Jak vypadá typický nevolič? Sociologové ukazují na několik společných rysů

Proč někteří lidé nevolí? A jak je možné, že je takových lidí tolik – z jakých částí společnosti nejčastěji pocházejí?

Nevoliči jsou si v mnoha znacích podobní, a to přesto, že se navzájem ani neznají. Ve skupině nevoličů, kteří v České republice tvoří asi 40 procent všech lidí s volebním právem, existuje specifická podmnožina.

5 minut
Tomáš Kostelecký, ředitel Sociologického ústavu AV ČR o nevoličích
Zdroj: ČT24

„Asi čtvrtina z těchto čtyřiceti procent budou lidé, kteří z nějakého důvodu volit nejdou ne proto, že by je to nezajímalo nebo by nechtěli. Něco jim v tom brání – třeba mají trvalé bydliště jinde, než žijí a je pro ně obtížné dojet z Čech až na Moravu jen kvůli volbám,“ popisuje Tomáš Kostelecký, ředitel Sociologického ústavu AV ČR. „Nebo naopak jsou nemocní, nebo odjeli na dovolenou zrovna, když začaly volby. Vždycky budou nějací takoví nevoliči,“ uvádí Kostelecký.

Větší část nevoličů ale tvoří jiná skupina lidí. Ti, kteří mají čas a příležitost, ale stejně se k volebním urnám nevydají. „Pak jsou voliči, kteří nevolí, a to přesto, že by snadno mohli,“ popisuje tuto skupinu Tomáš Kostelecký. Také o této skupině se dají zjistit velmi zajímavé údaje: „Z výzkumů se ukazuje, že nejvíc záleží na tom, s kým žijete v domácnosti. Pokud jste nevolič, tak pravděpodobně lidé, kteří žijí s vámi, budou také nevoliči – a naopak. Pokud zjistíme, že jeden z domácnosti volí, tak i ostatní budou voliči.“

Sociologie ale zná i další charakteristiky, které jsou pro dobrovolné nevoliče typické: „Nejčastěji se jedná o občany s nižším vzděláním – to je ta nejdůležitější charakteristika,“ popisuje Kostelecký.

Jak vypadá typický český nevolič?

Pro vědce je velice těžké popsat, jak vypadá typický nevolič, už jen vzhledem k tomu, kolik nevoličů je. Čtyřicet procent nevoličů znamená, že je jich několik milionů. „Pravděpodobně je to mladší člověk, který je pouze vyučený a o politiku se nezajímá. Anebo si myslí, že reálně nemá šanci moc volby ovlivnit – nemyslí si, že by jeho hlas měl nějakou váhu,“ popsal pro ČT24 Tomáš Kostelecký.

Češi a Moravané v tom nejsou žádnou výjimkou, podobně to vypadá po celém světě. „Základní vztahy mezi ochotou volit a vzděláním jsou v podstatě stejné po celém světě, jen Česká republika je specifická tím, že rozdíly mezi skupinami jsou u nás větší než ve světě,“ vysvětluje Kostelecký.

Za dobu existence Česka ovšem došlo ke značnému posunu – po sametové revoluci tu sice existovala obrovská volební účast, ale postupně klesala až na současných přibližně 60 procent.

Dá se nějak nevolič změnit ve voliče?

Touží po tom mnoho politických stran, ale nikdo vlastně neví, jak na to. Existují vlastně jen dvě cesty. Jednak zavedení povinné volební účasti, jaká tu byla například za první republiky. Existuje tu však značné riziko, díky němuž po této změně nejspíš žádná strana nesáhne: je velmi pravděpodobné, že by strana, která něco takového prosadí, musela nést následky – voliči, jimž by hrozil trest za nevolení, by nejspíš hlasovali proti ní, takže by volby nejspíš prohrála.

Podle Tomáše Kosteleckého je vlídnější a praktičtější cestou zjednodušit voličům cestu k volbám, například tím, že by se dalo nějakým způsobem volit přímo z domova, pravděpodobně elektronicky. To by mohlo umožnit alespoň oné čtvrtině ze 40 procent, která by volit chtěla, ale nestíhá to, aby si tento sen mohla splnit. Rizikem pochopitelně je, že se takto organizované volby dají snadněji ovlivnit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
před 2 hhodinami

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 3 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 18 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
včera v 11:14

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
včera v 09:03

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026
Načítání...