Šikmá věž v Pise se napřimuje. Zachránili ji vědci a moderní technologie

Poslední výsledky měření prokázaly, že šikmá věž v Pise se naklání výrazně méně. Letitá práce nejlepších inženýrů z celého světa na jejím narovnání tak nese plody. Někteří obyvatelé města se dokonce začínají bát, aby se nenarovnala zcela a Pisa nepřišla o svou jedinečnost.

Sedmapadesátimetrová věž sice stále zůstává nahnutá, a tedy turisticky zajímavá, přesto je mnohem stabilnější než v minulosti. „Stále se napřimuje,“ komentoval nové výsledky měření inženýr Roberto Cela. „A bude trvat ještě mnoho let, než se přestane napřimovat,“ dodal vědec.

Proč se věž naklání?

Středověká věž v Pise vznikla roku 1173 jako symbol námořní moci této metropole. Město ji však postavilo na příliš měkkém podkladu, takže se hned začala naklánět.

Během staletí se její stabilita zhoršovala a situace došla tak daleko, že roku 1990 byla věž uzavřena z bezpečnostních důvodů pro návštěvníky. Náklon byl tehdy rekordní: rozdíl mezi vrcholem věže a její patou byl 4,5 metru. Hrozilo tehdy, že se celá věž změní v hromadu sutě a že to nebude trvat déle než několik týdnů.

Představitelé města se tehdy rozhodli památku zachránit. „Instalovali jsme do podzemí množství trubek na stranu, ze které se věž odklání,“ popsal Cela, který řídí organizaci OPA, jež má na starost péči o tuto stavbu. „Odstranili jsme (měkkou) půdu tak, že jsme velice opatrně vrtali. Díky tomu jsme získali půl stupně náklonu,“ řekl.

Věž má takový význam a historickou i kulturní cenu, že se do projektu na její záchranu zapojili také mezinárodní experti. Mezi lety 1993 a 2001 koordinoval snahy o její zachování italský inženýr s polskými kořeny Michele Jamiolkowski, díky němuž se podařilo věž napřímit o 41 centimetrů. O další čtyři centimetry se podařilo věž narovnat od roku 2001 do současnosti.

Záhada šikmé věže

Aby vědci plně pochopili chování 14 500 tun těžké věže, měřili její vlastnosti desítkami různých způsobů od manuálního až po laser. Zjistili například to, že věž se drobně samovolně napřimuje, a to především v létě. „Věž se naklání na jih. Jižní část je teplejší, kámen se rozpíná a věž se napřimuje,“ popsali vědci mechanismus.

Hrozbu ztráty turistického taháku pádem věže se podařilo zažehnat. Teď se však leckdo obává, aby se nenarovnala, a nepřišla tak o svou jedinečnost. Inženýr Cela, který je momentálně největším světovým odborníkem na šikmou věž, však nevěří, že by se ji někdy podařilo zcela napřímit. A doplňuje, že i některé pokusy o její záchranu jí dodávají unikátní šmrnc: „Když ji stavěli, tak byly pokusy napřímit ji (přidáním kamene na jednu stranu), díky čemuž má dnes trošku banánovitý tvar.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Věčný“ sníh z vrcholků hor na Nové Guineji může zmizet do dvou let

V indonéské části ostrova Nová Guinea rychle mizí poslední zbytky „věčného sněhu“ z vrcholů hor nedaleko rovníku. Úbytek tamních ledovců je výrazným příkladem dopadů klimatických změn a dle odhadů expertů by tamní ledovce mohly do jednoho až dvou let zmizet úplně. Ještě před sto lety přitom pokrýval sníh a trvalý led všechny čtyři hlavní vrcholy 300 kilometrů dlouhého pohoří Sudirman, napsal server BBC.
před 19 hhodinami

Vláda USA hodlá rozvolnit normy pro efektivitu aut, aby ceny vozů klesly

Americké ministerstvo dopravy oznámilo, že dokončilo předpis, který má zvrátit normy pro efektivitu automobilů schválené za vlády předchozího prezidenta USA Joea Bidena. Současná vláda si od toho slibuje, že cena vozů pro koncové spotřebitele klesne. Část expertů ale varuje, že změny mohou poškodit postavení amerických automobilek na světovém trhu.
před 20 hhodinami

Pravěká svatyně Göbekli Tepe zřejmě nebyla spojená s kultem lebek

Archeologové oznámili, že našli vysvětlení, proč se v nejstarším kamenném sídle světa nacházelo tolik lidských ostatků. Příčina je podle nich mnohem méně romantická než různé kulty smrti, o nichž se spekulovalo.
29. 9. 2026‌‌

Vídeňští vědci testují na orbitě kvantový počítač

Kvantové počítače by mohly lidstvu vyřešit spoustu jeho problémů. Na oběžné dráze mohou například zjednodušit a posílit posílání informací přes satelity. Už rok to testuje skupina expertů z Vídeňské univerzity, která se pokouší tuto technologii zkoušet v těch nejobtížnějších podmínkách.
29. 9. 2026‌‌

Vědci vytvořili kopii oceánu Enceladu a vypustili tam pozemské mikroorganismy

Na Saturnově měsíci Enceladu by pod ledovým příkrovem, v tamním hlubokém oceánu, mohly přežívat i pozemské organismy. Potvrdil to experiment berlínských vědců, kteří se pokusili napodobit co nejpřesněji tamní podmínky.
29. 9. 2026‌‌

Loď Starship se z oběžné dráhy vrátila na Zemi

Kosmická loď Starship se poprvé dostala na oběžnou dráhu a následně se vrátila na Zemi, uvedla společnost SpaceX. Kvůli problému s jedním z motorů firma první orbitální let o několik hodin zkrátila, píše server BBC News. Během čtrnáctého zkušebního letu měla loď šestkrát obletět Zemi. Předtím úspěšně vypustila satelity služby Starlink.
28. 9. 2026Aktualizováno28. 9. 2026‌‌

Vědci objevili nové mořské pavouky „jako z noční můry“

V moři mezi USA a Kanadou objevil mladý vědec dva druhy doposud neznámých bezobratlých tvorů, kteří se lidově označují jako mořští pavouci. Oba jsou parazitické, ale přitom mají na svých tělech vlastní parazity.
27. 9. 2026‌‌

AI agenti OpenAI zasáhli do několika webů amerických vládních agentur

Agenti umělé inteligence (AI) firmy OpenAI se pokoušeli získat informace od „vlád, univerzit, veřejných orgánů a dalších institucí“, včetně Komise pro kontrolu cenných papírů, Úřadu pro sčítání lidu a ministerstva školství v USA, uvedla podle britského serveru BBC společnost. Také však tvrdí, že všechny informace, které AI získala, jsou veřejně dostupné.
26. 9. 2026Aktualizováno26. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.