Spojené státy vyzvaly Čínu, aby zveřejnila podrobnosti o lidech, kteří byli zabiti či zatčeni při krvavém zásahu čínských bezpečnostních sil proti prodemokratickým demonstrantům na pekingském náměstí Tchien-an-men v roce 1989. Výzvu zveřejnil v prohlášení vydaném v předvečer výročí masakru ze 4. června americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Peking se proti tomu ostře ohradil.
USA žádají, aby Čína zveřejnila počet obětí z náměstí Nebeského klidu z června 1989
USA v prohlášení rovněž apelují na Čínu, aby poskytla informace o lidech, kteří se od zásahu čínské armády proti demonstrantům pohřešují. Washington také vyzývá, aby čínská vláda propustila občany, kteří jsou vězněni za své snahy udržet vzpomínky na potlačení protestu v povědomí veřejnosti.
Čínská armáda poslala v noci na 4. června 1989 tanky proti demonstrantům, kteří několik týdnů v centru Pekingu požadovali při protestních akcích demokratické reformy. Zahynuly stovky, možná až tisíce studentů, aktivistů i dalších občanů.
Úřady následně pozatýkaly více než 1600 lidí po celé zemi, které podezíraly ze zločinů spojených s demonstracemi. O demonstracích se však dosud nepíše v žádných čínských učebnicích a toto téma je v Číně nadále tabuizováno.
„Jak napsal Liou Siao-po ve svém projevu u příležitosti obdržení Nobelovy ceny v roce 2010, který byl přečten v jeho nepřítomnosti, ‚duchové obětí ze 4. června stále nenašli klid‘,“ uvedl v prohlášení šéf americké diplomacie Pompeo.
Odvolával se přitom na čínského disidenta Liou Siao-poa, který si od roku 2009 odpykával jedenáctiletý trest za podvracení státní moci a loni v červenci zemřel na rakovinu.
Sinoložka Zádrapová: Na čínských sociálních sítích je zakázán i emotikon svíčky (zdroj: ČT24)
Peking: Pompeo nemá právo cokoliv požadovat
V reakci na Pompeovo prohlášení Čína vydala „rezolutní vyjádření“ na adresu Spojených států, uvedla mluvčí ministerstva zahraničí Chua Čchun-jing.
Čína podle ní už dávno dospěla k jasnému závěru o tehdejších událostech, ale Spojené státy ji každoročně podrobují „bezohledné kritice“ a vměšují se do čínských vnitřních záležitostí. „Americký ministr zahraničí nemá absolutně žádné oprávnění cokoliv požadovat od čínské vlády,“ dodala.
Chu Si-ťin z listu Global Times označil Pompeovo prohlášení za „bezvýznamné“ a vyjadřující „přání západního světa plést se do čínské politiky“. Čínská komunistická strana nezmiňuje incident z Tchien-an-men, aby pomohla čínské společnosti postoupit dál, což se úspěšně stalo, poznamenal na sociální síti Twitter, který je v Číně zablokován.
Masakr si v Hongkongu připomněly desítky tisíc lidí
Zatímco v Číně se o událostech ze 4. června 1989 nemluví, výročí si každoročně připomínají aktivisté po celém světě, včetně Hongkongu a Tchaj-wanu.
Desítky tisíc lidí se o deštivém večeru shromáždily v centrálním parku v Hongkongu, aby jako každý rok připomněly zákrok čínské armády. Vyplnili šest fotbalových hřišť, mnozí z nich drželi hořící svíčky, zpívali písně a volali po demokracii a „ukončení diktatury jedné strany“ v Číně. V davu byli podle agentury Reuters i lidé z pevninské Číny, kteří by si jinak nemohli 4. červen připomínat.
Na náměstí Tchien-an-men panovala přísná bezpečnostní opatření, jak o výročích bývá obvyklé. Žádné náznaky protestů nebo jiných připomínek se neobjevily. Na kontrolním stanovišti asi kilometr od náměstí policisté kontrolovali pasy cizinců. Zpravodaje Reuters odeslali pryč se slovy, že neschválené pořizování rozhovorů na náměstí je zakázáno.
Prezidentka Tchaj-wanu Cchaj Jing-wen uvedla, že kdyby se Čína dokázala vypořádat s tím, co se stalo, mohlo by se to stát základem pro demokratickou transformaci samotné Číny.
„Doufám, že si (jednou) na obou stranách Tchajwanského průlivu budeme moci užívat univerzální hodnoty svobody a demokracie,“ napsala v čínstině užívané na pevnině na sociální síti Facebook, která je v Číně rovněž blokována.