Pakt Ribbentrop-Molotov

Před 80 lety překročila Rudá armáda východní hranice polského státu – ve chvíli, kdy se bránil nacistické invazi. O jedenáct dní později byl osud země zpečetěn a polské území si mezi sebou rozdělilo Německo a Sovětský svaz. Oba státy se na tom dohodly v tajných dodatcích paktu Molotov-Ribbentrop ze srpna 1939.

Německý útok na Polsko z 1. září 1939 měl předehru v Moskvě. Smlouva o neútočení se Sovětským svazem z 23. srpna ujistila Hitlera, že se mu Stalin nepostaví do cesty, když se rozhodne dobýt západní část Polska, zároveň východ země přenechala právě Sovětům. Rusko dnes interpretuje pakt Ribbentrop-Molotov tak, že nebylo vyhnutí. Ruský historik Andrej Zubov si to však nemyslí. Podle něj po vzájemné dohodě prahli jak Hitler, tak Stalin. Andrej Zubov byl hostem čtvrtečních Událostí, komentářů.

Ministři zahraničí Sovětského svazu Vjačeslav Molotov a nacistického Německa Joachim von Ribbentrop podepsali 23. srpna 1939 dohodu o neútočení. V tajném dodatku si rozdělili Polsko a Sověti dostali volnou ruku k okupaci Pobaltí a Moldavska. Spojenectví diktatur trvalo téměř dva roky.

Druhá světová válka se chýlila ke konci, Rudá armáda postupovala Evropou z východu, na Západě operovali Američané a Britové a na sovětském Krymu se sešli nejvyšší představitelé protihitlerovské koalice. Ambice amerického prezidenta Franklina Delano Roosevelta, britského ministerského předsedy Winstona Churchilla a vůdce Sovětského svazu Josifa Vissarionoviče Stalina nebyly malé: projednat budoucnost světa. Od zahájení jaltské konference uplynulo 4. února čtyřiasedmdesát let.