Lenost je velmi účinná evoluční strategie, ukázal výzkum. Spolehnout se však na ni nelze

Nový výzkum zkamenělin z Atlantiku ukazuje, že lenost může být velmi funkční evoluční strategií druhů. Mořští tvorové s pomalejším metabolismem vymírali méně. Aktivita je však jen jedním z mnoha faktorů, které o přežití druhů rozhodují.

Vědci z Kansaské univerzity studovali vývoj organismů v Atlantickém oceánu od současnosti do minulosti asi pěti milionů let. Analyzovali metabolismus 299 druhů organismů a při tom je zajímalo, kolik energie potřebovaly k přežití. Právě rychlost metabolismu je faktorem, který to dokáže velmi přesně popsat.

Během výzkumu se ukázalo, že čím rychlejší metabolismus, tím větší je pravděpodobnost, že daný organismus vymře. „Říkali jsme si, dá se z množství energie, kterou organismus spotřebuje, předpovídat pravděpodobnost jeho vymření?“ uvedl Luke Strotz, který tento výzkum vydaný v odborném časopise PNAS vedl. „Opravdu jsme našli rozdíl mezi druhy měkkýšů, které během posledních pěti milionů let vymřely, a těmi, které existují dodnes. Ty vyhynulé měly větší rychlost metabolismu než ty, které přežily do současnosti,“ vysvětlil Strolz.

Zjednodušeně: měkkýši, kteří spotřebovávali méně energie, přežily jako druh mnohem déle než ty, které potřebovaly k přežití více energie. Větší spotřeba energie přitom znamená aktivnější způsob života, větší rychlost a více interakce s okolním prostředím.

„Je možné, že z dlouhodobého hlediska je nejúčinnější evoluční strategií pro zvířata být lhostejná a pomalá,“ komentoval výsledky další z autorů práce Bruce Lieberman. „Čím menší je totiž rychlost metabolismu, tím pravděpodobněji druh přežije. Místo přežití nejsilnějších by možná byla lepší metafora přežití nejlínějších nebo přežití nejpomalejších,“ dodal vědec.

K čemu je takový výzkum?

Podobný výzkum by se mohl zdát poněkud samoúčelným, ale podle jeho autorů může mít důležité poznatky pro předpovědi toho, které druhy budou nejzranitelnější odehrávající se změnou klimatu. „V jistém smyslu hledáme nástroj, jak poznat pravděpodobnosti vymření. Na úrovni druhů rozhodně není rychlost metabolismu hlavním faktorem při vymírání. Ale tyto výsledky ukazují, že je součástí pravděpodobnosti vyhynutí,“ tvrdí vědci.

Je to podle nich jen jeden z mnoha faktorů ve velmi složitém procesu, který je složený z mnoha nejrůznějších a mnohdy protikladných vlivů. Zdá se však, že dopad rychlosti metabolismu je vyšší, než se čekalo a jeho role je poměrně značná. Nejvíce se projevila, když byl daný druh zvířete omezený na menším prostoru. Naopak nejmenší vliv měla, pokud byl organismus rozprostřen na větším území.

Vědci také v rámci tohoto výzkumu popsali, že rychlost metabolismu se v rámci druhů vlastně neměnila, a to ani, když se daná populace dostávala pod tlak a hrozilo jí vymření. Autoři upozorňují, že jejich výzkum se týkal jen mořských zvířat, nikoliv těch suchozemských. Rádi by v další studii popsali právě to, zda se stejná pravidla týkají i těchto organismů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
před 1 hhodinou

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 18 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 19 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
před 23 hhodinami

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
včera v 10:06

LSD se posunulo jako možný lék proti depresi do „nadějné“ fáze

Psychedelika se zmiňují v souvislosti s léčbou vážných duševních nemocí stále častěji – řada výsledků vypadá velmi nadějně, ale zatím chyběla kvalitnější potvrzení jejich účinnosti prostřednictvím velkých dlouhodobých studií. Teď jedna taková vyšla a naznačuje, že potenciál těchto substancí je nemalý.
23. 6. 2026

Do Česka přiteče přes sto milionů na špičkovou vědu. ERC granty mají dva projekty

ERC granty jsou způsob, jak Evropská unie podporuje vědu v členských zemích. Pečlivě vybrané projekty mohou takto získat financování, které posune výzkum dál. V úterý byly zveřejněny ERC granty v kategorii Advanced (Pokročilý). Získaly je rovnou dva tuzemské projekty – jeden z Olomouce, druhý z Prahy.
23. 6. 2026

Stromy vyhrály evoluční závod, protože se nejlépe přizpůsobily suchu

Na otázku, jak se stalo, že vznikly stromy a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi, se pokusil odpovědět velký mezinárodní výzkum, ve kterém hráli významnou roli i experti z Česka.
23. 6. 2026
Načítání...