Vysoký komisař OSN pro lidská práva kritizoval Barmu za násilí proti menšině Rohingů. Počínání vlády přirovnal k etnickým čistkám. Do sousedního Bangladéše už uprchlo přes 300 tisíc muslimských Rohingů. Podle barmské vůdkyně SuŤij jsou přitom informace o konfliktu zkreslené. Zástupce OSN ji přesto žádá o rychlé řešení mírovou cestou.
Mučení a vraždy muslimů? Klasický příklad etnických čistek, říká o Barmě komisař OSN
Rohingové o víkendu vyhlásili prostřednictvím Twitteru jednostranné měsíční příměří, na něž ale vláda nepřistoupila s tím, že neuznává „politiku vyjednávání s teroristy“.
Humanitární organizace barmské vojáky obviňují, že se dopouštějí na Rohinzích mučení, vražd, hromadného znásilňování a žhářství. „Barma odmítla přístup vyšetřovatelů (OSN) specializujících se na lidská práva do oblasti, takže nelze aktuálně situaci celkově zhodnotit. Vypadá to ale, že jde o klasický příklad etnických čistek,“ uvedl Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn.
Ten vyzval barmskou vládu, aby ukončila porušování lidských práv a ty, kdo jsou za ně odpovědní, předvedla před soud. Barma podle něj musí rovněž „přestat předstírat“, že Rohingové zapalují vlastní domy. „Toto naprosté popírání reality obrovsky poškozuje obraz barmské vlády ve světě,“ upozornil.
Vůdce tibetských buddhistů dalajlama, který je stejně jako někdejší barmská disidentka Su Ťij nositelem Nobelovy ceny za mír, prohlásil, že ti, kdo pronásledují muslimy, „by měli pamatovat na Buddhu“. „Myslím si, že takovéto okolnosti by určitě přiměly Buddhu, aby těmto ubohým muslimům pomohl,“ dodal.
Dalajlama řekl, že toto poselství již před několika lety předal Su Ťij na setkání laureátů Nobelovy ceny. Barmští buddhisté stejně jako tibetští uctívají Buddhu, hlásí se ale k jiné náboženské tradici a neuznávají dalajlamu jako svého duchovního vůdce.
Bangladéšská vláda v pondělí uvedla, že vyčlenila pozemek pro zřízení nového uprchlického tábora pro Rohingy přicházející z Barmy. Humanitární organizace v poslední době upozorňovaly na to, že dosavadní tábory v Bangladéši nestačí a Rohingové přebývají v provizorních přístřešcích, které si stavějí u silnice či na jiných místech.
Barma Rohingy neuznává jako etnikum a upírá jim občanství a základní lidská práva. Nejnovější vlna násilí v Barmě začala, když povstalci z řad Rohingů 25. srpna zaútočili na několik desítek policejních stanic a vojenských stanovišť v barmském Arakanském státě. Při následných střetech mezi Rohingy a bezpečnostními složkami přišly o život stovky lidí.