Brazílie se chce zaměřit na ochranu deštného pralesa. Zásadní obrat přichází po změně prezidenta

Nahrávám video

Poprvé do akce v letošním roce vyrazil speciální tým brazilské policie. Desítka agentů se chystala dopadnout ty, kteří v rezervaci s přísným zákazem kácení stromů vymýtili část cenného deštného pralesa. Po dvanácti hodinách cesty autem se přiblížili k pěti místům vytipovaným na základě satelitních snímků. Těžce proniknutelný porost sice vystřídala kukuřice, ale bez známek toho, že by tu někdo žil a o novou zemědělskou půdu se staral.

„Za odlesnění takové plochy utratíte asi tři až pět tisíc realů na hektar. To by člověk neinvestoval, pokud by nevěděl, že bude toto území využívat,“ popsal situaci velitel brazilské agentury na ochranu životního prostředí Givanildo Dos Santos. 

Všechno nasvědčovalo tomu, že tato oblast cíleně lehla popelem loni v říjnu. Tehdy Brazílii vládl Jair Bolsonaro, který podporoval vybudování dálnice do nitra pralesa a agenturu kritizoval za tvrdý postoj vůči farmářům i horníkům. Mnoho lidí jeho slova vnímalo jako povzbuzení pro další kácení bez povolení.

„Doufám, že nám (Bolsonaro) pomůže s těmito zákony na ochranu životního prostředí a zastaví tažení proti těm, co sem přijdou a zachází se s nimi jako se zloději,“ řekl na archivních záběrech ilegální dřevorubec Joelinton da Silva.

I kvůli tomuto přesvědčení zmizel loni v Brazílii největší díl pralesa za posledních patnáct let,  víc než 10,5 tisíce kilometrů čtverečních. Během celé čtyřleté Bolsonarovy vlády pak padlo pod sekerami a pilami území větší než Dánsko. To bylo o 60 procent víc než v předcházejících čtyřech letech. 

„V posledních čtyřech letech jsme měli extrémně protiekologickou vládu. Oslabila kontrolní úřady, nezavedla důkladný plán boje proti odlesňování,“ vypočetla Cristiane Mazzettiová z hnutí Greenpeace. 

Staronový prezident Luiz Inacio Lula da Silva se právě proti této – k životnímu prostředí bezohledné politice – vymezil. Okamžitě po nástupu do funkce splnil předvolební sliby a jmenoval hned dvě ministryně, které mají ničení plic planety zastavit.

„Pomůžeme také zastavit nelegální těžbu. Místo ničení a znečišťování zalesníme a obnovíme znehodnocené oblasti,“ slíbila brazilská ministryně životního prostředí Marina Silvová.

Nová vláda začala například tím, že dá víc peněz právě agentuře na ochranu životního prostředí. I proto, aby mohla najmout víc lidí a podnikat víc výjezdů. Její první zásah ukázal, že část nelegálních zemědělců se před hrozbou trestu radši stáhla. 

Alexander Ač z Ústavu výzkumu globální změny označil nové brazilské záměry za „šlechetný cíl“, který je nutno hodnotit kladně. Připomenul, že v první vládě současného prezidenta se podařilo výrazně omezit odlesňování. „Určitě je to ale náročné a chvíli to trvat bude.“

„V horizontu několika dekád může mít odlesněný les podobu původního. Samozřejmě, trvá to déle, ale ta původní regenerace je poměrně rychlá, řekněme dvacet třicet let a les se pak začne rychle obnovovat.“ Začátkem tedy musí být zastavit ničení a u pozemků, které byly odlesněny, spolehnutí se na samoobnovu lesa.

„Hrozilo, že pokud by politika Bolsonara pokračovala, překročil by se bod zlomu,“ dodal, ač s tím, že teď je nutné do deseti let odlesňování výrazně snížit, o osmdesát či víc procent.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 6 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 48 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 9 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Evropský pohled