Španělská vláda schválila dekretem exhumaci ostatků diktátora Francisca Franca. Rozhodnutí musí ještě odsouhlasit poslanci, kteří tak zřejmě učiní. Údolí padlých, kde se mauzoleum nachází, se přemění v památník boje proti fašismu. Zatím není jasné, kde Francovy ostatky skončí. Vláda se je chystá předat rodině, Francovo rodiště ale ostatky pohřbít odmítá. Je tak možné, že skončí ve společné kostnici.
Dekret bude mít platnost 12 měsíců, během nichž by se měla exhumace ostatků uskutečnit. Nová španělská vláda socialistického premiéra Pedra Sáncheze chce Údolí padlých přeměnit v památník vyjadřující úctu k obětem Francovy diktatury a občanské války, kterou rozpoutal pučem v roce 1936 proti republikánské vládě.
Válka si vyžádala životy více než půl milionu lidí. Oběťmi Francovy vlády se stalo dalších několik desítek tisíc jeho odpůrců, posledních pět poprav levicových aktivistů podepsal ještě dva měsíce před svou smrtí.
Sánchez tvrdí, že uložení ostatků diktátora na podobném místě by jinde na světě neprošlo. „Je to něco nepředstavitelného v Německu nebo v Itálii, zemích, které také čelily fašistické diktatuře. A mělo by to být nepředstavitelné i v naší vlasti,“ říká premiér.
Podle Francových zastánců rozhodnutí odporuje ústavě
Odstranění ostatků přitom část politiků i společnosti odmítá. Příznivci generála Franca minulý měsíc na manifestacích zdvihali ruce ve fašistickém pozdravu a mávali frankistickými vlajkami. Mnozí diktátora stále obdivují jako obránce katolické víry proti komunistům či za to, že ušetřil zemi bojů ve druhé světové válce. Franco stál v čele Španělska od roku 1939 do své smrti v roce 1975.
Podle Francových příznivců návrh socialistů odporuje ústavě, která zaručuje v zemi svobodu vyznání. „Tato svoboda náboženského vyznání znamená hodně. Znamená, že stát nemůže zasahovat na církevním majetku,“ tvrdí Jaime Alonso z Nadace Francisca Franca.
Dekret o exhumaci Francových ostatků musí ještě potvrdit poslanci, kteří se k první schůzi po parlamentních prázdninách sejdou ve druhém zářijovém týdnu. Španělská média ale očekávají, že poslanci dekret schválí. Proti chtějí hlasovat jen zákonodárci Lidové strany (PP), kteří mají 134 ze 350 křesel dolní komory. Zástupci strany Ciudadanos avizovali, že se zdrží hlasování.
Už loni v květnu španělský parlament vyzval tehdejší lidoveckou vládu Mariana Rajoye, aby Francovy ostatky s ohledem na úctu k obětem jeho diktatury odstranila. Rajoyova vláda ale výzvě nevyhověla.
Ostatky mohou zamířit do společné kostnice
Kde ostatky skončí, ale zatím není jasné. Vláda je chce předat potomkům, kteří mají rodinnou hrobku ve Francově rodišti v galicijském městě Ferrol. Tamní radnice ale začátkem srpna schválila dokument, který zakazuje ostatky pohřbít v jejich městě.
Pokud by rodina neměla ostatky kde pohřbít nebo je odmítla s tím, že nesouhlasí s jejich exhumací, skončil by Franco ve společné kostnici, uvedl server eldiario.
Svatyni tesali do skály i političtí vězni
Generál Franco nebude první, kdo monumentální pohřebiště v Údolí padlých opustí. Už předminulý rok byly exhumovány ostatky několika bývalých republikánských vojáků. Jejich příbuzní označili za nepřijatelné, aby odpočívali v blízkosti hrobky člověka, kterého považují za největšího vraha ve španělské historii.
Obří svatyně vytesaná do tvrdé skály, která měla přispět ke smíření Španělů, tak vzpomínky jitří dál. Budovali ji i republikánští političtí vězni. Monument označuje kříž vysoký víc než 154 metrů a viditelný na 50 kilometrů. Celkem tam spočívá na 34 tisíc obětí španělské občanské války.
Každoročně se tu na výročí Francova úmrtí scházejí stoupenci krajní pravice. Rozdílné pohledy na Franca přetrvávají i proto, že se dočkal poklidné smrti a konec jeho vlády měl charakter spíše předání moci pod dohledem krále než násilné revoluce.
