mRNA strana 2 z 2

Už několik zemí zaznamenalo, že mezi vedlejšími účinky vakcín proti covidu-19 mohou být některé srdeční choroby, zejména myokarditida a perikarditida. Vědci sice zatím nebyli schopní popsat proč přesně, ale tento fenomén stále intenzivněji zkoumají – zejména proto, že se možnost očkování rozšiřuje na mladší a mladší ročníky.

Vakcíny proti covidu-19 představují zatím nejlepší zbraň lidstva v boji s touto nemocí. Zejména ty na principu mRNA díky rychlosti vývoje a vysoké účinnosti znamenaly pro dostatečně proočkované země výrazné zlepšení situace. Vakcín bylo podáno už hodně přes miliardu, proto je možné, aby vědci v rozsáhlých studiích detailně popsali, jak vypadají reálná rizika očkovacích látek ve velkém vzorku populace.

Nová studie porovnala pravděpodobnost nákazy virem SARS-CoV-2 u lidí, kteří už covid prodělali, s těmi, kteří covid dostali v době od devadesáti do 179 dní po očkování. Lidé, kteří prodělali covid-19, měli 5,49násobně vyšší pravděpodobnost nové nákazy ve srovnání s plně očkovanými pomocí mRNA vakcín.

Letošní Nobelovu cenu za medicínu, která se oficiálně jmenuje cena za fyziologii a lékařství, obdrželi v pondělí 4. října společně David Julius a Ardem Patapoutian za objev receptorů zodpovědných za vnímání teploty a hmatu.

S každou novou variantou SARS-CoV-2, která se objeví a způsobí nárůst počtu případů, vyvstává také znepokojivá otázka: Mohl by virus nakonec dospět k takovému souboru mutací, které by mu umožnily zcela se vyhnout naší imunitní reakci?

Nový typ látek, které zvládnou bezpečně přepravit do buněk různé typy nukleových kyselin, objevili vědci z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Látky lze využít v léčbě genetických onemocnění i v takzvaných mRNA vakcínách proti covidu-19. Oproti dosavadním řešením má tento systém univerzální použití a může usnadnit i skladování léčiv a vakcín. Výsledky výzkumu zveřejnil prestižní časopis Advanced Functional Materials. Nové látky už byly také patentovány a jedná se o jejich využití ve farmaceutickém průmyslu.

Biochemik a ředitel Biologického centra Akademie věd Libor Grubhoffer považuje za hlavní nástroj boje s epidemií vakcinaci. To, že se v Británii přes probíhající očkování rozšířila delta varianta koronaviru, připisuje konkrétnímu použitému druhu vakcíny, kterým byla AstraZeneca. Moderní typ mRNA vakcín je ale podle něj pro lidstvo velkým štěstím, poznamenal v Interview ČT24.

Na 300 tisíc Čechů už dostalo vakcínu od firmy AstraZeneca. Právě nad používáním tohoto přípravku ale visí otazníky, pokud jde o účinnost i věk. České ministerstvo zdravotnictví doporučuje látku nepodávat lidem mladším 60 let. Podle molekulárního genetika Jana Pačesa však jde o bezpečnou vakcínu a přínos bude mít do budoucna i podle vakcinologa Romana Chlíbka. Nežádoucí účinky jsou velmi vzácné a výhody vakcíny převažují, jisté limity však může mít v účinnosti proti agresivnějším variantám viru, zaznělo v pořadu 90' ČT24, jehož byli hosty.

Vakcína AstraZeneca má podle šéfa pracovní skupiny Evropské lékové agentury (EMA) Marca Cavaleriho „příznivý poměr přínosů a rizik pro všechny věkové skupiny a zejména pro osoby starší 60 let“. Uvedl to v prohlášení pro agenturu Reuters s tím, že jeho dřívější slova v rozhovoru pro deník La Stampa byla špatně interpretována. Ta původně zněla, že by se země měly kromě mladších věkových skupin vyvarovat podávání vakcíny právě i osobám starším 60 let, a to v souvislosti s obavami z velmi vzácných případů krevních sraženin.

Vznikla první vylepšená vakcína proti znepokojivým variantám koronaviru, které se objevily v Jihoafrické republice a Brazílii. Její autor, americká společnost Moderna, oznámil, že očkování bez problémů všechny tyto varianty v laboratorním prostředí ničí.

V Evropské unii už byly schváleny dvě vakcíny proti covidu-19. Obě jsou založené na stejném principu, ale v mnoha jiných vlastnostech se značně liší.

Vakcína od firem Pfizer a BioNTech podle výzkumu provedeného na univerzitě v texaském Galvestonu působí proti novým genetickým mutacím koronaviru, které se koncem loňského roku rozšířily v Británii a Jihoafrické republice.

V celém Německu se ve středu kvůli nepříznivému vývoji pandemie covidu-19 zavřely obchody, které neprodávají zboží každodenní potřeby. Neotevřely se ani školy. Zpřísněná opatření začínají platit také v Londýně. Ve Velké Británii se za první týden nechalo naočkovat 138 tisíc lidí. O zpřísnění karanténních opatření ve středu rozhodla také slovenská vláda. Od soboty zavede zákaz vycházení, který ale bude mít řadu výjimek včetně cest do zaměstnání. Ve všech zemích se v posledních dnech epidemická situace zhoršila.

Vakcína proti covidu-19 vyvíjená společností Pfizer ve spolupráci s německou firmou BioNTech má podle první sady konečných výsledků z poslední fáze testů účinnost 95 procent a žádné vážné vedlejší účinky. Farmaceutická firma to uvedla ve středu společně s prohlášením, že se chystá v horizontu několika dní požádat americké úřady o mimořádné nasazení vakcíny v USA.