Lenost je velmi účinná evoluční strategie, ukázal výzkum. Spolehnout se však na ni nelze

Nový výzkum zkamenělin z Atlantiku ukazuje, že lenost může být velmi funkční evoluční strategií druhů. Mořští tvorové s pomalejším metabolismem vymírali méně. Aktivita je však jen jedním z mnoha faktorů, které o přežití druhů rozhodují.

Vědci z Kansaské univerzity studovali vývoj organismů v Atlantickém oceánu od současnosti do minulosti asi pěti milionů let. Analyzovali metabolismus 299 druhů organismů a při tom je zajímalo, kolik energie potřebovaly k přežití. Právě rychlost metabolismu je faktorem, který to dokáže velmi přesně popsat.

Během výzkumu se ukázalo, že čím rychlejší metabolismus, tím větší je pravděpodobnost, že daný organismus vymře. „Říkali jsme si, dá se z množství energie, kterou organismus spotřebuje, předpovídat pravděpodobnost jeho vymření?“ uvedl Luke Strotz, který tento výzkum vydaný v odborném časopise PNAS vedl. „Opravdu jsme našli rozdíl mezi druhy měkkýšů, které během posledních pěti milionů let vymřely, a těmi, které existují dodnes. Ty vyhynulé měly větší rychlost metabolismu než ty, které přežily do současnosti,“ vysvětlil Strolz.

Zjednodušeně: měkkýši, kteří spotřebovávali méně energie, přežily jako druh mnohem déle než ty, které potřebovaly k přežití více energie. Větší spotřeba energie přitom znamená aktivnější způsob života, větší rychlost a více interakce s okolním prostředím.

„Je možné, že z dlouhodobého hlediska je nejúčinnější evoluční strategií pro zvířata být lhostejná a pomalá,“ komentoval výsledky další z autorů práce Bruce Lieberman. „Čím menší je totiž rychlost metabolismu, tím pravděpodobněji druh přežije. Místo přežití nejsilnějších by možná byla lepší metafora přežití nejlínějších nebo přežití nejpomalejších,“ dodal vědec.

K čemu je takový výzkum?

Podobný výzkum by se mohl zdát poněkud samoúčelným, ale podle jeho autorů může mít důležité poznatky pro předpovědi toho, které druhy budou nejzranitelnější odehrávající se změnou klimatu. „V jistém smyslu hledáme nástroj, jak poznat pravděpodobnosti vymření. Na úrovni druhů rozhodně není rychlost metabolismu hlavním faktorem při vymírání. Ale tyto výsledky ukazují, že je součástí pravděpodobnosti vyhynutí,“ tvrdí vědci.

Je to podle nich jen jeden z mnoha faktorů ve velmi složitém procesu, který je složený z mnoha nejrůznějších a mnohdy protikladných vlivů. Zdá se však, že dopad rychlosti metabolismu je vyšší, než se čekalo a jeho role je poměrně značná. Nejvíce se projevila, když byl daný druh zvířete omezený na menším prostoru. Naopak nejmenší vliv měla, pokud byl organismus rozprostřen na větším území.

Vědci také v rámci tohoto výzkumu popsali, že rychlost metabolismu se v rámci druhů vlastně neměnila, a to ani, když se daná populace dostávala pod tlak a hrozilo jí vymření. Autoři upozorňují, že jejich výzkum se týkal jen mořských zvířat, nikoliv těch suchozemských. Rádi by v další studii popsali právě to, zda se stejná pravidla týkají i těchto organismů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Simulace ukázaly, jak zabránit pandemii ptačí chřipky. Reakce by musela být blesková

Ptačí chřipka napadá miliony ptáků i dalších zvířat. Výjimečně se přenese i na člověka. Stále se ale nezměnila natolik, aby se dokázala přenášet mezi lidmi. A právě tato možnost vyvolává obavy epidemiologů, kteří se pokoušejí představit, jak by to vypadalo. Takový scénář přibližuje nový model indických vědců.
před 13 mminutami

Novoroční půlnoc přinesla nejlepší kvalitu ovzduší za posledních několik desetiletí

Silvestrovská noc nabídla nejlepší ovzduší na přelomu roku minimálně za posledních 22 let, uvedl pro ČT vedoucí oddělení kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu Brno Jáchym Brzezina. Hodnoty koncentrací částic PM10 se podle něj pohybovaly výrazně níže, než je během období kolem novoroční půlnoci obvyklé.
před 18 hhodinami

Za dlouhověkost zřejmě mohou geny pravěkých lovců

Italové se dožívají nadprůměrně vysokého věku, zejména stoletých a starších mají téměř nejvíc na světě. Podle nové analýzy by to mohlo být způsobené geny, které zdědili z doby ledové.
včera v 07:02

Simulátor smrti mění pohled na život, ukázal experiment

Když lidé virtuálně zemřou, ztratí něco z obav z opravdové smrti. Prokázal to experiment vědců z Texaské univerzity A&M, ve kterém otestovali šedesát mladých lidí. Blížící se smrt u nich simulovali pomocí virtuální reality. Po jediné dvanáctiminutové relaci hlásili lidé 75procentní snížení strachu ze smrti.
31. 12. 2025

Covid je stále ještě smrtelnější než chřipka, naznačují data z Jižní Koreje

Podle rozsáhlé databáze populačních dat to vypadá, že covid ještě stále představuje větší hrozbu pro lidské zdraví než klasická sezonní chřipka.
31. 12. 2025

Život osídlí lávu jen pár hodin poté, co vychladne

„Život si vždycky najde cestu,“ zní slavná věta z filmu Jurský park. Nový výzkum života na sopkách ukazuje, jak pravdivý výrok z pera spisovatele Michaela Crichtona je. Tým ekologů popsal v odborném časopise Communications Biology, jak bleskurychle se vrhají mikrobi na čerstvou lávu, prakticky okamžitě po jejím vyhřeznutí na povrch. Sotva láva ztuhne a začne chladnout, hned se na ní objevují první kolonie.
30. 12. 2025

Mlhoviny, galaxie, hvězdy. To nejlepší z kosmického teleskopu Jamese Webba

Před čtyřmi roky, na Vánoce roku 2021, vypustila evropská raketa Ariane 5 do kosmu Vesmírný dalekohled Jamese Webba. Evropská vesmírná agentura k tomuto výročí zveřejnila video, které ukazuje ty nejkrásnější pohledy tohoto přístroje na vzdálené hvězdy, rozlehlé mlhoviny, podivné „porodnice hvězd“, ale také na ta nejvzdálenější místa, kam kdy lidské oko dohlédlo.
30. 12. 2025

Šíření spalniček v USA kvůli poklesu proočkovanosti pokračuje

Spojené státy ani na konci roku nedokázaly zastavit šíření nakažlivých spalniček. Naopak, počet nakažených překonal dva tisíce a stále se tvoří další ohniska, což naznačuje, že Světová zdravotnická organizace (WHO) příští rok odejme Spojeným státům status země bez spalniček.
30. 12. 2025
Načítání...