Francouzi volili vedení regionů. Strana Le Penové podle odhadů nepovede žádný

Modely zveřejněné po druhém kole francouzských regionálních voleb předpovídají porážku krajní pravice i úspěch možného kandidáta konzervativců pro nadcházející prezidentské volby. Ty, stejně jako během prvního kola, provázela velmi nízká účast. Národní sdružení (RN) Marine Le Penové ovšem nemíří do čela žádného ze třinácti francouzských regionů, hlasování je zklamáním i pro Republiku v pohybu (REM) prezidenta Emmanuela Macrona.

Regionální hlasování je prvním větším testem popularity před prezidentskými volbami naplánovanými na příští duben. V jejich druhém kole se očekává repríza duelu z roku 2017, tedy souboj mezi Macronem a šéfkou krajní pravice Le Penovou. Jejich strany Republika v pohybu (REM) a Národní sdružení (RN) v prvním kole regionálních voleb minulou neděli zaostaly za průzkumy a před druhým kolem napjaly veškeré síly, aby motivovaly voliče pro cestu k urnám.

RN mohlo pomýšlet na vítězství zejména v jihovýchodním regionu Provence-Alpes-Cote d'Azur. Podle odhadu agentury Ipsos ale ve druhém kole jeho kandidátku se ziskem skoro 58 procent hlasů porazilo uskupení tradičnější pravice v čele s republikánem Renaudem Muselierem.

„Pokud jej potvrdí oficiální výsledky, selhání RN ve snaze zvítězit ve kterémkoli ze dvanácti pevninských regionů Francie by mohlo vzít vítr z plachet jeho kandidátce Marine Le Penové na její cestě k prezidentským volbám příští rok,“ hodnotila agentura AP.

Bertrand patrně vyhrál vedoucí pozici v regionu Hauts-de-France

Výsledky takzvaných exit pollů naopak přináší další vzpruhu pro Xaviera Bertranda, z něhož se stává favorit pro prezidentské volby v táboře tradiční pravice, kterou ztělesňují především Republikáni (LR). Bývalý člen LR Bertrand v neděli zřejmě obhájil pozici šéfa severního regionu Hauts-de-France a po zveřejnění odhadů potvrdil ambice kandidovat na hlavu státu.

Na většině míst bylo během neděle možné hlasovat do 18:00. Jednotlivé prefektury ale mohly čas pro hlasování prodloužit až o dvě hodiny. Využila toho zejména velká města jako Paříž, Lyon, Marseille nebo Bordeaux, kde mohli voliči odevzdávat hlasy až do 20:00.

K páté hodině odpoledne dosáhla volební účast necelých 28 procent. Při prvním kole minulou neděli byla k vidění rekordní neúčast ve výši 66,7 procenta, což analýzy francouzských médií vysvětlovaly pandemií i počasím. Původně se měly regionální volby konat už v březnu, kvůli koronavirové pandemii vláda termín posunula na stávající datum. Prezident Macron dokonce původně prosazoval, aby se konaly až po prezidentských volbách.

Média odhadovala, že část ze 48 milionů oprávněných voličů nevyužije svého práva volit kvůli obavám z koronaviru. Dalším důvodem neochoty přijít k volebním urnám bylo příjemné letní počasí, které mnohé Francouze, po měsících omezení pohybu a cestování, vylákalo k moři.

Třetím často zmiňovaným důvodem je snaha poslat politikům vzkaz, že s nimi voliči nesouhlasí nebo jednoduše o veřejné dění nemají zájem. Část pozornosti veřejnosti ubral také sobotní začátek cyklistického závodu Tour de France. Účast by podle průzkumů nakonec mohla dosáhnout 36 procent. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Japonsko hlasuje v předčasných volbách

Úderem sobotní 23. hodiny SEČ se v Japonsku otevřely volební místnosti. Tamní voličky a voliči v předčasných volbách hlasují pro nové složení dolní komory tamního parlamentu. Agentura Reuters označila za favoritku voleb dosavadní premiérku Sanae Takaičiovou. Upozornila však na to, že vlivem sněhových srážek v některých oblastech by účast při volbách mohla být nižší.
00:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V lavinách na severu Itálie zahynulo několik lidí

Při několika lavinách na severu Itálie zahynuli čtyři lidé a další utrpěli zranění, uvedla agentura DPA. V italských horách platí vysoké lavinové nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinské elektrárny kvůli ruským útokům snižují výkon

V důsledku sobotního ruského útoku musely ukrajinské jaderné elektrárny snížit svůj výkon. Informuje o tom Ministerstvo energetiky Ukrajiny. Drony a rakety podle instituce mířily především na rozvodny a vzdušné vedení. Jaderné elektrárny jsou největším zdrojem elektřiny v zemi. Jednu z nich za přísných bezpečnostních opatření navštívil štáb České televize.
před 6 hhodinami

Demonstrace odpůrců olympiády v Miláně přerostla v násilnosti

Sobotní demonstrace odpůrců olympiády v severoitalském Miláně přerostla v násilnosti, když zhruba stovka protestujících házela na policisty dělobuchy, dýmovnice a lahve. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že policie dav rozehnala vodními děly. Zimní olympijské hry, které začaly v pátek, hostí Milán společně s Cortinou d'Ampezzo.
před 6 hhodinami

Krize ve vztazích s USA kvůli Grónsku ještě neskončila, míní Rasmussen

Krize ve vztazích se Spojenými státy kvůli Grónsku ještě neskončila, i když se vztahy zlepšují, je přesvědčen dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Vyjádřil se tak v sobotu podle agentury AFP na tiskové konferenci v grónském Nuuku. O největší světový ostrov, bohatý na nerostné suroviny, donedávna usiloval americký prezident Donald Trump, což vedlo k velkému napětí. Dánsko, pod které Grónsko jako autonomní oblast patří, to stejně jako další evropské země jasně odmítalo.
před 7 hhodinami

Železnici v severní Itálii ochromila trojice sabotážních útoků

Provoz na železnici v severní Itálii, která nyní hostí zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo, v sobotu ochromila trojice sabotáží. Italské ministerstvo dopravy označilo událost za akt „vážné sabotáže“ a dodalo, že připomíná zahajovací den letních olympijských her v Paříži v roce 2024, kdy sabotéři zasáhli francouzskou vysokorychlostní síť TGV a způsobili dopravní chaos, píše agentura Reuters.
před 12 hhodinami

Sybiha popřel ukrajinskou účast v postřelení zástupce šéfa ruské GRU

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha popřel, že by jeho země stála za postřelením zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva. Informovala o tom agentura Reuters. Ze zodpovědnosti za pokus o atentát na vysoce postaveného vojenského ruského činitele Ukrajinu v pátek obvinil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, jenž bez důkazů tvrdil, že se Kyjev snaží narušit mírová jednání. Ukrajina se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
před 13 hhodinami

USA chtějí, aby rusko-ukrajinská válka skončila do června, řekl Zelenskyj

Spojené státy chtějí, aby Ukrajina a Rusko ukončily válku do června, řekl podle agentur AP a AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud termín nebude dodržen, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany tlak. Američané také navrhli, aby se vyjednávací týmy Kyjeva a Moskvy setkaly příště v USA, nejspíše v Miami, dodal Zelenskyj. Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi od února 2022.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...