Kvůli bezpečnostním hrozbám z Ruska, Číny a KLDR žádá americká armáda výrazné navýšení rozpočtu. Pentagon má v příštím účetním roce dostat v přepočtu víc než čtrnáct bilionů korun, což je oproti letošku o jeden a půl bilionu víc. Počítá s tím prezidentův návrh, o kterém teď jedná Kongres.
Americká armáda chce víc peněz. Nakoupí za ně nové jaderné hlavice i letadla či ponorky
Události ČT: Trump navrhl jeden z nejvyšších armádních rozpočtů (zdroj: ČT24)
Podle Donalda Trumpa mají být americké ozbrojené síly silnější než kdykoli dřív. Navrhl proto jeden z nejvyšších rozpočtů historie a chce rozšířit arzenál všech zbraní. „Naše armáda byla zcela vyčerpána, ale budeme ji mít takovou jako nikdy předtím. Budeme mít úžasnou armádu,“ slibuje americký prezident.
Speciální pozornost upírá Trump k atomovým zbraním. Spojené státy mají obměnit některé jaderné hlavice, ale hlavně nakoupit jejich nové nosiče – rakety, letadla i ponorky.
Předchozí nájemníci Bílého domu podle Trumpa armádu zanedbali a do jaderného arzenálu se podle něj už dvacet let téměř neinvestovalo. Hlavní soupeři – Moskva a Peking – proto mají mít ty své mnohem modernější.
Vybrané položky Trumpova návrhu rozpočtu armády
Kritici: USA nezaspaly. A důležitější než atomové zbraně jsou vojáci v Pobaltí
S výtkami nesouhlasí Madelyn Creedonová, která v Národní agentuře pro jadernou bezpečnost za vlády Baracka Obamy na nukleární zbraně dohlížela. Po konci studené války měl podle ní pro Spojené státy smysl jen výzkum a vývoj. Čas na přezbrojení přichází až teď.
„Většina našich nosičů jaderných zbraní byla relativně nová. A také byly v o mnoho lepším stavu než ruské. Rusko se proto muselo zabývat otázkou obnovy jaderného arzenálu dřív než USA,“ oponuje Trumpovi Creedonová.
Prezident Trump plánuje navýšit armádní rozpočet ve chvíli, kdy zveřejnil novou jadernou doktrínu, která význam nukleárních zbraní opět zvyšuje. Použít se dál mají jen v krajním případě. Podle Washingtonu ale roste hrozba, že Moskva nasadí své zbraně hromadného ničení proti evropským členům NATO. Americký arzenál ji má odradit.
Analytik James Acton s tím nesouhlasí. Podle něj by byla levnější a efektivnější vyšší přítomnost vojáků USA ve východní Evropě. „Konvenční síly jsou teď nejlepším řešením. Pokud budeme mít silné zastoupení v Pobaltí, odradíme tím Rusko od útoku na něj. Ruská strategie udržet obsazené území hrozbou jadernými zbraněmi pak nebude možná,“ říká Acton.
Kreml odmítá, že by plánoval ofenzivu do některé ze sousedních zemí. Naopak jadernou doktrínu Spojených států vnímá jako své ohrožení. Moskva proto oznámila, že se zaměří na zajištění vlastní bezpečnosti.
Spojené státy také oznámily svým spojencům v NATO, že v příštím roce zvýší rozpočet určený pro rozmísťování amerických vojáků v Evropě o 35 procent. Celkově se takové výdaje mají v roce 2019 vyšplhat na 6,5 miliardy dolarů (133 miliard korun). Pro letošek byl nárůst 40procentní, informovala agentura AFP. USA tak učinily na zahájení dvoudenního zasedání ministrů obrany členských států NATO.