Kriminalita v městech USA je na úrovni z konce 90. let, Biden chystá omezení zbraní

Nahrávám video

Kriminalita ve velkých amerických městech roste. Podle dat FBI se mezi roky 2019 a 2020 zvýšil počet vražd v USA o třicet procent. Země se tak opět přiblížila k rekordní kriminalitě z konce minulého století. Zbraně proto byly a jsou velké téma pro amerického prezidenta Bidena, krerý připravil konkrétní kroky ve prospěch omezení zbraní. Podle zpravodaje České televize ve Spojených státech Davida Miřejovského se Biden chce soustředit na boj s kriminalitou ve velkých městech, která je páchána ilegálně drženými střelnými zbraněmi.

Federální prostředky chce americká vláda vynaložit na boj s pašeráky zbraní, které je převážejí z jihu USA do velkých měst na severu, jako jsou New York, Boston, Chicago, Detroit nebo Philadelphia, kde platí přísné zbraňové zákony.

V této fázi chce prezident zaměřit federální agentury na převoz zbraní, respektive rozbití řetězců, které zbraně ilegálně pašují. Dále potom navrhuje posílení financování policejních okrsků a policejního sboru jako takového, aby bylo proti kriminalitě možné bojovat i v samotných městech, řekl Miřejovský.

Záležet bude na tom, jak dopadne pilotní projekt v New Yorku. Nový starosta Eric Adams, mimochodem bývalý policejní důstojník, navrhuje vytvoření kontrolních stanovišť na přístupových bodech ve městě (tunely, mosty, stanice metra a další hromadné dopravy), kde by měly být využity nejmodernější technologie pro odhalování lidí majících u sebe zbraně.

New York má jedny z nepřísnějších pravidel, prakticky až na malé výjimky u sebe nemůžete mít na ulici zbraň. Jak se to však bude řešit v jiných státech a městech, kde je třeba povolené i viditelné nošení zbraně, na to Bílý dům zatím neodpověděl.

Využijeme veškeré dostupné metody, abychom zajistili pro naše obyvatele bezpečí. Od technologií rozpoznávající obličeje po nové přístroje, které dokáží odhalit osoby se zbraní.
Eric Adams
starosta New Yorku a bývalý policejní dústojník

V Portlandu ve státě Oregon dala řada policajtů výpověď, protože nebyli spokojení s tím jak městská rada hodnotila a zasahovala do jejich práce. Na jiných místech USA je ale situace jiná, tam může pomoci například navýšení financování a platů, lepší vybavení a zacvičení do profese. Lidí, kteří mají zájem o práci u policie je v USA dost, jde jim ale v první řadě o podmínky, které jim vytvoří samosprávy, nebo které budou vytvořeny na federální úrovni, pokud Bidenova administrativa uvolní dostatečné financování.

Prezident se vymezil proti části vlastní strany, která po smrti George Floyda žádá omezit financování policejních oddělení. Biden jim naopak slibuje dodatečné prostředky na vybavení i víc příslušníků v ulicích. Úřady mají podporovat jednotlivé komunity a zajistit, aby se mezi lidi nedostávaly ilegálně další zbraně.

Problém pro demokraty: blížící se volby

Důvod, proč o tom prezident mluví, je jednoduchý - blíží se volby do Kongresu, které nevypadají podle průzkumů pro demokraty příliš dobře. Demokratická strana na to musí reagovat, jsou k tomu tlačeni republikány, kteří poukazují na skutečnost, že během vlády demokratů a v jimi spravovaných městech v posledních dvou letech extrémně narůstá počet vražd a obecně kriminalita páchaná střelnou zbraní.

Nahrávám video

V tom, jak se vyvíjí situace ohledně kriminality, má však prezident USA velké pole působnosti a také velkou podporu společnosti. Současně si ale stěžuje, že v Kongresu je mnoho kongresmanů a senátorů, kteří mají napojení na výrobce zbraní nebo střelecké asociace. Ty podle něj jakékoli zpřísnění zákonů ohledně držení zbraní na celostátní úrovni blokují.

V kongresu je několik klíčových senátorů, kteří by se stali rozhodujícími, kdyby se o takových zákonech hlasovalo. Ti tvrdí, že jsou ochotni přistoupit k nějakým změnám, nicméně Bidenovi lidé se jim už víceméně rok neozvali. Z toho pak mají pocit, že pro Bidena není nějaká legislativní úprava držení či nabývaní zbraní  v současné chvíli prioritou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
03:25Aktualizovánopřed 43 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele si vyžádalo desítky životů. Vláda vyhlásila stav nouze

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové si událost vyžádala nejméně 32 mrtvých, dalších 700 lidí utrpělo zranění. Vyhlásila také stav nouze. Silné otřesy byly zaznamenány i ve venezuelském hlavním městě Caracasu, kde se podle tamního ministra vnitra zřítilo několik budov. Americká geologická služba (USGS) dříve odhadla, že obětí může být deset tisíc až sto tisíc.
01:03Aktualizovánopřed 46 mminutami

Ve Španělsku v souvislosti s vedry zemřelo přes dvě stě lidí

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Podle agentury AFP to vyplývá z dat španělského systému MoMo. Ten monitoruje vývoj počtu mrtvých v jednotlivých dnech a údaje porovnává s očekáváním založeným na historických záznamech. S neobvyklým horkem se potýkají i Německo, Velká Británie či Francie.
10:45Aktualizovánopřed 58 mminutami

VideoZpravodajka Sedláčková o Starmerově pádu, přešlapu s Epsteinem a charismatu

Pád Keira Starmera, deset let od historického referenda o Brexitu a vzestup nového rozložení politických sil. Britská politika připomíná pouťový kolotoč, ze kterého vypadávají premiéři jeden za druhým. Proč skončil politik, který neudělal fatální chybu? Jakou roli v tom hraje charisma očekávaného nového premiéra Andyho Burnhama a jak se mění vliv Nigela Farage? S britskou zpravodajkou ČT Katarínou Sedláčkovou rozebírá Tomáš Šponar, proč je britská společnost v krizi, zda je návrat k EU stále tématem a co čeká Spojené království pod vedením nové politické generace.
před 1 hhodinou

Rusko během války v Gruzii mučilo a vraždilo zajatce, rozhodl evropský soud

Padl další rozsudek Evropského soudu pro lidská práva proti Rusku. Tentokrát ho uznal vinným z konkrétních případů mučení a vražd gruzínských válečných zajatců – vojáci Moskvy se jich dopustili během války v roce 2008. Jako důkaz posloužily mimo jiné videonahrávky.
před 5 hhodinami

Trump: Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře, řekl ve středu šéf Bílého domu Donald Trump. Na schůzce s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem také zopakoval, že ho během války proti Íránu Aliance zklamala.
před 12 hhodinami

S pokračujícími vedry v Evropě padají teplotní rekordy

V západní Evropě pokračují extrémní vedra, která ve středu bořila červnové teplotní rekordy a působila obtíže v řadě zemí. Ve Francii se domácnosti v některých částech země potýkaly s výpadky proudu, ve Velké Británii zase museli uzavřít asi tisíc škol. Ve španělské Cantabrii naměřili dokonce celoroční rekord 43,7 stupně Celsia.
před 14 hhodinami

Rok a půl a 98 soudních stání. Netanjahu dokončil výpověď v korupční kauze

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve středu po roce a půl dokončil svou výpověď v procesu, ve kterém čelí obžalobě z korupce. Výpověď premiéra a hlavního obžalovaného v jedné osobě zabrala 98 stání u soudu, uvedly agentura AFP a izraelská média. Mnohá stání musela být zkrácena či odložena kvůli zdravotním problémům či státním povinnostem šéfa vlády. Izraelský premiér obžalobu odmítá a tvrdí, že kvůli vyšetřování „zažil deset let pekla“.
před 15 hhodinami
Načítání...