Americká senátorka Elizabeth Warrenová oficiálně zahájila kampaň před demokratickými primárkami, z nichž vzejde stranická kandidátka na příští prezidentku. Vybrala si k tomu místo, kde se před více než sto lety odehrála jedna z významných stávek požadujících rozšíření práv žen a přistěhovalců. Její programové priority však v některých médiích překrývají dohady o jejím původu. Warrenová se v těchto dnech znovu omluvila za to, že se v 80. letech bez souhlasu původních Američanů zaregistrovala do advokátní komory jako americká indiánka.
Warrenová chce vést střední třídu do boje proti miliardářům. Senátorka zahájila cestu do Bílého domu
Warrenová voličům slíbila, že bude bojovat za udržení a pokračování amerického snu a že vyhlásí tažení zmanipulovanému politickému systému. „Tohle je boj o naše životy. Boj o vybudování Ameriky, kde jsou sny možné, Ameriky, která je tady pro každého,“ prohlásila před svými příznivci ve městě Lawrence ve státě Massachusetts.
„Proto dnes před vámi stojím, abych oznámila, že kandiduji na prezidentku Spojených států amerických,“ řekla za bouřlivého potlesku účastníků shromáždění. Současný šéf Bílého domu je podle ní nekompetentní. „Naše země potřebuje vůdčí osobnost, která navrátí solidaritu ukradenou Trumpem,“ dodala.
Aby se mohla ve volbách v roce 2020 postavit republikánskému šéfovi Bílého domu Donaldu Trumpovi, musí se nejdříve stát oficiální demokratickou kandidátkou. O kandidaturu s dalšími demokratickými uchazeči svede v první polovině příštího roku zápas ve vnitrostranických volbách.
Média se shodují, že Warrenová, ač je řazena k favoritům, nebude mít získání stranické kandidatury snadné, neboť o prezidentské křeslo projevilo zájem několik dalších nadějných demokratů. Příkladem je senátorka Kamala Harrisová či její kolega Cory Booker. V neděli se oficiálně chystá ohlásit kandidaturu senátorka Amy Klobucharová a zájem projevila také další členka Senátu USA Kirsten Gillibrandová.
Hledání předků
Warrenová vešla do povědomí také tím, že se bez souhlasu původních Američanů v 80. letech zaregistrovala do advokátní komory jako americká indiánka. „Omlouvám se za nejasnosti týkající se příslušnosti ke kmeni a suverenity kmenů a omlouvám se i za škody, které jsem způsobila tím, že jsem před několika desítkami let nedbala na to, že jen a pouze kmeny mohou rozhodovat o příslušnosti k nim,“ řekla v pátek novinářům.
Senátorka uvedla, že se měla chovat citlivěji, vysvětlila ale, že její jednání vycházelo z její rodinné historie. Zopakovala, že od svých rodičů a příbuzných vždy slýchávala, že rodina měla mezi předky indiána. „Rodinné příběhy ale nejsou to samé jako příslušnost ke kmeni,“ dodala.
Omluvila se i za to, že si loni v říjnu nechala udělat test DNA, který naznačil, že může mít vzdáleného indiánského předka. Proti testu se ohradili i zástupci kmene Čerokézů, kteří takový postup označili za nevhodný a necitlivý. Upozornili také, že výsledek nic neznamená, neboť DNA test sám o sobě nemůže stanovit, zda daná osoba je příslušnicí indiánského kmene.
Indiáni ve Spojených státech se po letech vládního útisku těší rozsáhlé kulturní a správní autonomii s daňovými výsadami. V rezervacích neplatí řada federálních a místních zákonů a pravomoc tam místo úřadů mají kmenové rady.