V laboratořích vznikla umělá myší embrya, na jejichž vytvoření vědci použili jiné buňky než spermie a vajíčka. Výzkum zárodků je komplikovaný z etického i praktického hlediska, nový objev by to mohl změnit.
Bez spermie i vajíčka. Nizozemští vědci poprvé vytvořili syntetická embrya
Podle odborného časopisu Nature, kde výzkum vyšel, jde o přelomový experiment. Nejedná se o žádný pokus o klonování lidí ani zvířat, ale o snahu lépe pochopit, proč takové množství těhotenství selže v jejich počáteční fázi.
Vědci embrya vyrobili v laboratoři, pak je na nějakou dobu vložili do děloh živých myší a nechali je tam dozrát. Cílem práce je pomoci vylepšit úspěšnost lidských porodů.
Spontánní přerušení těhotenství
K velkému množství přerušení těhotenství dochází ještě předtím, než si žena vůbec uvědomí, že by mohla být těhotná, tedy když se oplodněné vajíčko neusadí v děloze. Experti tomuto složitému procesu a jeho zákonitostem ještě úplně nerozumí, předpokládají ale, že by se mohlo jednat o souvislost s abnormálním vývojem u embrya.
Vědci by sice tento fenomén rádi studovali, ale je to složité jak po stránce čistě praktické, tak i z etického hlediska. Současný úspěšný pokus vytvořit embryo nikoliv ze spermií a vajíček, ale z kmenových buněk by mohl pomoci získat vědě dostatečné množství zárodků pro takový druh výzkumu.
Kmenové buňky jsou schopné změnit se v mnoho dalších druhů buněk v těle. Tým Nicolase Rivrona z Maastrichtské univerzity této jejich vlastnosti využil k tomu, aby zkombinováním dvou typů kmenových buněk z myší vytvořil struktury podobné embryím. Pod mikroskopem vypadaly úplně stejně jako typická mladá embrya, proto je vědci implantovali do děloh živých myší – něco podobného ještě nikdo předtím nezkusil.
Blíží se pokusy na lidech?
„Jsme nyní schopní vytvářet extrémní množství těchto embryí a studovat je. Mohlo by nám to pomoci pochopit, proč se některá embrya v těle neujmou a také dopad řady léků, které pomáhají s plodností,“ uvedl pro BBC Nicolas Rivron.
Potvrdil přitom, že se rozhodně neplánuje experiment, kde by byly místo myších buněk použity buňky lidské – to by vyžadovalo získat množství povolení a výjimek, tento druh výzkumu totiž není povolen.
Souhlasí s tím i další expert, kterého BBC oslovila, profesor Robin Lovell-Badge z britského institutu Francise Cricka. Podle něj se ani vzdáleně neblížíme k něčemu, jako jsou pokusy na lidech. „Což je pro základní výzkum škoda, protože by bylo opravdu důležité mít neomezené zásoby lidských embryí, abychom pochopili interakce mezi buňkami,“ podotkl.