Ivan Gašparovič

Slovenský prezident Peter Pellegrini na oslavách 80. výročí od začátku Slovenského národního povstání (SNP), protifašistického vystoupení Slováků za druhé světové války, vyzval k překonání názorových rozdílů. Ceremoniálu v areálu Památníku SNP v Banské Bystrici se zúčastnili i slovenští ministři spolu s předsedou vlády Robertem Ficem či slovenští exprezidenti. Premiér kritizoval sankce a mluvil o suverenitě.

Slovensko v těchto dnech prožívá situaci, kterou v samostatné historii ještě nezažilo. Premiér Robert Fico (Smer) je po středečním atentátu stále ve vážném stavu v nemocnici v Banské Bystrici a vládu místo něj převzal první vicepremiér a ministr obrany Robert Kaliňák (Smer). Bývalý slovenský prezident Ivan Gašparovič v rozhovoru pro ČT řekl, že pokud nenastanou pooperační komplikace, mělo by to s Ficem dobře dopadnout. Názorově rozdělená země dle něj muže Ficova formátu potřebuje ve funkci premiéra více než kdy jindy.

Slovenská společnost se dle bývalého slovenského prezidenta Rudolfa Schustera začíná vlivem politiků rozdělovat. Nová hlava státu tak podle něj musí nastolit klid a vytvářet podmínky, aby opozice a vláda začaly spolupracovat. Také exprezident Slovenska Ivan Gašparovič míní, že by měla hlava státu hledat konsenzus. Její pravomoci jsou k tomu dostačující, nicméně by ocenil, kdyby měla legislativní pravomoc. Letošní volby podle něj přelomové nejsou. Další bývalý prezident Slovenska Andrej Kiska je však hodnotí jako zásadní. Prezident má podle něj silný mandát, protože je volený přímo občany.

Prezidentství Zuzany Čaputové se chýlí k závěru, Slováci si zvolí novou hlavu státu. Po většinu historie samostatného Slovenska prezidenti fungovali jako pojistky demokratického systému, zejména při absenci dvoukomorového systému. Jejich pravomoci nejsou zanedbatelné, říkají slovenští politologové.

Miloš Zeman se během deseti let a dvou funkčních období v čele státu vydal na zhruba devadesát zahraničních cest, při kterých navštívil 34 zemí. Nejčastěji zamířil na Slovensko, do Polska a Číny. Při svých návštěvách často hovořil o zahraničních investicích. V posledních letech ale v souvislosti s pandemií covidu-19 a zdravotním stavem jeho zahraničních cest ubylo.

V Bratislavě se konal akt slavnostního podpisu nové Ústavy Slovenské republiky. „Historičnost a dalekosáhlý význam tohoto aktu vidíme v tom, že Ústava Slovenské republiky je dokumentem nejvyšší právní síly, kterým se zakládá suverénní slovenská státnost,“ prohlásil při té příležitosti předseda Slovenské národní rady a pozdější prezident Ivan Gašparovič.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Předsedové české a slovenské Národní rady, Milan Uhde a Ivan Gašparovič, se setkali v Brně, kde řešili vnitropolitickou krizi. Ta vznikla den předtím, kdy do dlouho diskutované otázky rozdělení Československa na dva státy Slovenská národní rada přijala deklaraci o svrchovanosti Slovenska a po prezidentově rezignaci. Oba politici tentokrát řešení nenašli, ale shodli se, že společný stát by neměl mít podobu spolkového systému.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Odpůrci slovenské vlády využili středeční svátek dne ústavy k demonstracím v Bratislavě a v Košicích. Na několika shromážděních konaných z iniciativy opozice protestovali nejen proti nynější koalici premiéra Eduarda Hegera, ale i proti koronavirovým opatřením a údajné diskriminaci lidí, kteří nejsou očkováni proti nemoci covid-19.

Slováci v následujících týdnech zvolí nového prezidenta, v prvním kole jdou hlasovat 16. března. Sousední země je klasickou parlamentní demokracií s relativně malými pravomocemi hlavy státu, prezidenti však do politického dění často aktivně zasahovali. Michal Kováč vedl s Vladimírem Mečiarem lítý a nakonec i velmi osobní souboj o samotnou podstatu demokracie. Rudolf Schuster se otočil zády ke svému spojenci Mikuláši Dzurindovi a komplikoval jeho pravicové reformy. A Andrej Kiska sehrál důležitou roli v loňské vládní krizi.