Oteplování zásadně mění Arktidu, popisuje klimatická zpráva. Letošek tam byl druhý nejteplejší v dějinách

Arktida letos zažila druhý nejteplejší rok ve více než staleté historii měření; výrazné oteplování přitom dramaticky mění nejen oblast za severním polárním kruhem, ale i počasí na celé planetě. Toto varování vyslali vědci v nejnovější zprávě o arktickém klimatu, kterou zveřejnil americký Národní úřad pro oceány a ovzduší (NOAA).

„Teploty vzduchu v Arktidě v posledních pěti letech překročily všechny předchozí záznamy od roku 1900,“ stojí v pravidelné zprávě NOAA. „Rostoucí atmosférická teplota v Arktidě způsobuje zpomalování a neobvyklé kolísání oceánského proudění, které lze spojovat s abnormálními projevy počasí,“ upozornili vědci.

Experti poukázali například na to, že uvedené změny obvykle přinášejí do oblastí jižně od severního polárního kruhu neobvykle nízké teploty. Podle nich mohly být důsledkem změn klimatu v Arktidě například letošní sněhové bouře na východě USA nebo vpád extrémně mrazivého počasí do Evropy začátkem letošního března.

„Arktida právě zažívá změny, které nemají v historii lidstva obdoby,“ uvedla Emily Osborneová, vedoucí týmu, který studii připravil. Rok 2018 byl druhý nejteplejší v závěsu za rokem 2016, v Arktidě byla letos rovněž druhá nejnižší vrstva ledu.

Teplo škodí ekosystému

Změny v Arktidě ohrožují tamní ekosystémy, například populace jelenů karibu v arktických tundrách za poslední dvě desetiletí poklesla o 50 procent, uvádí NOAA. Podle odborníků může klimatická proměna v následujících desetiletích přivodit obrovské škody v řádu bilionů dolarů, a to zejména kvůli škodám na infrastruktuře.

Arktickou zprávu zveřejnil americký NOAA jen několik týdnů poté, co vydal zprávu o globálních změnách klimatu. V té varoval, že oteplování způsobené lidskou činností může přinést další extrémní výkyvy počasí a rozsáhlé škody. Prezident Donald Trump pak ale řekl, že nevěří, že klimatické změny mohou mít na hospodářství Spojených států ničivý dopad.

USA navíc na Trumpův popud loni odstoupily od Pařížské klimatické dohody z roku 2015. Smlouva má prostřednictvím omezení emisí skleníkových plynů udržet zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Podle Trumpa dohoda poškozovala americké hospodářské zájmy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
včera v 12:00‌‌

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
včera v 08:00‌‌

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.