TÉMA

Konstantinopol

Sunak zrušil setkání s řeckým premiérem kvůli sporu o antické artefakty

Spor o navrácení antických artefaktů z Britského muzea do Řecka vyvolal novou diplomatickou roztržku. Britský premiér Rishi Sunak na poslední chvíli zrušil schůzku se svým řeckým protějškem Kyriakosem Mitsotakisem v Londýně, která se měla uskutečnit v úterý odpoledne. Mitsotakis reagoval podrážděně. Obě strany se nyní viní z toho, že zrušení schůzky způsobily, informovala agentura DPA.
28. 11. 2023Aktualizováno28. 11. 2023, 17:56|

Anexe Krymu Kateřinou Velikou byla zlomem, dnešní nároky ale neospravedlňuje, upozorňují historici

Krymský poloostrov se před 240 lety stal součástí Ruského impéria. Strategické vítězství carevny Kateřiny II. Veliké zajistilo Rusku přístup k Černému moři a zároveň oslabilo dávného konkurenta, Osmanskou říši. Pro původní obyvatele Krymu však anexe znamenala nejen ztrátu vlastního státu. Krymští Tataři byli během století z poloostrova vytlačeni a jejich dějiny vymazány.
19. 4. 2023|

Ruští lidskoprávní aktivisté utíkají přes Turecko na Západ. Někteří získali česká víza

Do Turecka podle odhadů zamířily desítky tisíc Rusů, kteří utíkají z vlasti před cenzurou a potlačováním lidských práv. Důvody jsou hlavně logistické. Pro vstup nepotřebují víza a Istanbul je vedle Bělehradu jedinou evropskou destinací, kam z Moskvy stále létají přímé spoje. Někteří z nich v turecké metropoli získali česká víza.
10. 4. 2022|

Rusko je dle některých „třetí Řím“. Myšlenka z 16. století slouží jako argument k agresi

V Rusku v posledních několika desetiletích ožila středověká myšlenka, že Moskva je jediným následníkem antického Říma. Vlivní myslitelé ji využívají jako argument pro imperiální politiku i napadení Ukrajiny.
30. 3. 2022|

Konferenci Forum 2000 zahájí projev tchajwanské prezidentky, k Česku promluví na dálku

Mezinárodní konferenci Forum 2000, která začne v pondělí, zahájí svým proslovem tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen. Na Twitteru o tom informovali organizátoři konference. Cchaj Jing-wen v Praze osobně nebude, letošní 24. ročník Fora 2000 se kvůli pandemii koronaviru koná pouze ve virtuálním prostředí.
9. 10. 2020Aktualizováno9. 10. 2020, 17:04|

„Ukončili jsme 86 let naší velké touhy.“ Hagia Sofia se otevřela jako mešita, dorazily tisíce lidí

Tisíce lidí, včetně tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a členů jeho vlády, dorazily na velkou páteční modlitbu muslimů v istanbulském chrámu Hagia Sofia. Ta se konala poprvé po téměř 90 letech. Místní média přinesla záběry davů lidí, kteří časně ráno běželi k bezpečnostním stanovištím. Na nich se kontrolovalo mimo jiné to, zda mají roušky kvůli koronaviru.
24. 7. 2020Aktualizováno24. 7. 2020, 22:06|

Mozaiky z istanbulského chrámu Hagia Sofia nezmizí, během modliteb však budou zakryté

Mozaiky a fresky v istanbulském chrámu Boží Moudrosti (Hagia Sofia) budou během muslimských modliteb zakryty závěsy nebo laserem. Dominanta největšího tureckého města, která je častým cílem turistů, se má podle pátečního rozhodnutí prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana přeměnit na mešitu poté, co byla 85 let muzeem. První modlitba se v ní má konat 24. července.
14. 7. 2020|

Chrám Hagia Sofia se přemění na mešitu, rozhodl Erdogan

Největší monument Turecka strávil posledních osm dekád jako muzeum. Měl to být kompromis mezi muslimským a křesťanským světem, jehož zástupci se pod obrovskou kupolí chrámu Hagia Sofia promodlili staletími (každá skupina jinými). Soud nyní rozhodl, že se z chrámu v roce 1935 stalo muzeum protiprávně. Prezident Recep Tayyip Erdogan následně podepsal dekret, podle kterého se budova přemění zpět na mešitu. Idea sekulárního Turecka, o němž snil jeho první prezident Mustafa Kemal Atatürk, se podle kritiků rozpadá kousek po kousku.
10. 7. 2020Aktualizováno10. 7. 2020, 17:48|

Svatí Crha a Strachota udělali ze slovanského jazyka řeč Bible

Před 1157 lety dorazili na Velkou Moravu na pozvání knížete Rastislava bratři Cyril a Metoděj. Jejich příchod v roce 863 je považován za zakladatelský přelom naší kultury a vzdělanosti. Přinesli k nám nový jazyk i písmo, napomohli upevnění a rozšíření křesťanství, a ačkoliv jejich dílo, je samotné i jejich žáky potkaly dramatické osudy, nikdy nebyli zcela z naší vzdělanosti vymazáni.
5. 7. 2020|

Vyvražďování Arménů začalo před 105 lety, během první moderní genocidy zemřelo přes 1,5 milionu lidí

24. dubna roku 1915 –⁠ datum, které historici označují za začátek první genocidy v moderních dějinách světa. Během ní Osmani zavraždili nebo vyhladověli k smrti více než 1,5 milionu Arménů. Nástupnický stát osmanské říše ­ –⁠ Turecko ­–⁠ označení genocida odmítá, podle vlády i místních historiků šlo o přesídlení obyvatel z bojové linie.
24. 4. 2020|