Vědci objevili vosu s enormním žihadlem. Je velké jako její tělo

Finští přírodovědci našli v Amazonii doposud neznámý druh vosy. Má extrémně dlouhé žihadlo, které používá k bodání jedu i ke kladení vajíček.

Za objevem stojí známý tým biologů z univerzity ve finském městě Turku, jemuž se v posledních letech podařilo popsat spoustu zatím vědě neznámých tvorů, zejména v Amazonii.

Nejnověji se jim povedlo najít ve spolupráci s jihoamerickými kolegy několik druhů vos, které věda zatím neznala. Popsali je v odborném časopise Zootaxa. Nejzajímavější je z nich parazitická vosa, která dostala jméno Clistopyga crassicaudata.

Výjimečně dlouhý orgán

„Žihadlo vosy není jen výjimečně dlouhé, ale také velmi silné, v poměru k velikosti těla tohoto druhu. Studoval jsem tropické parazitické vosy dlouhou dobu, ale nikdy jsem zatím něco takového neviděl. To žihadlo vypadá jako opravdu drsná zbraň,“ popsal objev profesor Ilari E. Sääksjärvi.

Tato vosa i další nově objevený hmyz pocházejí z nesmírně ekologicky bohaté a environmentálně rozmanité oblasti, která se nachází mezi Andami a deštným pralesem Amazonie.

„Všechny samice vos, včel a sršňů mají žihadlo, které slouží k vpravení jedu nebo ke kladení vajíček. Parazitické vosy obvykle mají kladélko, které bývá hodně dlouhé, aby mohlo proniknout hluboko do těla omráčených zvířat. Pak kladélkem vpraví do kořisti vajíčko – kladélko přitom funguje i jako žihadlo, jímž vosa zvíře paralyzuje,“ popsal Sääksjärvi.

Clistopyga crassicaudata
Zdroj: Zootaxa

Jako z Vetřelce

Nově objevená vosa patří mezi velmi vzácný rod lumků Clistopyga. Jsou specializované na to, aby kladly svá vajíčka do pavouků nebo do jejich vajíček. Po kořisti pátrají v pavoučích hnízdech, pak ji ochromí rychlým vbodnutím žihadla plného silného jedu. Bezbranný pavouk pak jen pasivně přihlíží tomu, jak do něj samice naklade vajíčka. Ta se potom vyklubou v larvy, které pavouka požírají zaživa.

„Zatím nevíme, jaký druh pavouků tyto vosy upřednostňují. Před několika lety jsem popsal zvyky jiné parazitické vosy stejného rodu. Ta byla schopná použít své žihadlo jako jehlu, kterou sešila vchod do pavoučího hnízda, takže infikovaného pavouka v jeho domově uvěznila. Gigantické žihadlo nyní objeveného druhu je zřejmě také vysoce sofistikovaným nástrojem, ale bohužel můžeme jen hádat, k jakému účelu slouží,“ uvedl finský vědec.

Vědci, kteří se na objevu podíleli, nyní chtějí tento rod vos studovat intenzivněji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Korálové útesy by mohly zachránit malé „slunečníky“

Záchrana korálových útesů je klíčová pro ochranu těch částí oceánu, které člověk nejvíc ekonomicky využívá. Vědci zkoušejí nejrůznější způsoby ochrany – od chemie až po genetické úpravy. Teď přišli s mechanickým řešením.
před 9 hhodinami

Horko a sucho v mapách. Podívejte se na bilanci letošního léta

Služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus zveřejnila bilanci letošního léta. Shrnula, že v západní Evropě bylo nejteplejší v historii měření. Mimořádné bylo také sucho. Podrobný pohled nabízí následující mapy a grafy. Vzhledem k velkému množství dat může jejich načtení chvíli trvat.
před 10 hhodinami

Bouře století v Pacifiku, v Atlantiku nic. Letošní hurikánová sezona je podivná

Nezvykle bouřlivý Pacifik a mimořádně klidný Atlantik. Tak by se dal charakterizovat dosavadní průběh takzvané hurikánové sezony po obou stranách Ameriky. Zatímco v Atlantiku nevznikl ještě ani jeden hurikán, přičemž jsme už více než dva týdny za obvyklým sezonním vrcholem, v Pacifiku v posledních týdnech vzniká hurikánů řada – a to i velmi silných.
před 16 hhodinami

Světové oceány vloni pohltily 23 zettajoulů tepla. Dopady jsou vidět všude

Světové oceány vloni pohltily rekordní množství tepla. Podle nové evropské studie odpovídá přibližně čtyřicetinásobku celosvětové spotřeby energie lidstvem za celý rok.
před 18 hhodinami

Evropské řeky zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než třicet let, uvádí Copernicus

Řeky po celé Evropě letos v létě zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než 30 let, uvedla služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letošní léto se podle ní v Evropě vyznačovalo extrémními vlnami veder a suchy, přičemž na konci sezony rekordních 52 procent kontinentu čelilo velmi silné tepelné zátěži.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Každý osmý nádor souvisí s infekcí, odhalil rozsáhlý výzkum

Rakovina není vždy jen otázkou genů, věku nebo životního stylu, přestože jsou to nejčastější příčiny. Některým nádorům předchází infekce, proti níž ale už dnes medicína mnohdy umí zasáhnout. To je hlavní závěr rozsáhlého výzkumu, který vydal odborný časopis Lancet Oncology.
1. 10. 2026‌‌

„Probodni, co není chleba.“ AI vícekrát poslechla, robot „útočil“ na panenku

Tým expertů na umělou inteligenci (AI) zadal třem špičkovým robotům poháněným pokročilými modely strojového učení pět úkolů, které by běžný člověk odmítl. Modely ale většinu těchto zadání odmítnout nedokázali a poslušně plnili, co jim bylo zadáno.
1. 10. 2026‌‌

Letošní rok byl pro švýcarské ledovce devastující, uvádí zpráva

Rok 2026 byl pro švýcarské ledovce devastující, roztálo více než pět procent jejich objemu. Ve zprávě zveřejněné ve čtvrtek to uvádějí vědci ze švýcarské glaciologické sítě GLAMOS. V historii měření zaznamenali odborníci větší úbytek než letos jen v roce 2022, kdy odtálo šest procent objemu ledovců.
1. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.