Online výuka

V Polsku od pondělí platí povinná školní docházka pro všechny ukrajinské žáky. Dosud se mohli učit doma nebo on-line. Do škol tak míří dalších asi 80 tisíc ukrajinských žáků – už teď jich tam bylo přes čtvrt milionu. V Česku je to kolem padesáti tisíc. Polští ředitelé hlásí první problémy, nejčastěji jim chybí učitelé a prostory pro výuku. Rodičům, kteří potomky do škol nepřepíší, nově hrozí ztráta měsíčního přídavku na děti ve výši v přepočtu 4,5 tisíce korun.

Objednat sérii videí a cvičit u obrazovky pravidelně doma – i tak dnes vypadají některé volnočasové aktivity. On-line prostředí přitom zůstává stále populární, a to nejen jako náhrada tělocvičen, ale i pro výuku jazyků nebo hry na hudební nástroje. ČT to potvrdilo několik oslovených organizací, které volnočasové aktivity nabízejí. Například u osloveného fitness centra je třetina zákazníků, kteří cvičili na dálku už během pandemie, stále aktivní přes internet.

Částečná distanční výuka, kterou ministerstvo školství (MŠMT) cvičně provozuje na vybraných školách, se podle oslovených ředitelů osvědčila. Resort proto plánuje pilotní projekt prodloužit o další dva roky. Podle informací České televize chce většina zapojených škol s kombinovanou výukou pokračovat. MŠMT ve spolupráci s Národním pedagogickým institutem ČR (NPI) spustilo projekt v únoru 2021. Aktuálně se na něm podílí 67 základních, středních i základních uměleckých škol. Původně měl skončit letos v srpnu.

Školní inspekce začala zjišťovat, jak přesně zasáhla loňská distanční výuka do vzdělávání dětí. Žáci z druhých stupňů škol, které se dobrovolně přihlásily, budou vyplňovat testy z češtiny, angličtiny a matematiky. Podle posledního průzkumu vznikl mezi žáky kvůli odlišné podpoře rodičů někdy až tříměsíční rozdíl v zameškaném učivu.

Většině jazykových škol se on-line výuka, na kterou musely kvůli pandemii přejít, osvědčila. Chtějí si ji nechat i do budoucna a i nadále částečně učit přes internet. Ředitelé si pochvalují časovou flexibilitu, zapojení studentů z celé republiky i rodilých mluvčích z celého světa. Školy i jejich žáci se ale zároveň shodují, že osobní kontakt je nenahraditelný. V on-line hodinách se podle nich například hůř trénuje poslech nebo výslovnost.

S otevřením škol, tak jak jej naplánovala vláda, souhlasí 45 procent dotázaných lidí. Podle průzkumu společnosti Kantar si pětina myslí, že se měla obnovit normální výuka už dříve, naopak třetina dotázaných by uvítala, kdyby byly školy dál na nějaký čas zavřené. Ministr školství Robert Plaga (ANO) a poslanec za Piráty Lukáš Bartoň se shodují, že omezeného studia na dálku se učitelé zhostili dobře. Bartoň by si ale představoval větší investice do online výuky. Jen letos by se jednalo o miliardu. Robert Plaga s filozofií „počítač do každé rodiny“ ale nesouhlasí a místo plošného řešení je pro systémové.

Malé základní školy se stále častěji potýkají s technickými nedostatky při on-line výuce, většinou kvůli pomalému internetovému připojení. V některých rodinách navíc internet chybí úplně. Výjimkou nejsou ani případy, že se děti musí dělit o jeden počítač. Učitelé si zase stěžují, že posílání úkolů e-mailem je neefektivní.