O některých se hlasovalo po celém světě, jiné vybírala jen jedna organizace či osobnost. Řeč je o divech světa – seznam sedmi divů antického světa sestavili už Řekové ve starověku, ani tehdy se ale zcela neshodli. Výběr nových divů světa vzbudil v 21. století kontroverze kvůli údajnému využití pro komerční účely. Neoficiálních divů světa je ale samozřejmě víc, třeba ty podmořské nebo industriální. Většina antických divů má navíc své nové, moderní alternativy.
Sedm antických divů světa
O klasických sedmi divech světa se zřejmě poprvé mluví v díle řeckého spisovatele Filóna Byzantského, který žil ve 2. či 3. století našeho letopočtu. Jedná se o seznam sedmi unikátních starověkých staveb ve východním Středomoří a Mezopotámii, důkaz lidské vynalézavosti a úsilí. Číslo sedm podle starých Řeků představovalo dokonalost a hojnost. Ve starověku šlo také o počet pěti známých planet, které spolu se Sluncem a Měsícem tvořily právě číslo sedm.
Mezi Řeky nepanovala na volbě divů všeobecná shoda, i Filónův seznam se od současného mírně lišil. Historik Hérodotos z Halikarnássu kupříkladu považoval za mnohem působivější než slavné pyramidy v Gíze egyptský labyrint. Básník Antipater ze Sidonu pro změnu upřednostňoval před majákem na ostrově Faru babylónské hradby. Jiný básník – Kallimachos z Kyrény – pak do prestižního seznamu zahrnul Ištařinu babylónskou bránu. Až na jedinou výjimku (pyramidy v Gíze) se antické divy světa dnešních dnů nedožily. Stavby ale inspirují architekty po celém světě.
1. Egyptské pyramidy v Gíze
Jediný dochovaný antický div světa se nachází v egyptském městě Gíza. Velká pyramida vznikala mezi lety 2584 až 2561 před naším letopočtem a sahá do úctyhodné výšky 146,5 metru. Dlouhých 3800 let byla vůbec nejvyšší stavbou vytvořenou člověkem. Porazila ji až Lincolnská katedrála v Anglii dokončená kolem roku 1300, upozorňuje britský Telegraph. Pyramidami se nechali inspirovat architekti dostavby pařížského Louvru či hotelu Luxor v Las Vegas.
2. Visuté zahrady Semiramidiny
Existenci těchto zahrad se nikdy nepodařilo dokázat. Někteří je považují za mýtus, jiní tvrdí, že je nechal postavit kolem roku 600 před naším letopočtem novobylónský král Nebukadnesar II. poblíž Hillahu v dnešním Iráku. Pokud zahrady existovaly, zanikly brzy po 1. století našeho letopočtu. V 21. století je připomínají třeba zahrady ve Versailles nebo Dubajská zázračná zahrada.
3. Feidiův Zeus v Olympii
Obří sochu řeckého boha postavil v 5. století před naším letopočtem sochař Feidiás. K vytvoření tohoto na svou dobu velkolepého díla použil mimo jiné desky ze slonoviny a zlata. Zeus seděl na trůnu vykládaném drahými kameny. Socha byla umístěna v Diově chrámu v Olympii, kde možná zanikla při zničujícím požáru. Podle jiných zpráv byla převezena do dnešního Istanbulu – i v tomto případě ji ale čekal stejný osud v podobě zániku v plamenech tamního paláce v roce 475. Novodobé sochy svou monumentalitou Feidiáse předčí – kupříkladu Velký Buddha v Jarním chrámu v Číně měří 128 metrů.
4. Artemidin chrám v Efesu
Řecký chrám, jenž byl celý z mramoru, ozdobený drahokamy, uchvátil nejednoho z tehdejších básníků a spisovatelů. Vznikl kolem roku 550 před naším letopočtem, dvakrát byl ale poničen povodněmi a ohněm. Doba jeho největší slávy začala až v roce 323 před Kristem, v dalším století ale lehl popelem po příchodu Gótů. Z moderních staveb může Artemidin chrám připomínat třeba takzvaný Bílý chrám v Thajsku. Majestátní je také Lotosový chrám v Novém Dillí.
5. Mauzoleum v Halikarnassu
Obří hrobku nechal vybudovat ve 4. století před naším letopočtem perský satrapa (guvernér provincie) Mausólos. Hrobku, která sahala do výšky 45 metrů, zdobily reliéfy, jež vytvořili čtyři řečtí sochaři. Dílo se nacházelo v Halikarnassu, nedaleko dnešního města Bodrum v Turecku. Jeho zkázu zapříčinila zemětřesení v období mezi 12. a 15. stoletím. Od této stavby je odvozeno slovo „mauzoleum“, které značí nadzemní hrobku, připomíná Telegraph. Nejslavnějším mauzoleem současného světa je indický Tádž Mahal, který nechal v 17. století postavit své oblíbené, předčasně zesnulé ženě indický mogul Šáhdžahán.
6. Rhódský kolos
Tato bronzová socha řeckého boha slunce Hélia byla vybudována na přelomu 3. a 4. století před naším letopočtem v přístavu na řeckém ostrově Rhodos. Obyvatelé tak chtěli poděkovat bohu za vítězství nad makedonským vládcem Antigonem I. Třicetimetrová socha ale vydržela jen půl století – zničilo ji zemětřesení. Podobné výšky je slavná socha Krista Spasitele v Brazílii, stejně jako Rhódský kolos se nachází nedaleko moře.
7. Maják na ostrově Faru
Budova vznikla ve druhé polovině 3. století před naším letopočtem v Egyptě u města Alexandrie a svého času byl nejvyšší stavbou světa. Ve středověku maják poškodila série zemětřesení, ale zřícenina na místě stála až do konce 15. století. Majestátními majáky se i v současnosti pyšní řada zemí – jeden z nich stojí třeba v německém Lindau, další pak v saúdské Džiddě.
Sedm nových divů světa
Na seznam sedmi divů antického světa se pokusila navázat iniciativa švýcarsko-kanadského filmaře Bernarda Webera. Jeho nadace vyhlásila anketu na nových sedm divů světa, ve které hlasovali lidé přes internet nebo prostřednictvím SMS zpráv. Hlasování probíhalo mezi lety 2001 až 2007.
Některé země byly ovšem zvýhodněné. Třeba Tádž Mahal se dostal do závěrečné sedmičky i díky masivní podpoře Indů. Podobně si vedla Brazílie, kde prezident své obyvatele oficiálně vyzval, aby v anketě podpořili sochu Ježíše Krista, a telekomunikační společnosti snížily cenu textových zpráv.
Podle kritiků šlo hlavně o komerční akci, protože za neziskovou nadací stála soukromá firma. Organizace UNESCO se od výběru nových divů distancovala stejně jako další organizace. Anketa nicméně přinesla těmto unikátním stavbám pozornost expertů a hlavně turistů.
1. Chichén Itzá (Mexiko)
Zřícenina mayského města na mexickém poloostrově Yucatán pochází z let 600 až 1500. Mezi nejznámější stavby patří Kukulkánova pyramida, Velké hřiště či Observatoř.
Socha Krista Spasitele (Brazílie)
Nachází se na kopci nad brazilským městem Rio de Janeiro, kde v posledních letech značně roste kriminalita, stavba je přesto velkým lákadlem pro turisty. Ikonická socha byla postavena v roce 1931 a měří 38 metrů.
3. Velká čínská zeď
Opevnění na severu Číny má na dálku něco přes dva tisíce kilometrů, i s odbočkami to je ale skoro devět tisíc. Zeď měla zemi chránit před mongolskými nájezdy. Nechala ji postavit dynastie Ming v době od konce 14. do začátku 17. století.
4. Macchu Picchu (Peru)
Legendární indiánské sídlo se nachází 2500 metrů nad hladinou moře, bylo postaveno v 15. století Inky. Cestovní ruch představuje v regionu hlavní zdroj příjmů, turistický boom ale zapříčinil, že si lidé musí předem rezervovat vstup na určitý čas.
5. Petra (Jordánsko)
Jordánské skalní město je známé svými chrámy, které proslavila filmová série Indiana Jones. Původně sloužila Petra jako pohřebiště. Její vznik se datuje do 3. století před Kristem až 1. století našeho letopočtu. Toho času byla metropolí království Nabatejců.
6. Koloseum (Itálie)
Říká se, že všechny cesty vedou do Říma – zvlášť k tamnímu Koloseu, které je vůbec největším amfiteátrem, jež v době římské říše vzniklo. Jeho stavba začala v prvním století našeho letopočtu a trvala dekádu. Kromě gladiátorských zápasů tu probíhaly třeba také popravy.
7. Tádž Mahal (Indie)
Monumentální mramorové mauzoleum ze 17. století se stavělo déle než dvě dekády. Oblíbená turistická atrakce v současné době trpí kvůli znečištění ovzduší, které jí dává zelený a žlutý nádech. Indická vláda se proto rozhodla zakázat průmyslovou výrobu v okolí.
Sedm nových přírodních divů světa
Stejná nadace, která stála za hlasováním o nových divech světa, uspořádala mezi lety 2007 až 2011 anketu o nových přírodních divech světa, mezi něž se nakonec dostaly amazonský prales, vietnamská zátoka Ha Long, vodopády Iguacu na pomezí Argentiny a Brazílie, jihokorejský ostrov Čedžu, indonéský ostrov Komodo, filipínská podzemní řeka Puerto-Princesa a jihoafrická Stolová hora.
- Středověké divy světa sestavili spisovatelé v 19. a 20. století.
- - Šikmá věž v Pise (Itálie)
- Mešita Hagia Sofia (Turecko)
- Stonehenge (Velká Británie)
- Koloseum (Itálie)
- Katakomby v Kom el Shoqafa (Egypt)
- Velká čínská zeď (Čína)
- Porcelánová pagoda (Čína) - Divy moderního světa sestavila v roce 1994 American Society of Civil Engineers (Americká společnost stavebních inženýrů):
- - Eurotunel (Francie, Velká Británie)
- CN Tower (Kanada)
- Empire State Building (USA)
- Golden Gate Bridge (USA)
- Itaipú (Brazílie, Paraguy)
- Deltawerken/Zuiderzeewerken (Nizozemsko)
- Panamský průplav (Panama) - Sedm divů podmořského světa vyhlásila v roce 1989 americká nezisková potápěčská organizace CEDAM International:
- - Palau
- Belizský bariérový útes
- Velký bariérový útes
- Hlubokomořské průduchy
- Galapágy
- Bajkal
- Rudé moře
Sedm divů industriálního světa sestavila britská spisovatelka Deborah Cadburyová. Britská televize BBC pak natočila o jednotlivých stavbách sedmidílný dokument. - - Parník Great Eastern (Velká Británie)
- Maják Bell Rock (Velká Británie)
- Brooklynský most (USA)
- Londýnská kanalizace (Velká Británie)
- První transkontinentální železnice (USA)
- Panamský průplav (Panama)
- Hooverova přehrada (USA) - Zdroje: Telegraph, Wikipedia
