Prezident Kiska kritizoval při oslavách SNP válečný slovenský stát. Poděkoval za účast na povstání Čechům

Slovenský prezident Andrej Kiska se vymezil vůči válečnému slovenskému státu, který byl za druhé světové války spjat s nacistickým Německem. Kiska tak učinil v projevu na středečním shromáždění v Banské Bystrici u příležitosti státního svátku Slovenského národního povstání (SNP), ozbrojeného protifašistického vystoupení Slováků v roce 1944. Prezident poděkoval také Čechům a příslušníkům dalších národů, kteří se do povstání zapojili.

Video Studio ČT24
video

Kiska připoměl pomoc Čechů před 74 lety při Slovenském národním povstání

„Před 74 lety se stateční muži a statečné ženy na Slovensku přidali k zápasu civilizovaného světa s fašistickou a nacistickou ideologií. Rozhodli se bojovat proti režimu, který neváhal posílat občany na smrt v koncentračních táborech. Tito muži a ženy se postavili vládní moci, která ze sebe udělala loutku ochotnou zneužívat a ponižovat Slovensko.“

Andrej Kiska

slovenský prezident

Podle Kisky se v SNP, jež bylo nakonec potlačeno, spojili reprezentanti různých názorových a politických proudů, kteří odmítli iluzi, že Slovensko dokáže přežít díky kolaboraci se zlem.

„Odmítli sebeklam, že podřízení se Hitlerově Třetí říši je jakousi šikovnou ‚třetí cestou‘ k sebezáchově malého národa a že obětování životů židovských či romských sousedů je přijatelnou cenou za udržení zdání klidu uprostřed válečného běsnění,“ řekl Kiska.

První Slovenská republika vznikla po nacistické agresi vůči Československu a patřila mezi země podléhající Třetí říši. Vůdčí roli tam hrála Hlinkova slovenská ľudová strana.

Povstalci prohráli. Odplata byla brutální

SNP označil slovenský prezident za přelomovou událost v dějinách země. Během slavnostního shromáždění ocenil prezident Kiska medailemi vedoucí vojenské představitele SNP, mezi nimi i velitele povstalecké armády Rudolfa Viesta in memoriam.

Ačkoliv povstalci utržili v roce 1944 porážku, SNP mělo nezanedbatelný vliv na poválečný osud země. Bratislava se tím zařadila do vítězné protinacistické koalice.

Ovšem krutou daní za povstání byl brutální teror, několik desítek vesnic bylo vypáleno a lidé byli bez soudu popravováni. Šťastný konec nepřineslo ani osvobození Rudou armádou, slovenští občané byli odváženi do Sovětského svazu. Přitom hlavním důvodem povstání jako takového bylo pomoci spojeneckým vojskům a urychlení osvobození Slovenska.

Odjezd partyzánů a povstaneckých vojáků na frontu u Priekopu (1944)
Zdroj: ČTK

Povstání odstartovali sovětští partyzáni

Rozbuškou, která uvedla do pohybu události Slovenského národního povstání, se stala akce partyzánů, při níž byli 28. srpna v Martině postříleni členové německé vojenské mise. Ještě týž den předložilo Německo tehdejší hlavě samostatného Slovenska Jozefu Tisovi návrh na vojenský zásah na slovenském území, s nímž Tiso souhlasil. Partyzáni přišli ze Sovětského svazu v létě 1944. Jejich úkolem bylo vyprovokovat partyzánskou válku.

Plán ozbrojeného povstání připravoval důstojník Slovenské národní rady Ján Golian. Akce se měla odehrát v koordinaci s postupem Rudé armády. Přípravu povstání však komplikovala existence autonomních partyzánských skupin, které postupovaly bez součinnosti se SNR. Narůstající počet sabotážních akcí přiměl vládu v půlce srpna 1944 k vyhlášení výjimečného stavu.