Česká vědkyně hledá místa, kde není rakovina. Její výzkum podpoří 44 miliony soukromá firma

Český výzkum rakoviny získal významnou finanční podporu soukromého investora. Vědecká skupina Zuzany Kečkéšové z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd ČR získala na výzkum nových léčiv proti rakovině částku 1,75 milionu eur (asi 44 milionů Kč) – v letech 2018–2022 ji poskytne společnost BTCZ Ventures, se kterou minulý týden ústav podepsal smlouvu.

Kečkéšová se jako jedna z prvních vědkyň vydala ve výzkumu netradiční cestou. Místo zaměření na rakovinné buňky začala hledat příčiny, proč některé tkáně lidského těla rakovinou téměř či vůbec netrpí. „Podařilo se jí tak objevit bílkovinu, která právě tyto orgány dokáže před rakovinou účinně chránit,“ uvedla zpráva ústavu.

Patenty zůstanou doma

Na výzkumu začala vědkyně pracovat již při pobytu na Massachusettském technologickém institutu v USA. Loni na podzim založila na ÚOCHB skupinu zaměřenou na toto téma. Na výzkum záhy získala zahraniční grant a také podporu Grantové agentury ČR.

Takto rozsáhlá podpora čistého základního výzkumu soukromým kapitálem je v evropském prostředí vzácná a my jsme náležitě pyšní na to, že se podařilo něčeho takového dosáhnout a možná tak ukázat cestu i dalším.
Zdeněk Hostomský
ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR

Nově ji podpoří i soukromá společnost BTCZ Ventures, která se zavázala podporovat laboratoř Kečkéšové až do roku 2022. Výsledky jejího výzkumu zůstanou duševním vlastnictvím ÚOCHB, firma bude mít výhradní licenci na případné budoucí patenty. BTCZ Ventures je společnost, která investuje do start-up projektů v oblasti zdravotnických technologií a biotechnologií.

„Můj výzkum se bude zčásti soustředit na detailní charakterizaci našeho nového objeveného tumor-supresoru LACTB, tedy proteinu, který brání vzniku nádorů, a jeho možné využití v protinádorové terapii,“ uvedla Kečkéšová. Díky získaným penězům zahrne vědkyně do zkoumání i další látky, které by mohly mít podobné účinky, ale na jejichž detailní výzkum zatím nebyly peníze.

Nedávno ÚOCHB oznámil také další úspěch v získávání peněz na výzkum rakoviny ze soukromých zdrojů. Skupina Pavla Majera vyvíjí látku, která znemožní nádoru získávat výživu pro svůj růst. Do projektu jsou zapojeni vědci z Univerzity Johnse Hopkinse v USA a o vývoj a testy léku se postará firma Dracen Pharmaceuticals. Vyhradí na to v přepočtu 800 milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 20 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 20 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...