Galapágy bojují o přežití. Aktivisté je zachraňují soukromou rezervací

Na odlehlém ekvádorském souostroví Galapágy v Tichém oceánu vznikne první soukromá přírodní rezervace. Ochránci přírody vybrali ve sbírce 1,75 milionu dolarů na koupi pozemku o rozloze zhruba 230 hektarů. Krajinu na souostroví tím chtějí uchránit před výstavbou turistických středisek.

Koupě pozemku na nejvýchodnějším ostrově Galapág San Cristóbalu, kam v roce 1835 zamířil i přírodopisec Charles Darwin, se uskuteční již tento týden. Další část pozemku o rozloze 128 hektarů chtějí aktivisté koupit v březnu.

„Kolem Galapág existuje taková představa, že souostroví je divočina ve stylu Robinsona Crusoea,“ řekl Paul Salaman, šéf neziskové ekologické skupiny Rainforest Trust, která sbírku organizovala. „Ve skutečnosti je ale (souostroví) zdevastované,“ dodal.

Invazivní rostliny ničí Galapágy

Ochránci přírody nyní začnou obnovovat pozemek do jeho přírodní podoby. Krajinu ostrovů totiž ničí více než pět set rostlinných druhů, které nejsou původem z Galapág, mimo jiné například australský eukalyptus. Ostrovy tak podle přírodovědců bojují o přežití.

Ochránit chtějí aktivisté také kriticky ohroženého galapážského buřňáka a pěnkavku bledou. Oba ptáci jsou galapážskými endemity, tedy druhy, které se vyskytují pouze na tomto souostroví.

Video Na Galapágách uhynul poslední jedinec vzácné populace želvy sloní
video

Na Galapágách uhynul poslední jedinec vzácné populace želvy sloní

Ekvádorská vláda v roce 1959 schválila zákon, který označil souostroví za národní park. Nařízení se ale netýká těch oblastí, které již vlastnili kolonialisté. Podle ochránců přírody se tak zákon týká celkem 97 procent ostrovů.

Souostroví se potýká s masami turistů, ročně Galapágy navštíví 245 000 lidí. Podle místních úřadů je to maximální možný počet, aniž by byl ohrožen ekosystém ostrovů. Koupí pozemků tak chtějí aktivisté zabránit, aby zde developeři vystavěli další hotely.