Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová ocenila, že se vláda rozhodla pro rok 2019 navýšit rozpočtové výdaje na vědu a výzkum o 1,2 miliardy na zhruba 36 miliard korun. Akademie věd tak poprvé dostane z rozpočtu přes šest miliard korun. Zažímalová však současně kritizovala, že se v dalších letech nepočítá s růstem institucionálních výdajů pro Akademii, což je podle ní v době současného ekonomického růstu neodůvodnitelné.
Zažímalová kritizuje rozpočet Akademie věd v příštích letech. Ke stagnaci podle ní není důvod
Z ministerstva školství byly do rozpočtu Akademie věd převedeny peníze na financování výzkumného centra ELI Beamlines v Dolních Břežanech a rovněž na financování výdajů z končících projektů Národního programu udržitelnosti I. Tyto finance jsou vyčleněny na aktivity 13 pracovišť.
Pro příští rok by AV ČR měla obdržet 6,02 miliardy, což je navýšení o 338 milionů. Vzrostou také institucionální zdroje, a to o téměř čtyři procenta (z 5,47 na 5,68 miliardy korun). Jenže na rok 2020 je navrhován nárůst pouze o 0,39 procenta a na rok 2021 žádný.
„Vzhledem k současnému stavu státní pokladny a vývoji ekonomiky považuji stagnaci rozpočtu Akademie věd ve střednědobém výhledu za zcela nezdůvodněnou i neodůvodnitelnou. Je to totiž zcela v rozporu se skutečností, že Akademie věd je nejvýkonnější českou vědeckou institucí a naše pracoviště hrají na mezinárodní vědecké scéně v mnoha oborech prim,“ řekla Zažímalová.
Připomněla mimo jiné to, že se AV ČR umístila nejlépe z Akademií věd visegrádské čtyřky i Rakouska v žebříčku Nature Index, který sleduje počty vědeckých výstupů v kvalitních přírodovědných časopisech.
V ideálním případě by podle ní měly institucionální zdroje pracovišť AV ČR a veřejných vysokých škol každoročně růst minimálně o pět procent. Podíl zdrojů z vlastní rozpočtové kapitoly AV ČR na celkových zdrojích totiž podle Zažímalové poklesl ze 60 procent v roce 2009 na loňských 37 procent. Optimální by podle ní byla situace, kdy by podíl činil 70 procent.
- Rozpočet vědeckých institucí se skládá ze dvou hlavních zdrojů: jedním je účelová podpora, která se přiděluje přímo konkrétním projektům nebo grantům. Druhým, hlavním zdrojem, je podpora institucionální, kterou dostávají pouze subjekty nekomerčního charakteru. Ta se určuje na základě platné metodiky hodnocení výzkumných organizací.
Vláda chce výdaje navýšit
Podle místopředsedy vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) Karla Havlíčka ale bude rada chtít pro rok 2021 výdaje oproti současnému plánu navýšit. Podle Havlíčka problém začal mezi lety 2009 a 2010, kdy poklesly institucionální zdroje AV ČR z pěti na 4,5 miliardy korun, přestože vládní výdaje na vědu a výzkum mírně rostly. „Akademie věd byla jedinou institucí, u které se výdaje takhle snížily. Troufám si říci, že to byla snaha o cílenou eliminaci akademie,“ poznamenal.
„Teprve dnes se dostáváme na hladinu, jež byla někdy v roce 2009. Ještě v roce 2015 to bylo stále 4,5 miliardy, v roce 2020 to bude 5,7 miliardy,“ doplnil.
Zároveň uvedl, že mezi lety 2020 a 2021 zatím skutečně není uveden žádný nárůst, a to ani u celkových výdajů na vědu a výzkum, jež by měly činit 37,5 miliardy. Přislíbil však, že výdaje pro rok 2021 bude RVVI chtít zvýšit, a tím pádem také AV ČR dostane přislíbené zdroje.