Kriminalita v městech USA je na úrovni z konce 90. let, Biden chystá omezení zbraní

8 minut
Studio ČT24 - David Miřejovský o rostoucí kriminalitě v USA
Zdroj: ČT24

Kriminalita ve velkých amerických městech roste. Podle dat FBI se mezi roky 2019 a 2020 zvýšil počet vražd v USA o třicet procent. Země se tak opět přiblížila k rekordní kriminalitě z konce minulého století. Zbraně proto byly a jsou velké téma pro amerického prezidenta Bidena, krerý připravil konkrétní kroky ve prospěch omezení zbraní. Podle zpravodaje České televize ve Spojených státech Davida Miřejovského se Biden chce soustředit na boj s kriminalitou ve velkých městech, která je páchána ilegálně drženými střelnými zbraněmi.

Federální prostředky chce americká vláda vynaložit na boj s pašeráky zbraní, které je převážejí z jihu USA do velkých měst na severu, jako jsou New York, Boston, Chicago, Detroit nebo Philadelphia, kde platí přísné zbraňové zákony.

V této fázi chce prezident zaměřit federální agentury na převoz zbraní, respektive rozbití řetězců, které zbraně ilegálně pašují. Dále potom navrhuje posílení financování policejních okrsků a policejního sboru jako takového, aby bylo proti kriminalitě možné bojovat i v samotných městech, řekl Miřejovský.

Záležet bude na tom, jak dopadne pilotní projekt v New Yorku. Nový starosta Eric Adams, mimochodem bývalý policejní důstojník, navrhuje vytvoření kontrolních stanovišť na přístupových bodech ve městě (tunely, mosty, stanice metra a další hromadné dopravy), kde by měly být využity nejmodernější technologie pro odhalování lidí majících u sebe zbraně.

New York má jedny z nepřísnějších pravidel, prakticky až na malé výjimky u sebe nemůžete mít na ulici zbraň. Jak se to však bude řešit v jiných státech a městech, kde je třeba povolené i viditelné nošení zbraně, na to Bílý dům zatím neodpověděl.

Využijeme veškeré dostupné metody, abychom zajistili pro naše obyvatele bezpečí. Od technologií rozpoznávající obličeje po nové přístroje, které dokáží odhalit osoby se zbraní.
Eric Adams
starosta New Yorku a bývalý policejní dústojník

V Portlandu ve státě Oregon dala řada policajtů výpověď, protože nebyli spokojení s tím jak městská rada hodnotila a zasahovala do jejich práce. Na jiných místech USA je ale situace jiná, tam může pomoci například navýšení financování a platů, lepší vybavení a zacvičení do profese. Lidí, kteří mají zájem o práci u policie je v USA dost, jde jim ale v první řadě o podmínky, které jim vytvoří samosprávy, nebo které budou vytvořeny na federální úrovni, pokud Bidenova administrativa uvolní dostatečné financování.

Prezident se vymezil proti části vlastní strany, která po smrti George Floyda žádá omezit financování policejních oddělení. Biden jim naopak slibuje dodatečné prostředky na vybavení i víc příslušníků v ulicích. Úřady mají podporovat jednotlivé komunity a zajistit, aby se mezi lidi nedostávaly ilegálně další zbraně.

Problém pro demokraty: blížící se volby

Důvod, proč o tom prezident mluví, je jednoduchý - blíží se volby do Kongresu, které nevypadají podle průzkumů pro demokraty příliš dobře. Demokratická strana na to musí reagovat, jsou k tomu tlačeni republikány, kteří poukazují na skutečnost, že během vlády demokratů a v jimi spravovaných městech v posledních dvou letech extrémně narůstá počet vražd a obecně kriminalita páchaná střelnou zbraní.

3 minuty
Události - Kriminalita v USA
Zdroj: ČT24

V tom, jak se vyvíjí situace ohledně kriminality, má však prezident USA velké pole působnosti a také velkou podporu společnosti. Současně si ale stěžuje, že v Kongresu je mnoho kongresmanů a senátorů, kteří mají napojení na výrobce zbraní nebo střelecké asociace. Ty podle něj jakékoli zpřísnění zákonů ohledně držení zbraní na celostátní úrovni blokují.

V kongresu je několik klíčových senátorů, kteří by se stali rozhodujícími, kdyby se o takových zákonech hlasovalo. Ti tvrdí, že jsou ochotni přistoupit k nějakým změnám, nicméně Bidenovi lidé se jim už víceméně rok neozvali. Z toho pak mají pocit, že pro Bidena není nějaká legislativní úprava držení či nabývaní zbraní  v současné chvíli prioritou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...