REPORTÁŽ: V ateistickém Estonsku na jeptišku nenarazíte. Přesto jsou mezi bažinami na jihu země hned tři, a ještě z Česka

Tartu je stotisícové město na jihu Estonska. Všude okolo se rozprostírají lesy a bažiny, padesát kilometrů na východ už se line ruská hranice. Tady, na konci demokratického světa, žijí také tři české řádové sestry, Františkánky Marie Immaculaty – Milada, Františka a Benedikta. Jejich kongregace sem původně přišla v roce 1936, za totality v nemocnici tajně křtily děti, dnes pracují ve škole a školce.

Píše se rok 1936 a sedm františkánských sester vyráží z kláštera na Hané do jihoestonského Tartu. Nedávno se vrátily z misií v Britské Guyaně, kde se staraly o malomocné, teď je čeká patnáct set kilometrů na severovýchod. Řád františkánek totiž oslovili estonští jezuiti s prosbou o pomoc s tamními nemocnými v Tartu a Parnu.

Po několikaleté službě v pobaltské zemi ale osud znovu zamíchá kartami. Po vstupu sovětských vojsk se musí sedmičlenná skupina žen, jejichž barva vlasů bývá důmyslně skrytá pod těžkou bavlněnou látkou, vrátit domů. Navzdory nepřízni dějinných okolností ale v Tartu přece jen zůstávají tři z původní skupinky. Jedna z nich, sestra Salvatora, už zpátky nemůže – má nově nabyté estonské občanství a úřady ji nenechají vycestovat. Další dvě sestry Salvatoru odmítají opustit.

Interiér kostela Neposkvrněného početí Panny Marie v Tartu z roku 1899
Zdroj: ČT24/Jaroslav Synčák

Ve šlépějích historie

Sestry Františka, Benedikta a Milada, jejich současné následovnice, dnes žijí v malém bílém domě vedle parku s výhledem na katolický kostel – jediný katolický kostel v okruhu sta kilometrů. Navíc v zemi, kde se ke katolické víře příliš lidí nehlásí. Pokud už někdo věří, je spíš luterán. Jinak o sobě Estonci, známí i pro pohanské rituály, mluví jako o jedné z nejateističtějších zemí Evropy.

Řeholnice na své předchůdkyně, a hlavně na sestru Salvatoru, často vzpomínají. Nejen na její dobrotu a ochotu pomáhat, ale také na její práci v místní nemocnici. „Za totality měla jenom nějaký takový šáteček, tedy nemohla chodit v hábitu. Ale lékaři i přesto věděli, že to je řeholní sestra. Když bylo nějaké dítě v nebezpečí smrti, i lékaři posílali rodiče za sestrou Salvatorou, aby je pokřtila,“ popisuje sestra Benedikta svou předchůdkyni.

Když řeholnice hovoří o historii, zmiňují především složité podmínky. Dříve totiž bývaly v Estonsku velké mrazy a chudoba a ani období sovětské totality křesťanské víře příliš nepřálo. „Doma si aspoň mohly navzájem pomoct, ale tady byly samy jako tři cizinky,“ říkají sestry, které do Estonska přišly, stejně jako jejich předchůdkyně, z Hané.

Ženy v bílém závoji vzpomínají, že po revoluci, v devadesátých letech, české sestry z Tartu úplně vymizely. Na přelomu tisíciletí ale tamní farníci požádali o další pomoc z Česka. A tak františkánky opět vyslaly sestry na misii. V současnosti tak v tamním klášteře žijí tyto tři Češky, dohromady je členek jejich řádu třicet.

Malý dům, který zároveň slouží jako klášter sester františkánek, se nachází na rohu ulice naproti katolickému kostelu
Zdroj: ČT24/Jaroslav Synčák

Učit nevěřící náboženství není problém

Současné sestry v Tartu pracují v místní katolické škole a školce. Zatímco sestra Milada učí náboženství, Benedikta s Františkou se starají o předškolní děti. To vše v estonštině. Jak samy přiznávají, naučit se ji nebylo vůbec jednoduché, s dětmi se ale vždy dá nějak domluvit. Nejslabší jazykovou vybaveností disponuje sestra Františka. Ta je na misiích nováčkem a jazyk se teprve učí, a tak si při výuce ve školce často pomáhá různými gesty nebo nápodobou.

Přestože české františkánky pochází z odlišného kulturního prostředí, vliv na jejich estonský život to podle nich nemá. „Při výuce náboženství ani ve školce to nevadí. Neučím ani společenské vědy, ani zeměpis,“ vysvětluje sestra Milada, proč nebere své češství při výuce jako handicap.

Klášter v Olomouci a Česko jim nijak zásadně nechybí, o letních prázdninách se tam navíc můžou vracet a s dalšími sestrami sdílet své zážitky. Jak samy říkají, na misiích jsou ale většinu času obklopeny místní křesťanskou komunitou, díky které se i v zemi, která s Českem nemá zase tolik společného, cítí dobře. Dokonce natolik, že se Estonsko stalo zhruba na deset let jejich novou domovinou.

Jihoestonské Tartu, kde české františkánky od roku 1936 žijí, bude v roce 2024 hlavním městem evropské kultury. Na fotografii hlavní Radniční náměstí
Zdroj: ČT24/Jaroslav Synčák

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 1 hhodinou

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 2 hhodinami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.
před 3 hhodinami

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelily i další regiony, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters. Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
09:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...