Tisíce Venezuelanů na poslední chvíli uprchly do Ekvádoru, který zpřísňuje pravidla pro migraci

Přes 10 tisíc Venezuelanů překročilo o víkendu hranici z Kolumbie do Ekvádoru. Od pondělí totiž začalo platit nařízení, podle něhož si před vstupem do země musí venezuelští emigranti zažádat o humanitární vízum. Ekvádorská vláda se tak snaží omezit masovou migrační vlnu do své země.

Mezinárodní hraniční přechod Rumichaca zaplavily tisíce Venezuelanů, kteří prchají ze své země před chudobou a autoritářským režimem prezidenta Nicoláse Madura. A zatímco před týdnem jich přes hranici přešlo asi 2500, tuto sobotu jich bylo 6945 a v neděli jen do poledne hranici přešlo 3100 Venezuelanů, uvedl kolumbijský rozhlas.

Podle nového nařízení, které podepsal minulý měsíc ekvádorský prezident Lenín Moreno, musí od pondělí Venezuelané před vstupem do Ekvádoru zažádat o humanitární vízum, zaplatit 50 dolarů (asi 1200 korun) a absolvovat pohovor na ekvádorském konzulátu.

„Vízum stojí 50 dolarů… ale my nemáme ani na jídlo,“ postěžovala si agentuře EFE jedna z venezuelských emigrantek. V její zemi je už několik let hluboká ekonomická krize, lidem se nedostává základních potravin a léků, časté jsou tam výpadky elektřiny i dodávek vody. Minimální mzda tam podle EFE činí tři dolary měsíčně.

Do Ekvádoru míří tisíce Venezuelanů
Zdroj: Daniel Tapia/Reuters

Kvůli krizi a porušování lidských práv utekly z Venezuely od roku 2015 podle OSN na čtyři miliony lidí, z toho asi 1,3 milionu do sousední Kolumbie. Zhruba tři čtvrtě milionu Venezuelanů je nyní v Peru, v Ekvádoru jich žije odhadem 300 tisíc.

Z ekonomické krize viní venezuelská opozice i řada expertů tamní socialistickou vládu, jejíž autoritářský režim se opozice snaží už několik let svrhnout. Letos zesílil i mezinárodní tlak na Madurovu vládu. Více než padesát zemí, v čele s USA, uznalo šéfa venezuelského parlamentu Juana Guaidóa prozatímním prezidentem země poté, co parlament ovládaný opozicí neuznal nový Madurův mandát vzešlý z loňských nesvobodných voleb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 3 mminutami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 15 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 2 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 5 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...