Ve Švédsku by mohla vyrůst obří továrna na výrobu baterií pro elektromobily i rodinné domy. Projekt, který podpoří Evropská investiční banka, bude konkurovat továrně Gigafactory Elona Muska.
Musk má evropskou konkurenci. Ve Švédsku jeho bývalý zaměstnanec spustí obří továrnu na baterie
Před týdnem triumfoval Elon Musk úspěšným startem těžkého raketového nosiče Falcon Heavy. Při této příležitosti řekl, že doufá ve start nových závodů o vesmír. Těch se sice jen tak nedočká, ale velmi brzy se mu objeví konkurence v jiném odvětví, v němž podniká.
Evropská investiční banka se totiž tento týden rozhodla, že podpoří ambiciózní záměr švédské společnosti Northvolt, která plánuje výstavbu obrovského závodu na výrobu baterií. Ten by mohl být tak velký a díky podpoře Evropské unie i kvalitní, že by měl konkurovat dokončované Muskově továrně na baterie známé jako Gigafactory.
Elon Musk (*28. června 1971, Jihoafrická republika) je americký podnikatel. Spoluvlastnil internetový platební systém PayPal, založil kosmickou společnost SpaceX a spoluzaložil a jako výkonný ředitel vede automobilku Tesla Motors. Zároveň je předsedou společnosti SolarCity, která se v USA zabývá instalací solárních panelů pro domy a chce spustit systém superrychlých vlaků Hyperloop.
Elon Musk
Muskova společnost Tesla začala Gigafactory stavět už v červnu 2014 v průmyslové zóně Tahoe Reno v okrese Storey v Nevadě. Až bude továrna roku 2020 dokončena, měla by dodávat baterie s energií 35 GWh ročně – to by mohlo až zdvojnásobit současnou kapacitu výrobních závodů na baterie. U zahájení výstavby byl i Švéd Peter Carlsson, který v té době pro Teslu pracoval jako manažer nákupu.
Pak ale změnil působiště a v Evropě se stal ředitelem společnosti Northvolt, která vznikla roku 2016. Investovali do ní tak velcí severští hráči, jako jsou společnosti Stena, VattenFall nebo Vinnova – to vše ve spolupráci se Švédskou energetickou agenturou. Cílem jejich podnikání je výstavba evropské továrny na baterie, která by mohla konkurovat Muskově Gigafactory jak cenou, tak i kvalitou.
Měla by vyrůst ve Švédsku, ve městě Skellefteå. Továrna má být dokončena roku 2023, kdy by měla být schopná dodávat ročně baterie s energií 32 GWh – bude tedy jen trošku menší než továrna Elona Muska.
Půjde o jednoznačně největší evropské zařízení na výrobu li-ion baterií; ty by se pak měly využívat v dopravě, ukládání energie i ve spotřebním zboží.
V pondělí 12. února získal tento plán důležitou injekci, když se Evropská investiční banka (EIB) rozhodla, že dá projektu půjčku 52,5 milionů eur, tedy asi 1,3 miliardy korun. Za tuto částku by měla vzniknout demonstrační výrobní linka ve středošvédském městě Västerås.
Výstavba by měla začít v nejbližších měsících, zřejmě hned na jaře. Projekt by měl prokázat, zda je výroba baterií v tomto prostředí konkurenceschopná a jestli budou její produkty srovnatelné kvalitou, cenou i ekologickými vlastnostmi s americkou a asijskou konkurencí. V závodě by mělo pracovat mezi 300–400 zaměstnanci.
Ambroise Fayolle, místopředseda EIB, komentoval půjčku takto: „Banka plní jeden z hlavních cílů – podporu tohoto typu výzkumu a vývoje v Evropě. S rostoucím množstvím čisté energie a elektrické mobility budou baterie stále důležitější. Evropa ve výrobě baterií v současné době zaostává; tento vysoce inovativní a strategický projekt si zaslouží evropskou podporu.“
K čemu to je?
Díky masové výrobě by se baterie mohly stát nejen mnohem levnějšími, ale také konečně přívětivějšími k životnímu prostředí – továrna by totiž měla umožňovat i recyklaci baterií.
Evropa je ale potenciálně velmi zajímavá i pro Elona Muska, svou další továrnu Gigafactory na baterie chce stavět právě tady; ještě letos by měl oznámit, kde přesně vyroste.
Baterie tvoří asi 30 procent ceny nových elektromobilů; právě jejich cena je tedy tím, co brání většímu rozšíření tohoto druhu dopravy. Kromě automobilů se stejné baterie používají také jako součást energetických systémů v domech: ukládá se v nich energie ze solárních panelů, která by jinak odcházela do sítě.