Šikmá věž v Pise se napřimuje. Zachránili ji vědci a moderní technologie

Poslední výsledky měření prokázaly, že šikmá věž v Pise se naklání výrazně méně. Letitá práce nejlepších inženýrů z celého světa na jejím narovnání tak nese plody. Někteří obyvatelé města se dokonce začínají bát, aby se nenarovnala zcela a Pisa nepřišla o svou jedinečnost.

Sedmapadesátimetrová věž sice stále zůstává nahnutá, a tedy turisticky zajímavá, přesto je mnohem stabilnější než v minulosti. „Stále se napřimuje,“ komentoval nové výsledky měření inženýr Roberto Cela. „A bude trvat ještě mnoho let, než se přestane napřimovat,“ dodal vědec.

Proč se věž naklání?

Středověká věž v Pise vznikla roku 1173 jako symbol námořní moci této metropole. Město ji však postavilo na příliš měkkém podkladu, takže se hned začala naklánět.

Během staletí se její stabilita zhoršovala a situace došla tak daleko, že roku 1990 byla věž uzavřena z bezpečnostních důvodů pro návštěvníky. Náklon byl tehdy rekordní: rozdíl mezi vrcholem věže a její patou byl 4,5 metru. Hrozilo tehdy, že se celá věž změní v hromadu sutě a že to nebude trvat déle než několik týdnů.

Představitelé města se tehdy rozhodli památku zachránit. „Instalovali jsme do podzemí množství trubek na stranu, ze které se věž odklání,“ popsal Cela, který řídí organizaci OPA, jež má na starost péči o tuto stavbu. „Odstranili jsme (měkkou) půdu tak, že jsme velice opatrně vrtali. Díky tomu jsme získali půl stupně náklonu,“ řekl.

Věž má takový význam a historickou i kulturní cenu, že se do projektu na její záchranu zapojili také mezinárodní experti. Mezi lety 1993 a 2001 koordinoval snahy o její zachování italský inženýr s polskými kořeny Michele Jamiolkowski, díky němuž se podařilo věž napřímit o 41 centimetrů. O další čtyři centimetry se podařilo věž narovnat od roku 2001 do současnosti.

Záhada šikmé věže

Aby vědci plně pochopili chování 14 500 tun těžké věže, měřili její vlastnosti desítkami různých způsobů od manuálního až po laser. Zjistili například to, že věž se drobně samovolně napřimuje, a to především v létě. „Věž se naklání na jih. Jižní část je teplejší, kámen se rozpíná a věž se napřimuje,“ popsali vědci mechanismus.

Hrozbu ztráty turistického taháku pádem věže se podařilo zažehnat. Teď se však leckdo obává, aby se nenarovnala, a nepřišla tak o svou jedinečnost. Inženýr Cela, který je momentálně největším světovým odborníkem na šikmou věž, však nevěří, že by se ji někdy podařilo zcela napřímit. A doplňuje, že i některé pokusy o její záchranu jí dodávají unikátní šmrnc: „Když ji stavěli, tak byly pokusy napřímit ji (přidáním kamene na jednu stranu), díky čemuž má dnes trošku banánovitý tvar.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Trump si myslí, že je Bůh, říká historik Snyder

Historik Timothy Snyder se dlouhodobě kriticky vyjadřuje k současné americké administrativě, Rusku Vladimira Putina a autoritářským režimům po celém světě. Věnoval se tomu také v pořadu Hyde Park Civilizace, kde se s Danielem Stachem bavil o tom, jak znalost historie pomáhá chápat moderní svět.
před 2 hhodinami

Meteorologové upravili barvy na teplotních mapách. Podívejte se na rozdíl

Český hydrometeorologický ústav až doposud nekomunikoval teploty na svých mapách jednotně – jiné barevné škály se objevovaly na sociálních sítích, další v modelu Aladin a odlišné v dalších službách, které tento úřad občanům i firmám poskytuje. Teď se rozhodl je sjednotit a nastavit nové schéma, které by mělo být univerzálně platné a využitelné v jakémkoliv ročním období.
před 4 hhodinami

Pravděpodobnost super El Niña stoupá

Předpovědi meteorologů naznačují, že se v Tichém oceánu rychle formuje výjimečně silné El Niño. Může být podle projekcí tak silné, že ho experti označují jako „super El Niño“. Oteplení horní hladiny vody v Tichém oceánu může vypadat jako věc, která se střední Evropy nijak nedotkne. To je ale omyl, globální klima je totiž propojené. Vliv silného El Niña na Česko by byl nicméně spíše nepřímý.
před 7 hhodinami

Spalničky zabily v Bangladéši už přes 500 lidí, většinou neočkované děti

V Bangladéši si epidemie spalniček vyžádala už více než pět set životů, většinou dětských. Jedná se tam o nejtragičtější vlnu nemoci za poslední desítky let. Počet obětí minulý týden rychle rostl, během jediného dne zemřelo v tamních nemocnicích třináct dětí.
před 7 hhodinami

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
včera v 15:15

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
včera v 13:30

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
včera v 11:06

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026
Načítání...