U Antarktidy by mělo vzniknout největší chráněné území na světě, požaduje spolu s Evropskou unií ekologické hnutí Greenpeace. To na podporu uvedeného cíle vyslalo do Jižního ledového oceánu ledoborec s výzkumníky.
U Antarktidy může vzniknout rezervace pětkrát větší než Německo. Stojí o ni Unie i Greenpeace
Plavidlo Arctic Sunrise veze mezinárodní vědeckou skupinu, která chce zmapovat ekosystémy a rozšiřování průmyslového rybolovu ve Wedellově moři. Právě v něm by mohla být vyhlášena Antarktická rezervace na ochranu tučňáků, velryb, tuleňů a dalších živočichů.
Loď Greenpeace zkoumá Antarktidu (zdroj: Greenpeace)
Rezervace má zabírat přes 1,8 milionu čtverečních kilometrů, což je pětkrát více než rozloha Německa. Žádost o její vytvoření podala Unie už v říjnu 2016. O návrhu má letos v říjnu jednat Komise pro zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě (CCAMLR). Tu tvoří EU a čtyřiadvacet zemí včetně Spojených států, Ruska, Číny, Austrálie, Brazílie a Indie.
Součástí expedice je i herec Javier Bardem (zdroj: ČT24)
Chráněná část Antarktidy
CCAMLR už předloni zřídila u Antarktidy chráněnou oblast o velikosti přes 1,55 milionu čtverečních kilometrů. Rezervace leží v Rossově moři a ve východní části Antarktidy. Je to dvanáct procent Jižního oceánu. Nový Zéland a Spojené státy projekt iniciovaly a mají za úkol přírodní rezervaci chránit. V oblastech označených jako výzkumné zóny je možné lovit drobné korýše, kteří tvoří potravu velryb, a pilouny.
Kril
Ke zřízení rezervace na území, kde žije šestnáct tisíc známých druhů, včetně velryb, tuleňů, albatrosů, tučňáků a unikátních druhů ryb, bylo zapotřebí souhlasu všech pětadvaceti členů CCAMLR. Dohodu mnoho let mařily Rusko, Ukrajina a Čína, které patří mezi státy, jež mají v oblasti zájmy týkající se rybolovu.
Proč chránit Antarktidu?
Organizace Greenpeace mapovala aktivitu firem, které v Jižním ledovém oceánu těží kril – drobné korýše, na nichž jsou místní živočichové existenčně závislí. Vyšetřování podle Greenpeace odhalilo, že rychle rostoucí průmyslový rybolov s sebou v panenské přírodě Antarktidy přináší řadu environmentálních rizik.
Rybářský průmysl se na kril zaměřuje, protože se dá využít při výrobě potravinových doplňků s omega-3 mastnými kyselinami, krmiva pro ryby chované na farmách, ale i v konzervách pro domácí mazlíčky. A přestože se tento průmysl sám prezentuje jako jeden z nejudržitelnějších na světě, nová zpráva Greenpeace International tuto představu vyvrací.
Průmysl získávání krilu vyhlásil tučňákům a velrybám válku o jídlo přímo na místech, kde se tito unikátní živočichové krmí. Kvůli klimatické změně se objem krilu v Antarktidě zmenšil na zlomek svého dřívějšího výskytu. Divocí živočichové Antarktidy nesmí o potravu soutěžit s moderními rybářskými stroji na vysávání krilu, aby mohly farmaceutické společnosti prodávat pilulky na druhém konci světa.
Vyšetřování zjistilo, že…
- intenzivní průmyslový rybolov operuje v těsné blízkosti míst, kde se krmí velryby a tučňáci, takže jim odčerpává potravu z jejich přirozeného prostředí.
- rybářské lodě kotvily v chráněných oblastech i přes riziko poškození mořského dna či negativní vliv na místní divoká zvířata.
- rybářské flotily se dopouštěly tzv. transhipmentu – překládaly úlovek ještě na moři do obřích nákladních lodí, které dodržují jen slabé bezpečnostní protokoly bránící únikům odpadu či ropy do životního prostředí. Transhipment je kvůli své netransparentnosti aktivitou, která je přímo spojována s porušováním zákonů na ochranu životního prostředí i s porušováním pracovních práv.
- existuje nezanedbatelné riziko ropných úniků, požárů a nehod zastaralých rybářských lodí v Jižním ledovém oceánu.
Loď Greenpeace zkoumá Antarktidu (zdroj: Greenpeace)