Poláci slaví 3. května Den ústavy. Ten se váže k normě z roku 1791, která byla hned po té americké nejstarší na světě. Ve své době šlo o revoluční základní zákon, který rozdělil moc na zákonodárnou, výkonnou a soudní. Symbolický význam přetrval, i když platnost ústavy po pár letech skončila. Prezident nyní paradoxně v souvislosti s oslavami navrhuje referendum o změně aktuálního základního zákona státu, jenž platí v Polsku od 90. let minulého století.
Symbolika revoluční polské ústavy z roku 1791 trvá, prezident chce nynější zákon změnit
První polská ústava v Evropě vznikla v Polsku, prezident chce stávající normu měnit (zdroj: ČT24)
Pro Poláky je Den ústavy symbolem nezávislosti. Státní svátek v minulosti zrušil nacistický a pak i komunistický režim. Země ho obnovila v roce 1990. „Každý Polák je patriotem, ale každý jinak. Jinak to pojímá, jinak to bere. Tohle je takový příklad pozitivního patriotismu,“ myslí si obyvatel Varšavy Kamil Rodzik.
Dokument Polsko-litevské unie z roku 1791 je považovaný za první v Evropě. Ve své době byla polská ústava revolučním dokumentem. Jedenáct článků rozdělilo moc v podstatě podle principů moderní demokracie – na zákonodárnou, výkonnou a soudní. „Z boží milosti a vůle národu. Vůle národa, to je něco nového,“ říká historik Michal Kulecki.
Den ústavy v Polsku
Poláci předběhli i Francouze
Ústava pozvedla měšťany a omezila moc šlechty, zrušila volitelnost krále a zavedla dědičnou monarchii. Platila sice jen několik let, její symbolický význam ale přetrval. „V žádné evropské zemi takové dělení moci mezi tři složky nefungovalo, předběhli jsme o několik měsíců francouzské království,“ podotkl Kulecki.
Na oslavy dob, kdy mohlo být Polsko vzorem, vrhají stín debaty o současném stavu demokracie v zemi. Podle opozice vláda strany Právo a spravedlnost (PiS) využívá většiny v parlamentu a ohýbá pravidla.
Vládní konzervativci jsou osočováni z omezování moci soudů
Stav kritizuje i Evropská unie. „(Prezident Duda) často v posledních dvou letech podepisoval zákony, které byly protiústavní, například zákon o Nejvyšším soudě, Národní soudní radě. Ústavní soud vlastně nefunguje,“ upozornil odborník na ústavní právo Marek Chmaj.
Prezident navíc oznámil, že navrhne, aby Poláci v listopadu rozhodli o možné změně aktuální ústavy platné od 90. let 20. století. „Prezident by chtěl posílení výkonné moci, aby měl víc kompetencí, straně Právo a spravedlnost je ale naopak bližší současný model, kdy moc drží premiér,“ konstatoval Chmaj.
Případné referendum ale musí schválit Senát. A konzervativci nemají i přes většinu v obou komorách na ústavní změny dost hlasů.