„Stávající národní příspěvky reprezentují jen jednu třetinu požadované redukce emisí skleníkových plynů,“ připomněl generální tajemník OSN Antonio Guterres v projevu k účastníkům konference a zároveň apeloval na potřebu rozhýbání trhu s emisemi. „Musíme zvýšit cenu uhlíku, abychom podnítili rozsáhlá klimatická opatření,“ dodal Guterres.
K co nejrychlejšímu přechodu k tzv. čistým energiím vyzval i francouzský prezident Emanuel Macron. Stejně tak slíbil, že Francie do roku 2021 vyřadí z provozu všechny uhelné elektrárny.
Cena uhlíku klíčem ke snížení emisí
„Dokud budou fosilní paliva levná a nebude zavedena dostatečně vysoká uhlíková daň, klimatický problém se nevyřeší,“ prohlásil v Bonnu nestor klimatických vědců James Hansen. Také poukázal na důležitost energetických úspor a zvyšování energetické účinnosti.
„Cena uhlíku má zásadní význam. Jsme pravděpodobně na cestě k oteplení o tři stupně. Rizika s tím spojená jsou enormní,“ připojil se s varováním britský ekonom Nicholas Stern, autor proslulé studie z roku 2006 o globálním oteplování, tehdy určené pro britskou vládu.
K rozhodnému legislativnímu počinu se v tomto směru odhodlalo Irsko, které se stalo první zemí na světě, jejíž státní strategický investiční fond má zákaz vynakládat prostředky do oblasti průmyslu fosilních paliv. Rozhodl o tom letos v lednu irský parlament.
Nové zásoby musí zůstat v zemi
Klimatický summit OSN je tradičně doprovázen představením pestré škály nových klimatických iniciativ a platforem, jejichž iniciátory jsou z velké části nevládní organizace, ale také města, regiony či zástupci byznysu.
Jedním z mnoha příkladů je tzv. Lofotská deklarace, která požaduje zastavení dalšího rozmachu těžby fosilních paliv, především ve formě udělování nových koncesí pro těžaře – značnou kontroverzi v tomto ohledu způsobilo březnové rozhodnutí norské vlády zpřístupnit těžařům ropy 93 nových nalezišť v Arktidě (v oblasti Barentsova moře).
Obdobného názoru je velká většina vědců. Ve svých studiích zdůrazňují, že zmírnit tempo globálního oteplování bude možné jen tehdy, pokud další hospodářský růst, zejména Číny, Indie a celé řady rozvíjejících se ekonomik nebude provázen masivním spalováním fosilních paliv, jako se to historicky stalo v případě vyspělých zemí západního světa.
„Je v zájmu náš všech, aby rozvojové země přeskočily ve svém přerodu ze zemědělských na digitalizované společnosti tu fázi industrializace, která je založená na spalování fosilních paliv,“ poznamenal Hans Joachim Schellnhuber, ředitel Postupimského institutu pro výzkum změny klimatu.