Rozhodnutí polských úřadů o těžbě dřeva v Bělověžském pralese je porušením unijního práva. Ve stanovisku pro unijní soud to uvedl jeho generální advokát Yves Bot. Lesnické zásahy mohou podle něj vést k poškození míst, kde se rozmnožují chráněné druhy. Soud se s názorem generálního advokáta při svém rozhodování ve sporu mezi Varšavou a Evropskou komisí může, ale také nemusí ztotožnit.
Generální advokát: Polské kácení v Bělověžském pralese porušuje unijní právo
Polský ministr životního prostředí v reakci uvedl, že Botovo stanovisko není závazné, konečný verdikt ale bude Polsko respektovat: „V tuto chvíli mohu potvrdit, že Polsko uposlechne konečné rozhodnutí (unijního soudu),“ uvedl v prohlášení Henryk Kowalczyk s tím, že ve věci padne verdikt zřejmě letos v dubnu.
Bělověžský prales je zapsaný na seznamu UNESCO, jeho části jsou zároveň zařazené do sítě Natura 2000. Polské úřady však na jaře 2016 umožnily ztrojnásobení těžby - a to i v oblastech, které byly dříve vyloučeny z jakéhokoli zásahu.
Evropská komise proto loni v létě vyzvala Polsko, aby v pralese přestalo kácet. Konstatovala tehdy, že těžba dřeva byla zahájena ve velkém rozsahu a musí přestat.
Postup zahrnující i likvidaci staletých stromů schválil ministr životního prostředí kvůli trvajícímu šíření lýkožrouta smrkového. Polská lesní správa následně rozhodla o vykácení stromů napadených tímto hmyzem a stromů, které ohrožují bezpečnost a představují riziko požáru.
Suché a napadené stromy tak začaly být likvidovány ve třech oblastech o celkové rozloze asi 34 tisíc hektarů, přičemž rozloha celé chráněné lokality přesahuje 63 tisíc hektarů.
Bělověžský prales
Těžba podle advokáta soudu EU není plánem či projektem nezbytným pro péči o prales. Postup podle něj není možné zdůvodnit šířením lýkožrouta a vědecké názory na jeho vhodnost se rozcházejí.
Podle advokáta soudu je sice potřeba najít rovnováhu mezi aktivními a pasivními kroky směřujícími proti šíření lýkožrouta, to však neznamená možnost kácet stromy bez omezení tak, jak úřady rozhodly.
Soud EU už loni v listopadu rozhodl o pokutě až 100 tisíc eur (asi 2,5 milionu Kč) denně v případě, že se Polsko odmítne řídit jeho předběžným opatřením zastavujícím těžbu. Samotný verdikt ale ještě nepadl.