Sachalin

Uplynulo osmdesát let od nasazení sovětských jednotek proti Japonsku. Rudá armáda zaútočila v srpnu 1945 na japonské síly rozmístěné v Mandžusku. Sovětský vůdce Josif Vissarionovič Stalin vyhlášením války Japonsku tak splnil svůj slib z Jaltské konference z března téhož roku.

Ohrožené země postupně mírní nebo odvolávají varování před tsunami po silném zemětřesení, které zasáhlo mořskou oblast východně od poloostrova Kamčatka na ruském Dálném východě. Vlny udeřily zejména v Japonsku, které podle BBC vyzvalo k evakuaci téměř dva miliony lidí, později ale varování zrušilo. Tsunami se objevila také v americkém státě Havaj nebo u severního pobřeží Kalifornie, varování dříve vydaly také novozélandské, indonéské či ekvádorské úřady.

Japonské úřady vydaly varování před tsunami poté, co centrální část Japonska u Japonského moře na Nový rok zasáhlo zemětřesení o síle zhruba 7,6 stupně. Pro oblast kolem epicentra zemětřesení platila výstraha před tsunami velkého rozsahu, a to poprvé od roku 2011, kdy došlo k havárii v jaderné elektrárně ve Fukušimě. Výstraha byla později zmírněna. Otřesy připravily o život nejméně čtyři lidi a pokyn k evakuaci dostalo bezmála sto tisíc lidí z pěti různých prefektur. Na nebezpečí mohutných přívalových vln upozorňovaly Jižní a Severní Korea a také ruské úřady na ostrově Sachalin.

K nejtragičtějším událostem poslední dekády studené války patří sestřelení jihokorejského civilního letadla nad Sachalinem v noci na 1. září 1983. Zbloudilý boeing se stal terčem ruských stíhačů, kteří jej považovali za špionážní stroj. Na tragický omyl doplatilo životem 269 lidí.

Britsko-nizozemská ropná a plynárenská společnost Shell se dohodla, že prodá ruské firmě Lukoil přes čtyři sta čerpacích stanic a závod na maziva v Rusku. Firma to ve čtvrtek oznámila v tiskové zprávě. Shell se začátkem března rozhodl postupně se z této země stáhnout. Podobně jako řada dalších západních podniků tím reaguje na Kremlem rozpoutanou válku na Ukrajině.

Tepelnou elektrárnu na ruském dálněvýchodním ostrově Sachalin v sobotu ráno zachvátil požár. Nevyžádal si oběti na životech, moderní blok elektrárny je ale vyřazen z provozu, informovala agentura TASS s odvoláním na místní úřady.

Sedmdesátá léta byla pro civilní letectví v celém světě velmi nešťastným obdobím. Létalo se již vcelku běžně, do provozu vstoupila nová velkokapacitní letadla, ale bezpečnost ještě měla řadu nedostatků. A tak se v této dekádě stala vůbec nejhorší katastrofa v historii (Tenerife 1977), nejhorší britská letecká nehoda (Staines 1972), nejtragičtější nehoda ČSA (Damašek 1975) i mnoho dalších. Výjimečná byla katastrofa letu Jugoslávských aerolinií JU 367, kterou způsobila exploze za letu. Trosky letadla dopadly poblíž Srbské Kamenice na Děčínsku, a přestože stroj spadl z desetikilometrové výšky, nehodu přežila jedna členka posádky. S 27 oběťmi je to historicky třetí nejtragičtější letecká nehoda, která se stala v českém vzdušném prostoru, tehdy však byla vůbec nejhorší. Od nehody uplynulo rovné půlstoletí.

Rusko začalo pokládat svůj první podmořský komunikační kabel z optických vláken, který ze vsi Teriberka u Murmansku povede podél arktického pobřeží až do přístavu Vladivostok na opačném konci země. Jde o součást státem řízeného projektu, který má přivést vysokorychlostní internet do polárních končin. Předchozí soukromá iniciativa v tomto směru uvázla na mrtvém bodu. Kabelové spojení má být dokončeno v roce 2026.

Současné požáry na Sibiři mohou být nejhorší v historii. Dosud shořely skoro dva miliony hektarů lesa. Do Jakutska, který je nejvíc postiženou oblastí, poslala vláda armádu. Teploty v regionu letos dosáhly rekordních téměř 40 stupňů Celsia. Roztává i místní permafrost. Podle úřadů je to další doklad změn klimatu.