Drobná zrnka prachu, která se vyskytují v okolí rudé planety, by se jednou mohla spojit do prstence nebo dokonce do soustavy prstenců. Mars by potom vypadal podobně jako třeba dnešní Saturn.
Jako Saturn? Kolem Marsu se možná tvoří prstenec, naznačuje nový výzkum
Hypotéza, že by se kolem Marsu mohla jednou objevit soustava prstenců, je stará již několik let. Stát se to může v době mezi 20–70 miliony roky – ale možná, že tento proces již začal, naznačují nová data.
Mars má dva měsíce, Phobos a Deimos. Phobos je typický tím, že jeho oběžná dráha kolem planety je velmi nestabilní a podle několika ověřených výpočtů se pomalu ale jistě přibližuje k povrchu Marsu. Tato rychlost je sice malá (jen 2 metry za století), ale v průběhu milionů let to stačí na to, aby se přiblížil natolik, aby ho slapové síly planety roztrhaly.
Až se to stane, rozpadne se Phobos na menší kusy, nejčastěji na drobné částečky, které by se měly podle výpočtů shromáždit podél rovníku rudé planety, kde tak vytvoří soustavu prstenců.
- Mars je i dnes pro svou vzdálenost složitým cílem. Ze 43 robotických misí k Marsu jich skončilo naprostým úspěchem pouhých 18.
Nová měření, která provedla americká výzkumná sonda MAVEN, a jež analyzovali astrofyzici z indické Physical Research Laboratory, ale říkají, že tento proces již zřejmě odstartoval. Informaci o tom přinesl odborný časopis Icarus. Vědci totiž v práci dokládají, že jisté množství prachových částic, které kolem Marsu obíhají, má původ právě na měsících Phobos a Deimos.
Prach na oběžné dráze Marsu je pro vědce zatím trošku záhadou. Neví, jak velkými částicemi je tvořen, a ne zcela pochopený je i jeho původ. Doposud se věda domnívala, že ho většina pochází z Marsu, kam ho vyvrhnou dopady asteroidů na povrch planety. Indičtí výzkumníci porovnávali reálná data naměřená sondou MAVEN s matematickými modely. Z výsledků jejich práce vyplývá, že asi 0,6 procenta tohoto prachu by mohlo pocházet právě z marsovských měsíců.
Nejde rozhodně ještě o nějaký definitivní důkaz, spíše o náznak, že je to možné. Vědci nyní musí s dalšími závěry počkat, než sonda MAVEN svůj výzkum dokončí a k dispozici nebude větší množství dat.
Co je MAVEN?
MAVEN (zkratka z anglického názvu Mars Atmosphere and Volatile Evolution) je planetární sonda navržena k výzkumu atmosfér Marsu. K Marsu odstartovala na konci listopadu roku 2013, dorazila tam v září roku 2014. Na palubě sondy je osm vědeckých přístrojů pro zkoumání horní atmosférické vrstvy a ionosféry. MAVEN váží 2,5 tuny a šířka rozpětí jeho slunečních baterií přesahuje 11 metrů. Aparát byl vyroben v denverských laboratořích firmy Lockheed Martin. Za projekt americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zaplatil 671 milionů dolarů (14,4 miliardy korun).
Mars měl kdysi podle vědců mnohem hustší atmosféru a díky ní se na jeho povrchu nacházela i voda v kapalném skupenství. Později ale došlo k dramatické klimatické změně, v jejímž důsledku ovzduší z velké části vymizelo.
Vědci pátrají po tom, proč byl Mars během první miliardy let svého planetárního života vlhký a horký a proč je nyní naopak suchý a chladný. Raná atmosféra Marsu vytvářela příznivé podmínky pro mikrobiální život, ale velká většina ovzduší unikla do vesmíru vlivem slunečního záření. Podle některých vědců se nabízí vysvětlení, že sluneční vítr atmosféru Marsu „odvál“.
To bylo možné proto, že na rozdíl od Země rudá planeta nemá ochranné magnetické pole, které by bylo schopné odrážet agresivní sluneční záření. „Předchozí vesmírná zařízení prováděla měření a o horní části atmosféry jsme se toho hodně dozvěděli, ale nebyli jsme schopni udělat si celkovou představu,“ řekl hlavní vědec projektu Bruce Jakosky.