Válečný veterán a doyen československé komunity v Izraeli Hugo Marom byl v pondělí pohřben na civilním hřbitově Kirhat Šaul v Tel Avivu. Podle blízkovýchodního zpravodaje ČT Jakuba Szántó bylo poznat, co Marom pro Izrael znamenal. Odhadem přišlo dvě stě možná až tři sta truchlících, více než polovina z nich se do smuteční obřadní síně nedostala.
V Izraeli se rozloučili s doyenem české komunity Maromem. Pilotovi vzdaly hold dvě stovky lidí
Poslední rozloučení s Hugo Maromen se konalo ve 13 hodin místního času. „Tělo bez rakve bylo uloženo do mělkého hrobu hned vedle hrobu jeho manželky Marty. Pohřbu se účastnila jeho rodina včetně dcery, výtvarnice Evie Pollig, a jeho kolegové letci,“ uvedl Szántó.
Hold veteránovi z pilotní jednotky Avraham Haršalom, který se zasloužil o obranu Izraele i o dobré vztahy s Československem a později Českou republikou, přišlo vzdát na dvě stě lidí. „Obřad trval hodinu, tradičně ho vedl ortodoxní rabín,“ doplnil blízkovýchodní zpravodaj ČT.
Marom se narodil v roce 1928 do zlatnické rodiny Meislů. Spolu s bratrem se dostal posledním vlakem Nicolase Wintona do Británie. Po návratu do Československa se zúčastnil tajného výcvikového programu a v roce 1949 odjel bojovat za nově vzniklý stát Izrael.
Jako pilot a velitel elitních jednotek pracoval až do šedesátých let, pak odešel do civilu a založil úspěšnou firmu na projektování letišť. K rodinné tradici šperkařství se vrátil až na popud své dcery, výtvarnice Evie Pollig, a svá díla neprodával, nýbrž rozdával.
Wintonův památník na pražském hlavním nádraží
Marom se rovněž zasazoval o dobré vztahy Izraele a Československa, za což mu byla udělena cena Gratias Agit. Inicioval také vybudování památníku rodičům tzv. Wintonových dětí na pražském hlavním nádraží. Cesta Hugo Maroma se uzavřela 7. ledna.
Hugo Marom v pořadu Události, komentáře (2014) (zdroj: ČT24)
Marom podle Jakuba Szántó vždy stál „pevně rozkročený mezi oběma zeměmi podobně jako nedávno odešlá legenda Ruth Bondyová.“ Hugo Marom se stal aktivním izreelským občanem ihned po svém příchodu do Izraele v roce 1949. „Na svou vlast nikdy nezapomněl dokonce včetně doby, kdy mezi Izraelem a tehdejším socialistickým Československem nefungovala žádná oficiální diplomatická pouta. Vždy propagoval Československo a později Českou republiku,“ připomněl Szántó.
Po obnovení vztahů mezi zeměmi v roce 1990 nabídl Václav Havel na své první cestě do Izraele Maromovi post prvního obnoveného československého velvyslance v Izraeli. To podle Szántó dokazuje, jak významnou osobností Hugo Marom pro oba dva státy byl.