O podezřelém z exploze v Nashvillu už se ví o trochu víc. Před činem daroval auto a dům

Americké úřady stále nemají jasno, jaký motiv vedl v pátek pachatele k odpálení nálože v Nashvillu ve státě Tennessee. Podezřelý Anthony Quinn Warner však před tím daroval auto a dům a chystal se odejít z práce. To naznačuje, že explozi, při které zemřel a která zranila tři další osoby, neměl v úmyslu přežít, píše agentura AP.

Třiašedesátiletý Warner nedávno daroval své auto a obdarovanému sdělil, že má rakovinu. Zda se opravdu potýkal s tímto onemocněním, zatím úřady nezjistily. Měsíc před explozí přepsal svůj dům na předměstí Nashvillu na ženu z Los Angeles a podle bankovních záznamů za to neobdržel žádné peníze. Svému zaměstnavateli IT poradce oznámil, že půjde do důchodu.

Vyšetřovatelé již dříve sdělili, že DNA nalezená na místě činu odpovídá vzorkům DNA odebraným v domově podezřelého. Při kontrole bankovního účtu podezřelého také nalezli položky, které mohou sloužit k výrobě výbušniny.

Warnerův soused Rick Laude AP sdělil, že několik dní před Vánoci viděl Warnera stát před domem a zastavil se, aby si s ním popovídal. Ptal se ho, jestli čeká od Santy něco hezkého. „Ano, Nashville a svět na mě nikdy nezapomenou,“ odpověděl mu s úsměvem Warner. Laude zdánlivě nevinnou poznámku přešel, a když se dozvěděl, že úřady z exploze podezřívají právě Warnera, nemohl tomu uvěřit. „Nic nenasvědčovalo tomu, že by byl nebezpečný,“ dodává Laude.

Vedoucí vyšetřovatel Úřadu pro vyšetřování v Tennessee David Rausch připomněl, že občas se úřadům motiv určit nepodaří. „Nejlepší způsob, jak zjistit motiv, je promluvit si s dotyčným. V tomto případě to udělat nemůžeme,“ řekl v rozhovoru se stanicí NBC.

Zabíjet možná nechtěl

Warner měl dosud jediný zápis v trestním rejstříku, v roce 1978 byl obviněn v souvislosti s marihuanou. 

V pátek 25. prosince přijely do centra Nashvillu kvůli ohlášené střelbě policejní hlídky a nalezly zaparkovaný obytný vůz, z něhož se ozývalo hlášení o tom, že auto brzy vybuchne. To se o pár minut později skutečně stalo. Tři lidé utrpěli zranění, exploze poničila přes 40 budov a blízkou telefonní a datovou ústřednu a vyřadila tak z provozu mobilní komunikaci v širokém okolí.

„Zdá se, že úmyslem bylo spíše ničit než zabít, ale to jsou v tuto chvíli vzhledem k pokračujícímu vyšetřování jen spekulace,“ dodal Rausch.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...