Oteplování zásadně mění Arktidu, popisuje klimatická zpráva. Letošek tam byl druhý nejteplejší v dějinách

Arktida letos zažila druhý nejteplejší rok ve více než staleté historii měření; výrazné oteplování přitom dramaticky mění nejen oblast za severním polárním kruhem, ale i počasí na celé planetě. Toto varování vyslali vědci v nejnovější zprávě o arktickém klimatu, kterou zveřejnil americký Národní úřad pro oceány a ovzduší (NOAA).

„Teploty vzduchu v Arktidě v posledních pěti letech překročily všechny předchozí záznamy od roku 1900,“ stojí v pravidelné zprávě NOAA. „Rostoucí atmosférická teplota v Arktidě způsobuje zpomalování a neobvyklé kolísání oceánského proudění, které lze spojovat s abnormálními projevy počasí,“ upozornili vědci.

Experti poukázali například na to, že uvedené změny obvykle přinášejí do oblastí jižně od severního polárního kruhu neobvykle nízké teploty. Podle nich mohly být důsledkem změn klimatu v Arktidě například letošní sněhové bouře na východě USA nebo vpád extrémně mrazivého počasí do Evropy začátkem letošního března.

„Arktida právě zažívá změny, které nemají v historii lidstva obdoby,“ uvedla Emily Osborneová, vedoucí týmu, který studii připravil. Rok 2018 byl druhý nejteplejší v závěsu za rokem 2016, v Arktidě byla letos rovněž druhá nejnižší vrstva ledu.

Teplo škodí ekosystému

Změny v Arktidě ohrožují tamní ekosystémy, například populace jelenů karibu v arktických tundrách za poslední dvě desetiletí poklesla o 50 procent, uvádí NOAA. Podle odborníků může klimatická proměna v následujících desetiletích přivodit obrovské škody v řádu bilionů dolarů, a to zejména kvůli škodám na infrastruktuře.

Arktickou zprávu zveřejnil americký NOAA jen několik týdnů poté, co vydal zprávu o globálních změnách klimatu. V té varoval, že oteplování způsobené lidskou činností může přinést další extrémní výkyvy počasí a rozsáhlé škody. Prezident Donald Trump pak ale řekl, že nevěří, že klimatické změny mohou mít na hospodářství Spojených států ničivý dopad.

USA navíc na Trumpův popud loni odstoupily od Pařížské klimatické dohody z roku 2015. Smlouva má prostřednictvím omezení emisí skleníkových plynů udržet zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Podle Trumpa dohoda poškozovala americké hospodářské zájmy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 5 hhodinami

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 7 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 13 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...