Vysokoškolské vzdělání

Stostránková akademická práce, obhajoba před komisí a několikatisícový poplatek představují podmínky k tomu, aby se absolvent univerzity mohl pyšnit takzvaným malým doktorátem. Tituly JUDr. nebo PhDr. ale každoročně získává čím dál tím méně absolventů a například Univerzita Karlova jich loni udělila nejméně za posledních deset let. Studenti totiž místo zdlouhavé a drahé zkoušky, po níž získají titul uznávaný jen v Česku a na Slovensku, raději volí rovnou zaměstnání.

Česko má v kontextu Evropské unie velmi nízký podíl lidí s vysokoškolským vzděláním. Podle dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ho získalo necelých 27 procent lidí ve věku 25 až 64 let, což je v EU třetí nejnižší podíl. Relativně nižší počet absolventů je pouze v Itálii a Rumunsku. Celounijní průměr je 38 procent vysokoškolsky vzdělaných lidí.

Iryna, Yulia a Inna jsou tři z mnoha vzdělaných ukrajinských žen, které po útěku z Ukrajiny našly v Česku uplatnění ve svých oborech. Těmi jsou učitelství, medicína a architektura. David Vondráček z Reportérů ČT zmapoval, jaké překážky jim stojí v cestě uplatnění a jak své začlenění na pracovní trh zvládají. Podle odborníků je totiž důležité, aby si vzdělaní uprchlíci co nejdříve našli zaměstnání.

Necelých dvacet zájemců se zúčastnilo rekvalifikačního kurzu pořádaného v penzionu pod Děčínským sněžníkem. Kurz byl určený pro nezaměstnané studenty střeních a vysokých škol. A skládal se například z kurzu výpočetní techniky či přednášek ekonomů a psychologů. Toto dodatečné vzdělání nabízel děčínský úřad práce zdarma všem studentům s ukončenou maturitou.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.