Velký požár v Národním muzeu v Brazílii zničil většinu brazilské historie. Umělecké předměty reflektující půl tisíciletí dějin největší země Jižní Ameriky spolkly plameny. Podobných příběhů znají dějiny víc – jen málokdy ale byly dopady tak tragické jako nyní v Riu de Janeiro.
Trpký osud muzeí. Plameny a drancování zničily sbírky v Bagdádu, Kábulu i Dillí
Muzea a slavné kulturní stánky to neměly nikdy úplně lehké. Od starověku se v nich koncentrovalo poznání, kulturní poklady a mnohdy i informace. Na jednom místě se tak shromáždilo obrovské množství cenných památek, ale současně to vedlo k riziku, že všechno toto bohatství v případě jediné nehody nebo barbarského činu celé zanikne. Platilo to v antice a platí to i dnes.
Šílenec z Efezu
Roku 356 před naším letopočtem se muž jménem Hérostratos rozhodl, že se zapíše do dějin. Příliš toho neuměl, nepocházel z dobré rodiny a zřejmě neměl ani velký talent, takže si zvolil cestu destrukce. Podpálil Artemidin chrám v Efezu, jeden z dobových sedmi divů světa, který ukrýval množství kulturních památek a sám byl vzorem té nejkvalitnější architektury.
Rekonstrukce Chrámu v Efezu
Při požáru lehla celá stavba popelem, a i když se později dočkala obnovy, nikdy už se nestala tak slavnou jako před Hérostratem. Šílenci se ale jeho záměr podařil – zatímco chrám zanikl, jméno Hérostratos je dodnes synonymem pro chorobnou touhu stát se za každou cenu slavným.
Konec umění v Afghánistánu
Afghánistán celá staletí těžil z toho, že ležel v centru obchodních i kulturních styků Západu, Jihu i Východu. Zemí procházela slavná Hedvábná stezka, která do jinak chudého hornatého regionu přinesla bohatství a kulturu kombinující umění z Řecka, Indie, Persie a mnoha dalších oblastí. Místní dynastie ho pečlivě shromažďovaly a během 20. století našlo přístřeší v Kábulském národním muzeu.
Traumatické události, jimiž Afghánistán prochází od třetí čtvrtiny dvacátého století, ale znamenaly, že drtivá většina artefaktů z muzea zanikla a poškozené bylo i muzeum. Utrpělo už při sovětské invazi na přelomu 70. a 80. let, kdy ho poškodila střelba. Ještě roku 1992 tu ale bylo vystaveno na sto tisíc uměleckých děl neocenitelné hodnoty – o rok později už ale bylo poničeno střelbou raketometů, které v objektu způsobily sérii požárů.
Muzeum v Kábulu
Od té doby muzeum kvůli radikálnímu hnutí Taliban a občanské válce přišlo asi o sedmdesát procent artefaktů a o celou sbírku v nedalekém Archeologickém institutu. Temnou proslulost si vynesla událost, kdy v únoru 2001 k muzeu přijela kavalkáda vozidel a ministr kultury společně s nechvalně známým mullou ur-Rhamnen přikázali, aby byly otevřeny sbírky muzea, které pak čekalo systematické ničení a rozkrádání. Zničeny byly především sochy, starověké oblečení, ale také nápisy a obrazy zobrazující lidi i bohy. Asi nejdůležitějšími exempláři, které řádění Talibanu nepřežily, byly dvě obrovské sochy Buddhy vysekané ze skalních chrámů a pak uložené v Kábulu.
Když na muzea nejsou peníze
Národní muzeum přírodních věd bylo jedno z nejdůležitějších specializovaných muzeí v Indii. Stálo v Novém Dillí, kde ho slavnostně otevřeli v roce 1978. Jeho duchovní matkou byla indická premiérka Indira Gándhíová – podle ní se mělo stát základem propagace vztahu Indů k přírodě.
Roku 2012 se ale ukázalo, že péče o muzeum je zcela nedostatečná; budova se nacházela v zoufalém stavu a podle posudků nešla opravit. Proto měly být všechny sbírky přemístěny do zcela nově postavené budovy. Veškeré finance zamířily na stavbu nového muzea, a třebaže stará budova stále schraňovala všechny sbírky, nikdo se o ni vlastně už nestaral.
Muzeum v Novém Dillí
Když nad ránem 26. dubna 2016 došlo v muzeu k požáru, nefungovaly proto požární hlásiče ani automatické hasicí systémy. Než dorazili hasiči, změnily se všechny exponáty v muzeu v popel. Sbírka byla vyhlášená detailními modely indických ekosystémů i vycpanými zvířaty, která se v jiných indických muzeích nevyskytují.
Americká invaze a pád bagdádského dědictví
Když skončila první světová válka, začali evropští a američtí archeologové objevovat do té doby nedostupná archeologická naleziště v Iráku. Roku 1926 vzniklo v Bagdádu první muzeum, kde se tyto nálezy shromáždily. V šedesátých letech se přestěhovalo do větší budovy a sbírkami se stalo jedním z nejdůležitějších na světě – shromažďovalo historické předměty z pěti tisíc let historie celé Mezopotámie.
Vedle sebe v něm ležely artefakty nejrůznějších civilizací – sumerské, babylonské, asyrské, ale i islámské. Největšími poklady byly sbírky nálezů z Nimrúdu a Uruku, starověkých měst, která patřila mezi nejdůležitější centra civilizace.
Uvnitř bagdádského muzea
Při americké invazi do Iráku roku 2003 bombardovali vědci z celého světa americké velení prosbami, aby se útok této památce vyhnul. Zpočátku to bylo úspěšné, Američané opravdu muzeum nebombardovali. Pak ale při bitvě o Bagdád čelily americké jednotky ostřelování přímo z muzea i z jeho okolí – mimo jiné odtud operovali iráčtí ostřelovači.
Už během boje o město do budovy pronikli zloději, jimž se podařilo část sbírek rozkrást. Americké vyšetřování popsalo, že se na něm nepodíleli američtí vojáci, ale tři až čtyři skupiny místních. Zloději zjevně nebyli žádní experti – kromě důležitých předmětů s nesmírnou cenou ukradli třeba také vše z vitríny označené jako „zajímavé podvrhy“.
- 11. února 1998 – Oheň v budově historického muzea na Rudém náměstí v Moskvě, které po 11 letech rekonstrukce otevřelo v září 1997 část výstavních síní, zcela zničil zrekonstruované místnosti bezmála 150 let staré budovy. Příčinou požáru bylo údajně vznícení stavebního odpadu při sváření. Muzeum je hlavním relikviářem historie Ruska.
- 17. února 2003 – V budově Národního muzea v Praze vypukl požár střechy, který ale neohrozil žádné vzácné sbírky. Oheň podle hasičů zachvátil 200 metrů čtverečních střechy a poškodil asi 70 metrů čtverečních půdních prostor. Budova byla kvůli rekonstrukci prázdná. Škoda byla vyčíslena na deset milionů korun, příčinu požáru vyšetřovala policie, letos v květnu případ odložila s tím, že za vznik ohně nenese nikdo odpovědnost. Příčinou byla zřejmě závada na odsávacím zařízení.
- 18. září 2003 – Požár v britském Národním muzeu motocyklů u Birminghamu ve střední Anglii zničil až 650 starobylých motocyklů. S plameny se potýkalo přes 100 hasičů.
- 18. prosince 2003 – Muzeum Severního moře v dánském Hitshalsu zničil požár. Oheň poškodil druhé největší mořské akvárium v Evropě. Pětačtyřicet centimetrů silné sklo prasklo na dvou místech a vytekla skoro půlka nádrže, ve které bylo 5000 ryb, včetně chlouby muzea, měsíčníka svítivého.
- 20. srpna 2015 – Muzeum vědy v Paříži, nejvýznamnější instituci svého druhu v zemi, zachvátil požár v oddělení Město věd, které bylo momentálně v rekonstrukci. Oheň poškodil několik podlaží muzea, s plameny bojovalo několik hodin přes sto hasičů, dva byli zraněni.
- 1. září 2018 - Požár, který vypukl v 200 let starém brazilském Národním muzeu v Riu de Janeiro, nejstarší vědecké instituci v zemi, pravděpodobně zničil sbírku více než 20 milionů předmětů, od archeologických nálezů po historické memorabilie. Oheň vypukl po skončení návštěvních hodin a rozšířil se po budově. Zatím nebyla hlášena žádná úmrtí či zranění.
- Zdroj: ČTK
Část památek byla sice později znovu nalezena, především díky mezinárodní spolupráci, ale patnáct tisíc předmětů ze sbírek se nikdy nepodařilo znovu získat. Poškozená byla unikátní Lyra z Uru, nejstarší dochovaný strunný nástroj na světě, ukradena byla socha z Basekti – celoměděná socha chlapce z doby Akkadské říše.
Dobrý konec měl příběh vázy z Warky - vzácné metr vysoké alabastrové nádoby staré 5000 let; odvezli ji tři neznámí muži v terénním autě. Později byla nalezená, ale rozbitá na 14 dílů. Díky spolupráci mezinárodního týmu restaurátorů se její oprava podařila a váza se vrátila do muzea.
Vznícené rarity barnumského muzea
Ne každé muzeum vypadá tak jako ta klasická evropská. Jedním z nejoblíbenějších muzeí mladých Spojených států bylo před 150 lety Barnumovo muzeum v New Yorku. Jeho sbírky se od „opravdových“ muzeí značně lišily. Historické předměty se tu moc nevyskytovaly, na to byly USA příliš mladé – omezovaly se na mnohdy falešné artefakty z doby války Severu proti Jihu.
O to více bizarních (a tedy hojně navštěvovaných) předmětů tu diváci obdivovali: spoustu vycpaných tvorů, kostru zaručeně pravé mořské panny nebo voskové figuríny dnes už dávno zapomenutých dobových celebrit. Vycpané exempláře doplňovali živí lidé, trpaslíci, různě postižení lidé, vousaté ženy a další cirkusácké pozoruhodnosti včetně živého klokana.
Dne 13. července 1865 si jeden ze zaměstnanců muzea všiml, že mu hoří kancelář – oheň se rychle rozšířil a jen těžko se povedlo evakuovat návštěvníky. Všechny předměty v budově shořely, včetně stavby a dvou vycpaných velryb, jež byly velikostí největšími exponáty muzea. Zmizelo tak bizarní svědectví o dobovém muzeu, které ukazovalo, o co měli lidé ve své době největší zájem.
Knihy hoří až příliš dobře
Ještě tragičtější osud než svědová muzea pak, vzhledem ke složení fondu, postihuje knihovny. V dějinách ničilo řádění živlů, ale ještě častěji lidé – někdy se báli informací v knihách obsažených, jindy je považovali za lživé nebo rouhačské. Klasickým případem je Alexandrijská knihovna v Egyptě, která v dobách své největší slávy mohla obsahovat až čtyři sta tisíc knih, nejčastěji v podobě papyrových svitků.
Založil ji makedonský generál Ptolemaius I. Soter, který zde vládl po Alexandru Velikém. Zanikla zřejmě rovnou několikrát, poprvé vyhořela, když ji podpálila armáda Julia Caesara, později znovu za císaře Aureliána. Třetí ránu jí zasadil císař Theodosius, který zakázal v Římě pohanství a nechal zničit všechny bezbožné památky – mezi nimi i zbytky kdysi slavné knihovny.
Konečnou zkázu chrámu vědění provedla roku 642 vojska chalífy Omara. Podle židovského kronikáře Bara-Hebreuse ze 12. století měl tehdy muslimský vojevůdce říci: „Pokud ty knihy obsahují totéž, co Korán, nepotřebujeme je. Pokud obsahují něco jiného než Korán, zničte je.“ Dnešní historici jsou ale k věrohodnosti těchto slov skeptičtí - už jen proto, že v té době už v knihovně nemohly téměř žádné knihy zbýt.
Požár knihovny ve Výmaru
Požáry se ale knihovnám nevyhýbají ani v moderní době. Tak třeba před 14 lety došlo k obrovskému požáru v knihovně ve Výmaru. Shořelo tehdy asi padesát tisíc knih, dalších dvaašedesát tisíc bylo vážně poškozeno. Nejdůležitější svazky, jako je například Lutherova bible, se naštěstí povedlo zachránit.