Korálové útesy u Floridy rostou, potěšilo biology. Ale současně jsou velmi zranitelné kvůli změnám klimatu

Koráli u Floridy rostou stabilní rychlostí, a to přestože je ohrožuje změna klimatu, popisuje nová studie. Vědci ale současně varují, že systém korálových útesů vykazuje i znaky nestability. Kvůli okyselování oceánu se totiž mění jejich hustota k horšímu.

Vědci už řadu let řeší, jaký dopad má klimatická změna na rychlost, jakou rostou koráli, a jak se pak vytvářejí korálové útesy. Jedním z nejdůležitějších útesů na planetě je ten na Florida Keys u amerického pobřeží. Nyní zveřejnili mořští biologové z University of North Carolina zprávu, která velmi detailně popisuje, jak se těmto útesům během probíhající změny klimatu daří. Studie popisuje pozitiva i negativa současného vývoje.

Pro příznivce korálových útesů a tedy stabilního oceánského ekosystému je dobrou zprávou, že rychlost růstu korálů na Florida Keys je poměrně stabilní a v průběhu času se moc nemění. Naopak negativní informací je, že hustota korálů se mění k horšímu – hlavní příčinou je podle vědců okyselování oceánů, které přímo souvisí se změnami klimatu.

Nahrávám video

Výsledky této práce vyšly v odborném časopise Global Change Biology v polovině letošního září. „Ochranáři i vědci na celém světě se snaží o to, aby zpomalili ubývání korálů v oceánech. Tento výzkum zvyšuje naše porozumění tomu, jak se koráli vypořádávali v dějinách se změnami klimatu. A to nám pomůže přesněji předvídat, jak jsou koráli schopní vypořádávat se s tím, jak se kolem nich mění životní prostředí,“ píší autoři v tiskové zprávě.

Naděje i skepse v jedné studii

Aby byli biologové schopni popsat přesně tyto změny, odebrali vzorky schránek korálů ze 67 kolonií na 200kilometrové části Florida Keys. Pak měřili tři klíčové parametry – růst, kalcifikaci a hustotu – a to, jak se vyvíjely během celého století. Zatímco růst a kalcifikace (tedy to, jak jejich vnější schránky tuhnou) byly v průběhu celého století poměrně stabilní, hustota korálů se zmenšovala.

Je zajímavé, že tyto výsledky se liší od jiných korálových systémů jak v Karibiku, tak v Indickém a Tichém oceánu – ty už několik desetiletí zažívají intenzivní úbytek rychlosti růstu. A současně vědce zarazilo, v jakém rozporu jsou s reálným stavem korálových útesů na Florida Keys, kde za uplynulých třicet let došlo k několika případům vybělení korálů a tedy jejich rozsáhlému úbytku.

Nová práce zdůrazňuje, že mezi úbytkem korálů a jejich schopností růst je zásadní rozdíl. Koráli na Floridě si stále, přes změny klimatu, které jim nepřejí, zachovávají stejnou schopnost růst a vytvářet pevné schránky, jež je chrání před nepřízní okolí. Podle vědců v tom korálům výrazně pomáhá především chladnější voda v okolí Floridy, která je přece jen chrání před nejhoršími dopady klimatických změn. Menší hustota korálů ale naznačuje, že systém není příliš stabilní a může být tedy zranitelný okyselováním světových oceánů ještě víc, než to vypadá.

Proč se oceány stávají kyselejšími?

Okyselování oceánů je proces, který zvyšuje kyselost vody v mořích a oceánech. Hlavní příčinou této změny je rozpouštění přebytku oxidu uhličitého z atmosféry ve vodě. V současné době má oceánská voda slabě zásaditou povahu, ale okyselení oceánu ji mění spíše k neutrálním hodnotám. Řečí čísel: pH mořské vody se mění z 8 na 7.

Na počátku 21. století jsou oceány nejkyselejší v historii; experti se tedy obávají, že tak zásadní a navíc rychlá změna může způsobit značné (a negativní) změny v mořských ekosystémech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
před 7 mminutami

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 17 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 18 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
před 21 hhodinami

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
před 23 hhodinami

LSD se posunulo jako možný lék proti depresi do „nadějné“ fáze

Psychedelika se zmiňují v souvislosti s léčbou vážných duševních nemocí stále častěji – řada výsledků vypadá velmi nadějně, ale zatím chyběla kvalitnější potvrzení jejich účinnosti prostřednictvím velkých dlouhodobých studií. Teď jedna taková vyšla a naznačuje, že potenciál těchto substancí je nemalý.
23. 6. 2026

Do Česka přiteče přes sto milionů na špičkovou vědu. ERC granty mají dva projekty

ERC granty jsou způsob, jak Evropská unie podporuje vědu v členských zemích. Pečlivě vybrané projekty mohou takto získat financování, které posune výzkum dál. V úterý byly zveřejněny ERC granty v kategorii Advanced (Pokročilý). Získaly je rovnou dva tuzemské projekty – jeden z Olomouce, druhý z Prahy.
23. 6. 2026

Stromy vyhrály evoluční závod, protože se nejlépe přizpůsobily suchu

Na otázku, jak se stalo, že vznikly stromy a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi, se pokusil odpovědět velký mezinárodní výzkum, ve kterém hráli významnou roli i experti z Česka.
23. 6. 2026
Načítání...