Brazílie se chce zaměřit na ochranu deštného pralesa. Zásadní obrat přichází po změně prezidenta

9 minut
Horizont ČT24: Prezident Lula bojuje s odlesňováním Brazílie
Zdroj: ČT24

Poprvé do akce v letošním roce vyrazil speciální tým brazilské policie. Desítka agentů se chystala dopadnout ty, kteří v rezervaci s přísným zákazem kácení stromů vymýtili část cenného deštného pralesa. Po dvanácti hodinách cesty autem se přiblížili k pěti místům vytipovaným na základě satelitních snímků. Těžce proniknutelný porost sice vystřídala kukuřice, ale bez známek toho, že by tu někdo žil a o novou zemědělskou půdu se staral.

„Za odlesnění takové plochy utratíte asi tři až pět tisíc realů na hektar. To by člověk neinvestoval, pokud by nevěděl, že bude toto území využívat,“ popsal situaci velitel brazilské agentury na ochranu životního prostředí Givanildo Dos Santos. 

Všechno nasvědčovalo tomu, že tato oblast cíleně lehla popelem loni v říjnu. Tehdy Brazílii vládl Jair Bolsonaro, který podporoval vybudování dálnice do nitra pralesa a agenturu kritizoval za tvrdý postoj vůči farmářům i horníkům. Mnoho lidí jeho slova vnímalo jako povzbuzení pro další kácení bez povolení.

„Doufám, že nám (Bolsonaro) pomůže s těmito zákony na ochranu životního prostředí a zastaví tažení proti těm, co sem přijdou a zachází se s nimi jako se zloději,“ řekl na archivních záběrech ilegální dřevorubec Joelinton da Silva.

I kvůli tomuto přesvědčení zmizel loni v Brazílii největší díl pralesa za posledních patnáct let,  víc než 10,5 tisíce kilometrů čtverečních. Během celé čtyřleté Bolsonarovy vlády pak padlo pod sekerami a pilami území větší než Dánsko. To bylo o 60 procent víc než v předcházejících čtyřech letech. 

„V posledních čtyřech letech jsme měli extrémně protiekologickou vládu. Oslabila kontrolní úřady, nezavedla důkladný plán boje proti odlesňování,“ vypočetla Cristiane Mazzettiová z hnutí Greenpeace. 

Staronový prezident Luiz Inacio Lula da Silva se právě proti této – k životnímu prostředí bezohledné politice – vymezil. Okamžitě po nástupu do funkce splnil předvolební sliby a jmenoval hned dvě ministryně, které mají ničení plic planety zastavit.

„Pomůžeme také zastavit nelegální těžbu. Místo ničení a znečišťování zalesníme a obnovíme znehodnocené oblasti,“ slíbila brazilská ministryně životního prostředí Marina Silvová.

Nová vláda začala například tím, že dá víc peněz právě agentuře na ochranu životního prostředí. I proto, aby mohla najmout víc lidí a podnikat víc výjezdů. Její první zásah ukázal, že část nelegálních zemědělců se před hrozbou trestu radši stáhla. 

Alexander Ač z Ústavu výzkumu globální změny označil nové brazilské záměry za „šlechetný cíl“, který je nutno hodnotit kladně. Připomenul, že v první vládě současného prezidenta se podařilo výrazně omezit odlesňování. „Určitě je to ale náročné a chvíli to trvat bude.“

„V horizontu několika dekád může mít odlesněný les podobu původního. Samozřejmě, trvá to déle, ale ta původní regenerace je poměrně rychlá, řekněme dvacet třicet let a les se pak začne rychle obnovovat.“ Začátkem tedy musí být zastavit ničení a u pozemků, které byly odlesněny, spolehnutí se na samoobnovu lesa.

„Hrozilo, že pokud by politika Bolsonara pokračovala, překročil by se bod zlomu,“ dodal, ač s tím, že teď je nutné do deseti let odlesňování výrazně snížit, o osmdesát či víc procent.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel dvanáctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit.
16:54Aktualizovánopřed 5 mminutami

Při protestech v Íránu zemřely dle režimu dva tisíce lidí. Svědci mluví i o střelbě do davů

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti.
11:54Aktualizovánopřed 26 mminutami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 34 mminutami

V Německu obžalovali dva Ukrajince ze špionáže pro Rusko a z přípravy sabotáže

Německé generální státní zastupitelství obžalovalo dva Ukrajince ze špionáže a přípravy sabotáže ve prospěch Ruska. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Ve spolupráci se třetím občanem Ukrajiny poslali dotyční z Kolína nad Rýnem na Ukrajinu dva balíčky s GPS lokátory – cílem kroku bylo dle prokuratury otestovat způsob, jak příště poslat v balíčcích výbušninu.
před 1 hhodinou

Některá evropská letiště kvůli ledovce přerušila provoz

Provoz řady středoevropských letišť v úterý výrazně omezila tvorba ledovky. Nepřízeň počasí postihla letiště v Praze, ve Vídni, v Bratislavě a Budapešti. Vídeňské letiště Schwechat obnovilo provoz kolem 11:00 poté, co jej ráno kvůli silné vrstvě ledu na několik hodin přerušilo. Také bratislavské Letiště M. R. Štefánika a letiště v Budapešti po 13:00 provoz obnovila. Led a sníh však nadále komplikuje pozemní dopravu kromě Slovenska a Rakouska také v Německu. Řada železničních spojů byla zrušena, další nabírají zpoždění.
10:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Účty podporující nezávislost Skotska po odpojení internetu v Íránu umlkly

Účty na sociální síti X podporující nezávislost Skotska na Spojeném království se náhle odmlčely poté, co íránské úřady kvůli masivním protirežimním protestům v zemi odpojily internet. Informoval o tom list The Telegraph, podle nějž tato skutečnost naznačuje propojení mezi režimem v Teheránu a internetovými influencery snažícími se zasahovat do britské politiky.
před 2 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Verdikt by mohl padnout na začátku února.
13:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ruský útok na Charkov má oběti

Nejméně čtyři lidé přišli o život a šest utrpělo zranění při ruském nočním útoku na předměstí Charkova, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Dříve informoval o dvou mrtvých a pěti raněných v druhém největším ukrajinském městě, ležícím na východě země. Zásah energetické infrastruktury v Kyjevě připravil statisíce domácností o dodávky tepla. Moskva pak tvrdí, že Ukrajinci udeřili na přístavní město Taganrog u Azovského moře.
08:34Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...