Saddám Husajn strana 2 z 2

Osmiletá válka mezi Irákem a Íránem je řazena k nejkrvavějším konfliktům 20. století. Boje si na obou stranách vyžádaly na milion obětí a materiální škody se odhadují na stamiliony dolarů. Do konfliktu, který připomínal první světovou válku na evropském bojišti, se zejména dodávkami zbraní zapojily i obě tehdejší supervelmoci. Irácko-íránská válka nakonec skončila bez jasného vítěze, když obě země stáhly vojáky za hranice uznávané před konfliktem. Válku rozpoutal před 40 lety, 22. září 1980, Irák, příměří vstoupilo v platnost 20. srpna 1988.

Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) byla založena 14. září 1960 na konferenci v Bagdádu a už desítky let hraje klíčovou roli na ropném trhu, přestože v posledních rocích sužují kartel rozpory a jeho vliv střídavě upadá, upozorňují někteří analytici zejména v souvislosti s břidlicovou revolucí v USA. V posledních měsících navíc cenu ropy rapidně poslala dolů také pandemie koronaviru a hrozí, že by se situace teď mohla opakovat, pokud přijde její druhá vlna.

Uplynulo třicet let od doby, kdy vojenské síly iráckého vůdce Saddáma Husajna vtrhly 2. srpna 1990 do blízkovýchodního emirátu Kuvajt a spustily tak řetězec událostí, který vedl k válce v Perském zálivu. Konflikt v blízkovýchodním regionu vyvolal mezinárodní pozdvižení, odsoudila ho Rada OSN a zapojilo se do něj bezmála 690 tisíc vojáků z 34 zemí včetně Československa.

Při raketovém útoku íránské armády na americké základny v Iráku z minulého týdne utrpělo zranění jedenáct Američanů. Většinou šlo o oděrky a příznaky otřesu mozku. Médiím to potvrdily zdroje přímo z Pentagonu. Prezident Donald Trump přitom krátce po úderu tvrdil, že žádný Američan nebyl zraněn.

Po zabití elitního íránského vojenského velitele Kásima Solejmáního Spojenými státy nezbývá Teheránu nic jiného než odveta. Ve vysílání ČT24 to uvedla analytička Irena Kalhousová s tím, že je jen otázkou, jakou formu Írán zvolí. Podle dalších expertů by jedním z bojišť mohl být Irák, terčem by se mohly stát i strategické cíle USA či jejich spojenců. Podle analytika Břetislava Turečka Spojené státy útokem na Solejmáního podrazily nohy svým spojencům v Iráku.

Bezpečnostní složky v irácké metropoli začaly v pondělí střílet do davu demonstrantů a nejméně pět lidí zabily. Dalších 60 lidí bylo zraněno. Desítky demonstrantů v neděli v šíitském městě Karbalá zaútočily na íránský konzulát, kde dav nahradil íránskou vlajku iráckou. Bezpečnostní složky zabily tři protestující, dalších 26 lidí utrpělo zranění. Už páteční demonstrace v Bagdádu cílila na kritiku Íránu, který se podle řady Iráčanů vměšuje do vnitřních záležitostí země.

Tisíce demonstrantů pokračovaly i během soboty v blokádě přístupové cesty do hlavního iráckého námořního přístavu Umm Kasr. Provoz v přístavu od středy stojí, protestující ho ochromili o den dříve. Bezpečnostní síly proti nim v noci na sobotu nasadily slzný plyn a střílely ostrými náboji, nejméně 30 lidí bylo zraněno. Několikatýdenní protesty Iráčanů proti korupci a ekonomickým problémům pokračovaly také v metropoli Bagdádu, kde policie zabila jednoho demonstranta.

Organizace Islámský stát (IS) byla na vrcholu moci v létě 2014. Ovládala území větší než Česko, kde žilo podle odhadů osm až 12 milionů lidí. V jejím čele stál Abú Bakr Bagdádí, který 29. června vyhlásil chalífát s ambicí sjednotit pod svou vládou všechny muslimy. Jméno, které přijal, odkazovalo na prvního chalífu ze sedmého století. Na rozdíl od tehdejšího rozmachu se však jeho sen rychle rozplynul. Většina muslimů o jeho brutální nadvládu nestála.

Irácká vláda se zahraniční pomocí dokončila rekonstrukci hráze obřího umělého Mosulského jezera na řece Tigris nedaleko Mosulu. Zchátralá nádrž postavená za vlády Saddáma Husajna ohrožovala miliony lidí žijící v nížině pod přehradou. V roce 2014 ji dokonce nakrátko obsadil Islámský stát. Jezero je tak symbolem nestálých dějin Iráku.

Írán vyvíjel jaderné zbraně na tajném místě ve městě Ábáde. Řekl to v pondělí izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Když Teherán zjistil, že Izrael má informace o existenci místa, zařízení zničil, tvrdí Netanjahu, kterého citují tiskové agentury. Existenci zařízení podle premiéra potvrdily dokumenty z Íránu, které Izrael získal a zveřejnil loni.

Nedávné útoky na lodě mířící do Hormuzského průlivu vyvolaly obavy z nové války tankerů, jež zuřila v oblasti v 80. letech. Každý incident narušující klíčovou obchodní trasu rychle zvedá cenu ropy a pojištění přepravy zboží po moři. Írán hrozí, že průliv zablokuje a ochromí tak ropný byznys. Podle expertů k tomu však nejspíš nepřistoupí, protože by sám přišel o zisky. Na bezpečnost dopravy v regionu navíc dohlížejí Spojené státy. Země Zálivu hledají alternativní řešení – staví ropovody, které úžinu obcházejí.