Poselství klimatického summitu: Těžba fosilních paliv už nesmí růst. Hrozí oteplení o tři stupně

Nejnovější zpráva UNEP (Programu OSN pro životní prostředí) konstatuje, že bude-li lidstvo pokračovat v pumpování emisí skleníkových plynů do atmosféry na úrovni současných hodnot – kolem 50 gigatun ročně – nebude v takovém případě možné udržet míru globálního oteplování pod dvěma stupni Celsia ve srovnání s předprůmyslovou érou.

„Stávající národní příspěvky reprezentují jen jednu třetinu požadované redukce emisí skleníkových plynů,“ připomněl generální tajemník OSN Antonio Guterres v projevu k účastníkům konference a zároveň apeloval na potřebu rozhýbání trhu s emisemi. „Musíme zvýšit cenu uhlíku, abychom podnítili rozsáhlá klimatická opatření,“ dodal Guterres.

K co nejrychlejšímu přechodu k tzv. čistým energiím vyzval i francouzský prezident Emanuel Macron. Stejně tak slíbil, že Francie do roku 2021 vyřadí z provozu všechny uhelné elektrárny.

Cena uhlíku klíčem ke snížení emisí 

„Dokud budou fosilní paliva levná a nebude zavedena dostatečně vysoká uhlíková daň, klimatický problém se nevyřeší,“ prohlásil v Bonnu nestor klimatických vědců James Hansen. Také poukázal na důležitost energetických úspor a zvyšování energetické účinnosti.

„Cena uhlíku má zásadní význam. Jsme pravděpodobně na cestě k oteplení o tři stupně. Rizika s tím spojená jsou enormní,“ připojil se s varováním britský ekonom Nicholas Stern, autor proslulé studie z roku 2006 o globálním oteplování, tehdy určené pro britskou vládu.

Zpoplatnění emisí CO₂ je nezbytným předpokladem pro to, aby se finanční investoři ještě ve větším měřítku odkláněli od podpory fosilních paliv. Ke změně v jejich chování už však dochází. „Ropa a plyn měly v posledních dekádách hlavní podíl na generování zisků pro penzijní fondy, ale toto se mění,“ uvedl Tom Sanzillo, finanční ředitel „Institute for Energy Economics and Financial Analysis“. Zejména v posledních třech letech tyto zisky klesly.

K rozhodnému legislativnímu počinu se v tomto směru odhodlalo Irsko, které se stalo první zemí na světě, jejíž státní strategický investiční fond má zákaz vynakládat prostředky do oblasti průmyslu fosilních paliv. Rozhodl o tom letos v lednu irský parlament.

Nové zásoby musí zůstat v zemi

Klimatický summit OSN je tradičně doprovázen představením pestré škály nových klimatických iniciativ a platforem, jejichž iniciátory jsou z velké části nevládní organizace, ale také města, regiony či zástupci byznysu.

Jedním z mnoha příkladů je tzv. Lofotská deklarace, která požaduje zastavení dalšího rozmachu těžby fosilních paliv, především ve formě udělování nových koncesí pro těžaře – značnou kontroverzi v tomto ohledu způsobilo březnové rozhodnutí norské vlády zpřístupnit těžařům ropy 93 nových nalezišť v Arktidě (v oblasti Barentsova moře).

„Splnění cílů Pařížské dohody je podmíněno zastavením průzkumných prací těžařů. Nesmí dojít k další expanzi těžby fosilních paliv,“ vysvětlila Hannah McKinnonová z „Oil Change International“, která se podílela na vzniku deklarace. Spolu s experty z univerzity v norském Tromso.

Obdobného názoru je velká většina vědců. Ve svých studiích zdůrazňují, že zmírnit tempo globálního oteplování bude možné jen tehdy, pokud další hospodářský růst, zejména Číny, Indie a celé řady rozvíjejících se ekonomik nebude provázen masivním spalováním fosilních paliv, jako se to historicky stalo v případě vyspělých zemí západního světa.

„Je v zájmu náš všech, aby rozvojové země přeskočily ve svém přerodu ze zemědělských na digitalizované společnosti tu fázi industrializace, která je založená na spalování fosilních paliv,“ poznamenal Hans Joachim Schellnhuber, ředitel Postupimského institutu pro výzkum změny klimatu.