Farmakologická společnost Johnson & Johnson oznámila začátkem května, že zaplatí miliardu dolarů za koupi společnosti specializované na vývoj virů, které jsou schopné zabít rakovinu. Podle vědeckého magazínu Nature se jedná o důkaz, že tato zatím neprokázaná léčba výrazně pokročila a blíží se úspěšnému uvedení do praxe.
Viry, které „žerou“ rakovinu, jsou tak slibné, že do nich velké firmy investují miliardy
Nejde totiž o jediného farmakologického obra, který do tohoto oboru investuje. V únoru zase společnost Merck zaplatila 394 milionů dolarů za akvizici australské společnosti, která pracuje na takzvaných onkolytických virech – neboli virech, které jsou schopné ničit rakovinové buňky.
Dalším důkazem o blížícím se nástupu tohoto druhu léčby byla dubnová konference na toto téma, která se konala v Oxfordu. Všech 300 míst bylo okamžitě vyprodáno, na spoustu zájemců se nedostalo; přitom ještě před několika lety se jí účastnilo jen 60 osob. „Bylo to tehdy jen velice malé setkání pro šílené lidi, kteří se věnují virům,“ uvedl molekulární biolog Jean-Simon Diallo. „Teď ale konečně vidíme pořádnou změnu.“
Čím to, že se právě nyní upnula pozornost vědců i podnikatelů k tomuto tématu? Podle Dialla za to může souhra několika na sobě nezávislých faktorů. Jedním z nich bylo v roce 2015 povolení amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) pro modifikovaný virus oparu jménem Imlygic – tato látka by měla umět léčit některé druhy rakoviny kůže. Jednalo se o první virus léčící rakovinu, který byl povolen pro užívání na lukrativním americkém trhu s léčivy.
Dalším faktorem jsou některé vědecké studie z poslední doby, které na pokusech na zvířatech ukazují, že léčba pomocí virů by mohla být velmi účinná, pokud by se spojila s jinými druhy léků, například s terapiemi, které zlepšují reakce imunitního systému vůči rakovinovým nádorům. „Součinnost těchto dvou událostí obor onkolytických virů pořádně okořenila,“ tvrdí Diallo.
Marná snaha?
Vědci se pokoušejí přijít s viry požírajícími rakovinu už celá desetiletí; doufají přitom, že využijí staletí starých pozorování, kdy se lidé s rakovinou občas „zázračně“ uzdravili poté, co dostali nějakou virovou infekci. To přimělo vědce, aby se pokusili vyvinout viry, které by dělaly něco podobného, ale kontrolovaně.
Spousta klinických testů těchto virů skončila neúspěchem. Dokonce i výše zmíněný Imlygic v nich neuspěl. Ale FDA usoudila, že i jeho nepřesvědčivé výsledky jsou dostatečné na to, aby ho povolila jako léčbu u melanonů, u nichž už neexistuje jiná šance na úspěch. Vědci si navíc všimli, že při této léčbě se „záhadně“ uzdravují i nádory velmi vzdálené od toho léčeného.
Jak to celé funguje?
Nové aplikace virů proti rakovině fungují na principu imunitní reakce. Poté, co virus infikuje a zničí rakovinové buňky, imunitní systém se nastartuje, aby zničil jeho zbytky, včetně mrtvých rakovinových buněk. A během toho odhaluje i další nádory – tato systematická odezva je mnohdy tak silná, že tělo útočí i na ty rakovinové buňky, které vůbec virem nebyly zasažené.
Vědci s opatrným optimismem doufají, že se správnými léky by se jim mohlo podařit tento nepřímý efekt ještě zesílit. A právě v době, kdy byl Imlygic schválený, se to začalo dařit – zatím jen v laboratorním prostředí, ale zato u několika druhů rakoviny, například u melanomů nebo rakoviny plic.
Došlo dokonce už k velice malému klinickému testu na 21 lidech s melanomem v pokročilém stadiu, jehož výsledky byly pozitivní: Imlygic podpořený další látkou na povzbuzení imunity výrazně zmenšil nádor u 62 procent testovaných osob a úplně ho zlikvidoval u 33 procent lidí.