evropě dostupné.  

Profesor Laurence Jones z britského Centra pro ekologii a hydrologii nicméně uvedl , že je potřeba uskutečnit další výzkum, aby se zjistilo, jestli je možné tento přístup využít i mimo laboratoř.

Autoři výzkumu podle svých slov v současnosti provádějí další pokusy, aby zjistili, jestli šplhavnice může pomoct snížit množství i jiných chemikálií, které jsou ve vzduchu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
před 4 hhodinami

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
před 9 hhodinami

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
před 10 hhodinami

Estonští vědci odhalili nebezpečné výkyvy vody mezi Varenským jezerem a Černým mořem

V úzkém přístavním kanálu mezi Černým mořem a Varenským jezerem mohou vznikat nečekaně silné proudy a výrazné výkyvy hladiny, které ohrožují lodní dopravu a komplikují provoz přístavu. Příčiny tohoto jevu zkoumali vědci z Tallinské technické univerzity TalTech. Své závěry publikovali v odborném časopise Ocean Science.
včera v 16:59

Dekády starý matematický problém AI vyřešila za desítky hodin. Ale možná kradla

Na matematiku specializovaná umělá inteligence (AI) od společnosti OpenAI vyřešila desítky let nevyřešený problém. Předběhla tak lidské matematiky, kteří se snažili udělat to samé – a možná při tom i využila jejich data. Podle českého matematika Vítězslava Kaly jde v každém případě o mimořádný úspěch.
včera v 14:28

V Egyptě objevili 4300 let starou hrobku. Malby jsou stále jako živé

Španělští archeologové objevili nedaleko egyptské metropole Káhiry 4300 let starou hrobku, která patří dvěma úředníkům. Oznámilo to egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek.
včera v 10:21

Špinavý vzduch zabíjí tisíce Čechů. Podívejte se na srovnání evropských měst

Rostoucí počet vln veder a požárů ohrožuje snahy o zlepšení kvality ovzduší, varovala tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Ve své výroční zprávě o kvalitě ovzduší organizace spadající pod OSN také upozorňuje, že kouř z extrémních lesních požárů má zásadní zdravotní dopady.
včera v 06:00

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.