Plejtvák obrovský je největším zvířetem, které kdy na Zemi existovalo. Nová studie však ukazuje, že takových velikostí dosáhli teprve před nedávnem.
Velryby byly ještě nedávno malé. Vědci popsali, kdy a proč se staly giganty
Drtivou většinu své evoluční historie byli kytovci, mezi něž plejtváci patří, poměrně malí. Gigantických rozměrů, jaké známe dnes, dosáhli až v posledních třech milionech letech, když se změnila podoba světových oceánů.
Právě v té době totiž proběhla jedna z mnoha změn klimatu, jimiž naše planeta prošla, a v přírodě výrazně přibylo koncentrace krilu – tedy malých bezobratlých, kterými se velryby živí.
Velikostí sice někteří dinosauři velryby přesahovali, ale hmotností na velryby a plejtváky neměl žádný pravěký tvor. Žijeme tedy v době, jejíž biologické podmínky umožňují existenci těch největších tvorů v dějinách naší planety. Vývoj velikosti velryb nyní nově zkoumal americký tým, který výsledky své práce zveřejnil v časopise Royal Society called Proceedings B.
Vědci vycházeli z kostí 63 druhů vyhynulých velryb, nejvíce analyzovali jejich lebky, z nichž se dá velikost celého zvířete odhadnout nejlépe. Měli k dispozici i kostry těch vůbec nejstarších velryb, jaké se dochovaly – ty pocházejí z doby před přibližně 30 miliony lety.
Něžní obři
Tento výzkum přesvědčivě prokazuje, že gigantismus je u velryb evoluční novinkou. Menší druhy, které dříve prosperovaly, začaly vymírat v době asi před třemi miliony lety – tedy ve stejné době, kdy se objevili první obří kytovci. Proč? Tehdejší proměna oceánů spojená s klimatickou změnou začala míchat různými vrstvami oceánů – a k hladině se dostalo obrovské množství živin z hlubin. To způsobilo bujný růst řas, které se zase staly potravou drobných korýšů. A ti umožnili, aby se dostalo velrybám dostatku postavy.
Jen množství krilu ale nestačilo – v té době se však začal koncentrovat v obrovských „kobercích“. Kytovci mohli mezi těmito plochami živin snadno migrovat a získávat zásoby energie pro svůj život.
Od devatenáctého století, kdy se komerční lov velryb stal pohonem pro růst průmyslu, se populace kytovců výrazně snížila. A ubylo nejen počtu zvířat, ale také z oceánů zmizeli ti největší zástupci velkých velryb. Jen minimum plejtváků obrovských dnes dorůstá velikosti 30 metrů, z minulých staletí přitom víme o existenci ještě o několik metrů větších zvířat.