Na Bajkalu hynou tuleni. Nejsou nemocní ani zranění, ale umírají po desítkách

Ruské úřady začaly prověřovat úhyn tuleňů bajkalských poté, co turisté v posledních dnech našli na březích sibiřského jezera „opravdový hřbitov“ tohoto nejmenšího druhu tuleňů. Oznámila to v pondělí ruská média.

„Na místo odjeli naši odborníci, kteří tuto skutečnost potvrdili. Množství uhynulých kusů se upřesňuje. Příčiny a okolnosti úhynu se zjišťují,“ uvedla mluvčí federální agentury pro rybolov.

Experti podle serveru Newsru.com zatím našli 31 mrtvých tuleňů, což prý představuje největší úhyn od propuknutí moru v roce 1987. Na tělech se nenašla ani střelná zranění, ani stopy sítí, takže nejspíše nejde o dílo pytláků. Uhynulé exempláře ani nebyly zjevně nemocné, a tak má příčinu objasnit pitva.

Populace tuleňů bajkalských v současnosti čítá asi 100 000 kusů.

Bajkal, ležící v samém srdci Sibiře, je nejstarší a nejhlubší jezero na světě, maximální hloubka dosahuje 1642 metrů. Obsahuje skoro pětinu sladké vody na Zemi a je „výjimečně cenný pro poznání evoluce“, jak uvedlo UNESCO, které jezero v roce 1996 zařadilo na seznam světového dědictví.

Biologická rozmanitost Bajkalu je pozoruhodná: vody a břehy jezera obývá téměř 3600 druhů rostlin a živočichů, většinou endemitních, tedy vyskytujících se pouze v dané lokalitě. Vědci ale varují, že jezero čelí jedné z nejhorších ekologických krizí ve své historii, jak svědčí úbytek ryb v důsledku šíření řas a znečišťování jezera odpadními vodami s fosfáty.

Dobrovolníci čistí Bajkal (zdroj: ČT24)

„Jsem na 150 procent přesvědčený, že důvodem je znečištění jezera odpadními vodami z měst a obcí na březích Bajkalu, zvláště detergenty s fosforečnany,“ tvrdí biolog Oleg Timoškin z Irkutska. Podle něj je systém čištění odpadních vod zchátralý a v některých malých obcích ani neexistuje.

Před 15 lety měly malebné vesnice na březích Bajkalu elektřinu pouze po dvě hodiny denně. V současnosti „každá babička pronajímá pokoje turistům a má pračku“, poznamenal.

Kritické oblasti: místa, kde je vše mrtvé

Oleg Timoškin zkoumal celé jezero z hlediska šíření řas a vytipoval tři kritické oblasti v blízkosti měst, kde řasy hubí měkkýše a korýše, protože ti potřebují k životu kyslík.

„Ještě před 15 lety (u turistického městečka Listvjanka, nedaleko Irkutska) rostly pod vodou celé lesy vodních hub. Teď jsou všechny mrtvé,“ lituje biolog. Jestli se přítok znečištěných vod do jezera nezastaví, pobřežní zóna se radikálně změní, varuje vědec. Na místě by podle něj bylo vyhlásit v celé oblasti zákaz používat fosfáty a vybudovat „nejlepší čističky vod v Rusku“.

V srpnu prezident Vladimir Putin kritizoval „extrémně silné znečišťování“ Bajkalu.