Izraelské ministerstvo chce zavést oddělené koupání pro muže a ženy

Nahrávám video

V Izraeli se vede spor o to, jestli na přírodních koupalištích zavést oddělené návštěvní hodiny pro muže a pro ženy. Ty už fungují na některých mořských plážích. Návrh vychází vstříc početné populaci věřících židů i muslimů, pro které je společné koupání mužů a žen problematické. Sekulární část společnosti ale plán vnímá jako další krok od liberálního k náboženskému charakteru státu.

Pláž pro věřící je v Tel Avivu od ostatních oddělená vysokou zdí. Tři dny v týdnu tam smí jen muži, tři dny pouze ženy.

Ministerstvo životního prostředí teď navrhlo, aby se možnost odděleného koupání pro muže a pro ženy zavedla i v některých národních parcích.

Mělo se to týkat i rezervace u Jeruzaléma se starou byzantskou nádrží coby populárním místem pro koupání. Otevírací hodiny areálu by se prodloužily, takže k večeru by lokalita byla buď jen pro ženy, nebo pouze pro muže.

„Prodloužením otevírací doby jedna strana něco získá a žádná nebude poškozena,“ myslí si ministryně životního prostředí Idit Silmanová.

Změny by uvítal například ultraortodoxní židovský věřící Jehuda. „Nekoupeme se společně a i naše ženy velmi preferují koupat se bez mužů. (…) Mělo by se to určitě zavést. Aby i ženy měly možnost se vykoupat, aniž by je rušili muži,“ říká.

Pohled odpůrců

Debata okolo tohoto plánu se ale propojila s víc než půl roku trvajícími protesty proti vládě Benjamina Netanjahua. Odpůrci kabinetu varují před rostoucím vlivem náboženských předpisů.

„Pro mě je důležité zasazovat se o to, aby charakter státu Izrael zůstal stejný jako v posledních sedmdesáti letech. A domnívám se, že je tu riziko, že charakter státu se může změnit,“ vysvětluje sekulární Izraelka Tali.

Záměr zavést v přírodních rezervacích oddělené časy pro muže a pro ženy narazil u nejvyšší státní zástupkyně. Ta uvedla, že případné změny se mají řešit zákonem, nikoliv pouhým rozhodnutím ministryně. Někteří koaliční poslanci už takový zákon chystají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Nenecháme se zastrašit,“ zní z EU po ruském útoku u polských hranic

Nedělní útok ruského dronu na vlak na ukrajinské hranici s Polskem, které je členem NATO, měl za cíl zastrašit západní země podporující Ukrajinu, uvedla v pondělí šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Podobně se vyjádřil i francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Krátce před zasaženým vlakem projížděl po stejné trati směrem do Polska vlak s řadou prominentních Evropanů, včetně britského expremiéra Borise Johnsona.
před 6 mminutami

Ropa a plyn výrazně zdražují po útocích hútíů na Saúdskou Arábii

Ceny ropy na začátku týdne výrazně rostou po nových útocích hútíů na Saúdskou Arábii a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky, které již dříve vyvolalo uzavření klíčového saúdskoarabského ropovodu. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reaguje na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Je tak nejvýše od roku 2022.
08:05Aktualizovánopřed 13 mminutami

Ve švédských parlamentních volbách těsně vede opoziční středolevý blok

Středolevý opoziční blok podle aktualizovaných předběžných výsledků nedělních parlamentních voleb ve Švédsku získal 176 křesel, dosavadní vládní blok 173. Vyplývá to podle agentury Reuters z projekcí švédského volebního úřadu. Krajně pravicoví Švédští demokraté si oproti předvolebním průzkumům i v porovnání s minulými volbami pohoršili.
03:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Komunální volby v Dolním Sasku vyhrála Merzova CDU, úspěch slaví i AfD

Nejsilnější stranou se v nedělních komunálních volbách v Dolním Sasku stala Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze, následovaná sociální demokracií (SPD). Vyplývá to z výsledků hlasování na krajské úrovni, které zveřejnil zemský statistický úřad. Obě strany, které jsou i součástí celoněmecké vlády, přitom oproti volbám v roce 2021 oslabily. Strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou dolnosaská tajná služba vede jako prokazatelně pravicově extremistickou, svůj zisk naopak více než ztrojnásobila na 15,9 procenta.
01:11Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
před 3 hhodinami

VideoEvropa se dívá, ale nic nedělá, tlumočí pohled části Ukrajinců na válku zpravodajka ČT

Označení „press“ nebo modré vesty mohou dle místních přilákat ruské drony, přiblížila v Interview ČT24 moderovaném Terezou Willoughby práci novinářů na Ukrajině zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová. „Dost často jsme oblečeni nenápadně, v černých barvách. Pro bezpečnost děláme maximum, co můžeme,“ sdělila s tím, že bezpečnostní situace se také vlivem intenzivnějšího využívání dronů pro útoky ze strany Ruska zhoršuje. Kromě toho není dle Zasidkovyčové vždy jednoduché dostat se k příběhům místních, jelikož lidé se často s novináři bavit nechtějí. „Říkají často: ‚k čemu to je, celý svět pouze přihlíží a naše příběhy jsou nějaká telenovela, na kterou se celá Evropa dívá, ale nic nedělá‘,“ popisuje zpravodajka. Mnoho lidí ale podle ní naopak chce, aby svět viděl, co se na Ukrajině, která se už roky brání plnohodnotné ruské invazi, děje.
před 4 hhodinami

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
před 5 hhodinami

WP: Kennedyho centrum je na pokraji bankrotu

Kennedyho centrum pro múzická umění ve Washingtonu je na pokraji bankrotu a už v úterý by mohlo zavřít. Napsal to v neděli deník The Washington Post s odvoláním na vedení kulturního střediska, jehož vlastníkem je americká vláda.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.