Lithium v Česku strana 2 z 2

Memorandum, které podepsal ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD) s australskou těžařskou firmou ohledně případné těžby lithia, bude řešit i Poslanecká sněmovna. V pořadu Události, komentáře označil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) načasování memoranda za prazvláštní. Mohlo se prý nechat až na příští vládu. Havlíček namítá, že podpis dokumentu nemohl kolegy z hnutí ANO překvapit, protože o něm věděli. Odmítá navíc, že by hrozila arbitráž, jelikož memorandum není smlouva.

Poslanci se před volbami ještě jednou sejdou. Předseda sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) řekl České televizi, že mimořádná schůze kvůli těžbě lithia na Cínovci proběhne v pondělí 16. října v jednu hodinu odpoledne. Těžbu lithia v Česku budou ještě před volbami řešit obě komory parlamentu. Ve středu budou o lithiu debatovat i senátoři v rámci své řádné schůze.

Memorandum s australskými těžaři o možné těžbě lithia na Cínovci neznamená pro Česko závazky, formulace dokumentu jsou právně neškodné, řekl ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD) v diskusi na Facebooku televize Prima. Odmítl tak varování šéfa hnutí ANO Andreje Babiše a některých komunistů, že ČR hrozí mezinárodní arbitráž. O dokumentu se zřejmě bude jednat v parlamentu.

Slovní přestřelku mezi představiteli vládních stran ANO a ČSSD vyvolalo memorandum o porozumění o těžbě lithia, které v pondělí podepsal ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD) s australskou firmou EMH. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš to označil za krádež za bílého dne, podle představitelů ČSSD byl postup dán předchozími kroky ministra životního prostředí Richarda Brabce z ANO. Ten s tím ale nesouhlasí. Komunisté chtějí k těžbě lithia ještě do voleb mimořádnou schůzi sněmovny, ANO její svolání podpoří.

Lithium získávané z ložiska Cínovec by se mělo zpracovávat do finální podoby v Česku, uvedl ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček, když podepisoval se společností European Metals Holdings (EMH) memorandum o porozumění. S těžbou lithia, které se využívá při výrobě baterií, by mohl australský investor začít v Krušných horách v roce 2022. Plánuje dobýt za 21 let 37 milionů tun rudy.

Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo obsah memoranda týkajícího se těžby lithia, které se využívá při výrobě baterií. Dokument podepsal v pondělí ministr Jiří Havlíček (ČSSD) s australskou European Metals Holdings (EMH) a ke zveřejnění v úterý vyzval prezident Miloš Zeman při své návštěvě Ústeckého kraje.

V těžbě lithia v Krušných horách by se měl angažovat státní podnik, řekl prezident Miloš Zeman. Byla by to podle něj záruka, že prostředky zůstanou v Česku. Prezident zmínil Diamo, které ale podle jeho informací zájem nemá. Memorandum, jež v pondělí podepsal ministr průmyslu Jiří Havlíček (ČSSD) s australskou European Metals Holdings (EMH), by podle Zemana mělo být zveřejněno.

Lithium získané z ložiska Cínovec by mělo být dál zpracováváno až do finální podoby na českém území. Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD). S australskou společností European Metals Holdings Ltd. podepsal memorandum o porozumění, které tento požadavek zahrnuje. Lithium se používá na výrobu baterií a jeho cena na světových trzích stoupá.

Při těžbě lithia v Krušných horách by mohlo najít práci přes 1000 lidí. Lithium se používá na výrobu baterií a jeho cena na světových trzích stoupá, dobývat by se v okolí Cínovce na Teplicku mohlo za několik let. Celková vstupní investice na otevření podzemního dolu a výstavbu zpracovatelských závodů se bude pohybovat okolo deseti miliard korun, uvádí se v materiálu, který projednali krajští zastupitelé.

Elektromobily nebo domovní baterie můžou mít v sobě v budoucnu kousek Krušných hor. Zásoby lithia pod Cínovcem se odhadují až na jeden milion a 400 tisíc tun. Jejich hodnota dosahuje podle aktuálních cen na trhu několika set miliard korun. A pro výrobu baterií v celé Evropě by tak vystačily na několik desetiletí.

Nejnovější průzkumy potvrzují, že Česká republika má nejbohatší ložiska lithia z celé Evropské unie. Tento kov je považován za surovinu budoucnosti, používá se totiž při výrobě baterií pro nejmodernější technologie včetně elektromobilů. Kde se dřív těžil cín, je teď nově potenciál těžby bílého zlata - u nás konkrétně na Cínovci v Krušných horách. Jediným povolením k těžbě zatím disponuje soukromá firma, kterou ovládá investiční fond miliardáře Karla Janečka. Současnou situaci kolem suroviny mapoval David Havlík z Reportérů ČT.

Vláda má jasno, jak chce využívat nerostné bohatství – minimálně v následujících patnácti letech. Zaměřit se hodlá nejen na tradiční zdroje, ale také na ty z kategorie „high tech“, konkrétně na lukrativní lithium, kterého má Česko u Cínovce možná největší evropské zásoby. Investoři už na jeho dobývání odkládají stranou miliardy. Je totiž důležitou surovinou pro výrobu baterií do elektromobilů.

V Dolu Paskov po půl století končí a odchází z něj tisíc horníků. Společnost OKD důl uzavřela s tím, že se nevyplácí. Uzavřením Paskova končí dobývání uhlí na Ostravsku. Postupně se tak ustupuje od těžby uhlí. Mohl by ale vzniknout prostor například pro těžbu lithia, jehož obří zásoby leží pod Českou republikou. Podle konzultanta v oblasti energetiky Martina Kloze by vytvoření komplexního projektu, který by lithium v Ústeckém kraji těžil a dál zpracovával, mohla vzniknout pracovní místa i pro tisíce lidí.

V Krušných horách se zřejmě nachází obrovské ložisko lithia. Poslední odhady hovoří až o 1,4 milionech tun suroviny, která se stala strategickým prvkem díky využití v bateriích pro chytré mobily nebo elektromobily. Důležitá je přitom podle odborníků nejen samotná těžba, ale i to, kde se bude surovina dál upravovat. Podle Pavla Kaviny z ministerstva průmyslu a obchodu by bylo ideální, kdyby byla surovina zpracovávána až do podoby baterií přímo v tuzemsku. Jaromír Starý z České geologické služby míní, že vyvezení suroviny minimálně na začátku procesu nehrozí. Uvedli to v pořadu ČT Otázky Václava Moravce (OVM).