Lenost je velmi účinná evoluční strategie, ukázal výzkum. Spolehnout se však na ni nelze

Nový výzkum zkamenělin z Atlantiku ukazuje, že lenost může být velmi funkční evoluční strategií druhů. Mořští tvorové s pomalejším metabolismem vymírali méně. Aktivita je však jen jedním z mnoha faktorů, které o přežití druhů rozhodují.

Vědci z Kansaské univerzity studovali vývoj organismů v Atlantickém oceánu od současnosti do minulosti asi pěti milionů let. Analyzovali metabolismus 299 druhů organismů a při tom je zajímalo, kolik energie potřebovaly k přežití. Právě rychlost metabolismu je faktorem, který to dokáže velmi přesně popsat.

Během výzkumu se ukázalo, že čím rychlejší metabolismus, tím větší je pravděpodobnost, že daný organismus vymře. „Říkali jsme si, dá se z množství energie, kterou organismus spotřebuje, předpovídat pravděpodobnost jeho vymření?“ uvedl Luke Strotz, který tento výzkum vydaný v odborném časopise PNAS vedl. „Opravdu jsme našli rozdíl mezi druhy měkkýšů, které během posledních pěti milionů let vymřely, a těmi, které existují dodnes. Ty vyhynulé měly větší rychlost metabolismu než ty, které přežily do současnosti,“ vysvětlil Strolz.

Zjednodušeně: měkkýši, kteří spotřebovávali méně energie, přežily jako druh mnohem déle než ty, které potřebovaly k přežití více energie. Větší spotřeba energie přitom znamená aktivnější způsob života, větší rychlost a více interakce s okolním prostředím.

„Je možné, že z dlouhodobého hlediska je nejúčinnější evoluční strategií pro zvířata být lhostejná a pomalá,“ komentoval výsledky další z autorů práce Bruce Lieberman. „Čím menší je totiž rychlost metabolismu, tím pravděpodobněji druh přežije. Místo přežití nejsilnějších by možná byla lepší metafora přežití nejlínějších nebo přežití nejpomalejších,“ dodal vědec.

K čemu je takový výzkum?

Podobný výzkum by se mohl zdát poněkud samoúčelným, ale podle jeho autorů může mít důležité poznatky pro předpovědi toho, které druhy budou nejzranitelnější odehrávající se změnou klimatu. „V jistém smyslu hledáme nástroj, jak poznat pravděpodobnosti vymření. Na úrovni druhů rozhodně není rychlost metabolismu hlavním faktorem při vymírání. Ale tyto výsledky ukazují, že je součástí pravděpodobnosti vyhynutí,“ tvrdí vědci.

Je to podle nich jen jeden z mnoha faktorů ve velmi složitém procesu, který je složený z mnoha nejrůznějších a mnohdy protikladných vlivů. Zdá se však, že dopad rychlosti metabolismu je vyšší, než se čekalo a jeho role je poměrně značná. Nejvíce se projevila, když byl daný druh zvířete omezený na menším prostoru. Naopak nejmenší vliv měla, pokud byl organismus rozprostřen na větším území.

Vědci také v rámci tohoto výzkumu popsali, že rychlost metabolismu se v rámci druhů vlastně neměnila, a to ani, když se daná populace dostávala pod tlak a hrozilo jí vymření. Autoři upozorňují, že jejich výzkum se týkal jen mořských zvířat, nikoliv těch suchozemských. Rádi by v další studii popsali právě to, zda se stejná pravidla týkají i těchto organismů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 4 hhodinami

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
před 6 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
včera v 16:21

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
včera v 13:54

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...